Reakce trhů byla okamžitá: kontrakty na měď poskočily v úterý až o 17 %, což představuje největší denní nárůst v historii tohoto trhu. Následujícího dne ráno sice cena mírně klesla o více než 4 %, ale i tak se americký trh s mědí nadále obchodoval s prémií 24 % oproti cenám na londýnské burze, která určuje globální referenční hodnotu.Tato cenová asymetrie ukazuje na vážné narušení rovnováhy v dodavatelských řetězcích. Měď je přitom jedním z nejdůležitějších průmyslových kovů – nachází uplatnění v širokém spektru odvětví: od výroby elektromobilů, přes datová centra, až po stavebnictví a energetiku. Náhlé zavedení vysokého cla tak může mít rozsáhlé důsledky nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro mezinárodní obchodní vztahy.Podle Juana Carlose Guajarda, zakladatele poradenské společnosti Plusmining, trh očekával nižší cla, a oznámení o 50% sazbě způsobilo překvapení. „Před zavedením cel tedy dojde k velkému nákupu,“ uvedl Guajardo. Jeho slova potvrzuje chování obchodníků, kteří v posledních měsících urychlovali dodávky mědi do USA, aby předešli možnému zvýšení dovozních nákladů. Nová cenová hladina na Comexu je další pobídkou k co nejrychlejšímu přesunu zásilek, dokud cla nezačnou platit.Americké ministerstvo obchodu se připravovalo na tento krok již od února, kdy Trump nařídil zahájit vyšetřování podle § 232 zákona o rozšiřování obchodu. Tento nástroj umožňuje zavést obchodní omezení z důvodů národní bezpečnosti. V úterý Trump během setkání s novináři potvrdil, že „věřím, že clo na měď bude 50 %“. Následně ministr obchodu Howard Lutnick v rozhovoru pro CNBC uvedl, že jeho úřad studii dokončil a očekává, že clo vstoupí v platnost na konci července, případně 1. srpna.Dopady na americkou ekonomiku budou záviset na tom, jak rychle se podniky přizpůsobí novým nákladovým tlakům. Spotřeba mědi v USA v roce 2024 dosáhla přibližně 1,6 milionu tun, přičemž domácí doly pokryly asi 850 000 tun. Zbytek – tedy více než 700 000 tun – byl dovážen. Z tohoto objemu tvořily dodávky z Chile přibližně 38 %, Kanada dodala 28 % a Mexiko 8 %. Největší dopad tak pravděpodobně pocítí chilská státní těžební společnost Codelco, která do USA dodává kolem 350 000 tun ročně.Představitelé Chile zatím reagují opatrně. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že zatím neobdrželo oficiální výkonný příkaz, a předseda společnosti Codelco Maximo Pacheco dodal, že je příliš brzy na závěry. Přesto hrozí, že pokud cla vstoupí v platnost, dojde nejen k výraznému zdražení dovozu, ale také k přesměrování obchodních toků, které mohou narušit stabilitu světového trhu s mědí.Očekává se, že americké ceny na burze Comex časem částečně klesnou, jakmile opadne současná panika kolem dodávek a začnou se promítat reálné dopady cla. Analytici z Morgan Stanley však varují, že vyšší cena bude dlouhodobě reflektovat náklady na dovoz, což může americkým firmám zhoršit konkurenceschopnost. Přesto připouštějí, že krátkodobé navýšení zásob v USA může částečně zmírnit okamžitý tlak.Zásadní otázkou však zůstává: bude se jednat o jednorázové opatření, nebo začátek nové vlny protekcionismu zaměřené na klíčové suroviny? Trump ve své rétorice často hovoří o „národní bezpečnosti“, ale skutečným motivem může být snaha přimět partnery k novému vyjednávání obchodních dohod. Podobný přístup už uplatnil v minulosti, například v případě cel na ocel a hliník, což rovněž vedlo k výrazným tržním otřesům.Navíc do celé rovnice vstupuje fakt, že svět aktuálně čelí rostoucí poptávce po mědi, kterou pohání transformace energetiky a dopravy směrem k udržitelnosti. Elektromobily, solární panely, bateriová úložiště a nové přenosové sítě – všechny tyto technologie budou měď potřebovat v obrovském množství. Podle většiny analytiků ale současná kapacita dolů a rafinérií nestačí pokrýt očekávanou poptávku, což bude dál tlačit na růst cen bez ohledu na cla.Spojené státy se tak dostávají do paradoxní situace: na jedné straně se snaží ochránit domácí výrobu, na druhé straně si zdražují přístup ke klíčové surovině, kterou nutně potřebují pro vlastní rozvoj a modernizaci. Výrobci z oblastí jako automobilový průmysl, elektrotechnika nebo stavebnictví tak mohou čelit novým výzvám a budou nuceni přenášet zvýšené náklady na konečné spotřebitele.Z dlouhodobého hlediska se proto americká cla na měď mohou ukázat jako dvousečná zbraň. Krátkodobý politický zisk může být vykoupen vyššími náklady pro domácí firmy, zpomalením investic a snížením konkurenceschopnosti na globálním trhu. Otázkou zůstává, zda je tento přístup udržitelný v době, kdy svět bojuje s inflací a snaží se přejít na bezemisní ekonomiku.