Inflace v lednu zrychlila na 17,5 %, podle analytiků od února zpomalí

Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávají, že od února se bude inflace snižovat.

„Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží v lednu meziročně úhrnem vzrostly o 20,8 procenta, u služeb o 12,2 procenta.

Podle odhadu analytiků i České národní banky (ČNB) byla v lednu inflace na vrcholu, v dalších měsících bude klesat. Ve druhém pololetí by se měla dostat pod deset procent. Celoroční inflace letos podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) dosáhne 10,8 procenta, ministerstvo financí ji odhaduje na 10,4 procenta. Loni byla podle ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta.

V meziročním srovnání ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu do lednového zvýšení, zrychlil růst ceny vodného, stočného, tepla a teplé vody. Zdražení zemního plynu se naopak proti prosinci zmírnilo. Ceny nájemného v lednu meziročně stouply o víc než šest procent, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,6 procenta a tuhých paliv o víc než 58 procent.

Potraviny a nealkoholické nápoje proti loňskému lednu podražily téměř o čtvrtinu. Zvýšily se ceny vajec o 85 procent, cukru o 84,7 procenta, mouky o 44,2 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vepřového masa o 36,8 procenta a drůbežího o 32,4 procenta. Oděvy a obuv podražily o 16,3 procenta. Za stravovací služby platili lidé meziročně o 23,8 procenta víc, za ubytování téměř o pětinu víc. Dovolené s komplexními službami zdražily o víc než 19 procent.

V meziměsíčním srovnání ceny zboží úhrnem vzrostly o 8,7 procenta a služeb o 1,9 procenta. „Výrazný růst cen v oddíle bydlení byl z velké části ovlivněn ukončením úsporného tarifu, kdy cena elektřiny oproti prosinci vzrostla o 139,8 procenta,“ uvedl ČSÚ. Teplo a teplá voda proti prosinci zdražily o 23,5 procenta, stočné o 30,3 procenta, vodné o 16,3 procenta a zemní plyn o 2,2 procenta.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů v lednu meziměsíčně vzrostly o 3,9 procenta. Nejvíc zdražily právě nealkoholické nápoje, ovoce, zelenina, vejce a vepřové maso. Zlevnilo máslo a polotučné trvanlivé mléko. O zhruba devět procent stouply proti prosinci ceny lihovin, piva a vína. Mírně dolů šly ceny pohonných hmot a automobilů.

Sedm z deseti Čechů se obává toho, že bude letos se svými penězi vycházet hůř než loni. Pro 47 procent je hlavním důvodem k obavám vysoká inflace, pro 31 procent růst cen energií. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE, které má ČTK k dispozici. Český statistický úřad dnes informoval, že v lednu meziroční inflace dosáhla 17,5 procenta, proti prosinci vzrostly spotřebitelské ceny o šest procent.

Průzkum ukázal, že pro většinu Čechů byl i loňský rok z finančního pohledu náročný, 60,7 procenta dotázaných uvedlo, že si dokázali poradit s vysokou inflací a se zdražením energií jen obtížně. Pro letošní rok převažuje pesimismus, když 69,2 procenta lidí se obává, že jejich finanční situace bude horší než loni.

Největší obavy panují z dalšího růstu inflace, která loni za celý rok dosáhla 15,1 procenta a letos podle odhadu České národní banky i ministerstva financí překročí deset procent. Obavy z celkové inflace jsou vyšší než pouze z růstu cen energií, který byl hlavním zdrojem starostí ve druhé polovině loňského roku.

„Jak jsme si již mohli všimnout, situace kolem cen energií se začíná uklidňovat. Klesající cena plynu na světových trzích společně s nastaveným vládním cenovým stropem vede k opadnutí obav veřejnosti. Nicméně, jak ukazují výsledky průzkumu, celkového vývoje inflace se Češi bojí stále více. Její dopady na sobě v současnosti pociťuje rekordních 84,7 procent z nich,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Z průzkumu vyplývá, že kvůli růstu cen se 70,5 procenta Čechů snaží snížit spotřebu energií a vody a dvě třetiny šetří na nákupu potravin. Téměř polovina lidí omezuje návštěvy restaurací, třetina méně utrácí za své koníčky a omezuje velké výdaje. Pětina lidí omezuje cesty autem a ruší předplatné časopisů či streamovacích služeb.

Průzkum se uskutečnil na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1050 lidí ve věku od 18 do 65 let.

Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.

„Prudký růst cen byl způsoben ukončením úsporného tarifu a přeceňováním na začátku roku. Někteří obchodníci evidentně zvolili strategii, že toho raději budou prodávat méně při vyšších maržích. To potvrzuje, že inflační tlaky v naší ekonomice jsou stále velice silné,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Ještě vyšší inflaci podle něj bránil silný kurz české koruny.

V dalších měsících ale analytici čekají zpomalení tempa růstu cen. „Od února by se měl inflační trend zlomit a cenový růst postupně slábnout. Zásadní roli v předpokládaném poklesu inflace bude hrát vysoká loňská základna a celkový útlum poptávky v ekonomice,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Ke zpomalení inflace by podle něj mohly přispět i silná koruna, která zlevňuje dovoz, a příznivý vývoj cen na trzích s elektřinou a plynem.

Silnou korunu a oslabení poptávky zmiňuje jako důvody ke zpomalení inflace i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj bude protiinflačně působit i zlevnění mezinárodní námořní dopravy. „Návrat k cílovým dvěma procentům (inflace) však bude ještě dlouhý,“ upozornil Dufek.

Také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozorňuje, že vysoce inflační prostředí v ekonomice stále přetrvává. „Za roky 2009 až 2021 cenová hladina vzrostla souhrnně o 27,9 procenta. Pokud budeme pro letošek předpokládat růst cenové hladiny o 10,8 procenta podle prognózy ČNB a přidáme loňských 15,1 procenta, tak máme za dva roky de facto totožný růst, respektive růst o 27,5 procenta,“ uvedl.