Pražská burza klesla o 0,88 % – Česká koruna posílila k euru

Pražská burza poklesem o 0,88 procenta smazala svůj úterní přírůstekDolů burzy táhly akcie bank, nejvýraznější pokles o víc než 2,5 procenta postihl Erste Bank. Rostly cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna dnes mírně posílila k euru a oslabila vůči dolaru.„Index PX se držel v červených číslech prakticky po celý den, své ztráty postupně prohluboval a končil v blízkosti denního minima,“ popsal obchodování makléř Fio banky David Brzek. Do záporu se pražská burza obrátila pod vlivem pokračujícího vybírání zisků u bankovních titulů, podotkl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.Z bankovních emisí Moneta Money Bank klesla o 0,82 procenta na 84,30 koruny, Komerční banka o 0,94 procenta na 734 korun a Erste Bank o 2,54 procenta na 822 Kč. „Za poklesem Erste nestála žádná konkrétní korporátní zpráva,“ uvedl Brzek.Cenné papíry pojišťovny VIG odevzdaly 1,17 procenta na 593 korun. „Na konci obchodního dne firma zveřejnila informaci o předběžném výsledku za rok 2022, který je na úrovni čistého zisku výrazně nad tržním odhadem,“ zmínil Brzek.Akcie ČEZ zdražily o 0,40 procenta na 999 korun. „Posilovaly druhým dnem v řadě, když pokračovaly v návratu k úrovním kolem 1000 korun za akcii,“ upozornil Vávra.Zlepšenou výkonnost z posledních týdnů potvrdily podle Brzka cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris, které dnes stouply o 0,69 procenta na 17.440 Kč. „Kurz se dostal na nová podividendová maxima,“ poukázal Brzek.Koruna mírně zpevnila k euru a oslabila k dolaruČeská měna dnes mírně zpevnila k euru a oslabila k dolaru. K 17:00 koruna posílila k euru proti předchozímu závěru o tři haléře na 23,69 Kč/EUR, zatímco k dolaru si pohoršila o 11 haléřů na 22,29 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.„Posílení koruny bylo v souladu se skokovým nárůstem pozitivní nálady na rizikových akciových indexech,“ sdělil k vývoji kurzu koruny k euru analytik společnosti Purple Trading Jaroslav Tupý. Koruna se tak opět přiblížila k rekordně silné úrovni. Už koncem ledna se dostala na nejsilnější pozici k euru od podzimu roku 2008. Následně rekord ještě opakovaně vylepšovala a před týdnem zaznamenala nejsilnější úroveň k euru od konce července 2008, když kurz klesl na 23,64 Kč/EUR.Každý sedmý Čech se bojí, že se nebude schopen o sebe ve stáří postaratKaždý sedmý Čech se obává toho, že se o sebe ve stáří nebude schopen postarat. Bojí se zátěže pro blízké i finančních problémů. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven. Obavy jsou podle něj oprávněné, nesoběstačnost by měla značné finanční dopady na 38 procent respondentů. Průzkum uskutečnila agentura SC&C mezi tisícovkou respondentů.Navzdory obavám se ale Češi podle autorů průzkumu na tuto situaci nepřipravují. Jen 30 procent má finanční rezervy, pouhých 12 procent by to za současné situace řešilo pojištěním, ukázalo dotazování. Zcela bez řešení by zůstalo 38 procent respondentů. Problémy by podle průzkumu přinesl i výpadek příjmů kvůli invaliditě nebo delší nemoci.Za velmi pravděpodobnou považuje svoji nesoběstačnost 20 procent lidí, zjistili autoři průzkumu. „Asi pětina těch, kteří mají v rodině nesoběstačného, o něj pečuje kompletně. Postarat se třeba o rodiče bereme jako povinnost, řada z nás má s takovou situací osobní zkušenost. Rodinná péče přináší nejen velké fyzické a psychické vypětí, ale i vysoké časové nároky. Ty vedou řadu lidí k nutnosti opustit zaměstnání, což zpravidla znamená i rapidní zhoršení jejich finanční situace,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.V případě nesoběstačnosti vidí velký rozpor mezi vnímáním závažnosti situace, která je na žebříčku obav na prvním místě, a připraveností na ni. Řešením by podle průzkumu mohlo být speciální pojištění. „Češi by uvítali speciální připojištění pro tuto situaci. Konkrétně 69 procent by rádo vidělo takový produkt v nabídce, 53 procent by si ho rádo sjednalo,“ sdělila Jana Hamanová z SC&C.Češi nejsou připraveni ani na dlouhodobý výpadek příjmu způsobený například závažným onemocněním nebo invaliditou, uvedli autoři průzkumu. Významné finanční dopady by podle nich měl pro 51 procent dotázaných. Jako pravděpodobnou takovou událost hodnotil v průzkumu každý druhý člověk, na žebříčku rizik se umístila na čtvrtém místě. Finanční rezervy má 28 procent respondentů a pojištění si sjednalo 43 procent, ukázalo dotazování.„Dopady invalidity nebo dlouhodobé nemoci na naši finanční situaci jsou známé a často se o nich hovoří. Přispívají tomu i události posledních let. Lidé si uvědomují, jaké komplikace by mohly v takovém případě nastat. Je pochopitelné a velmi rozumné, že se u tohoto rizika Češi chrání pojištěním. Ovšem ani zde to není dostatečné, čtvrtina by takovou událost neměla jak řešit,“ doplnil Matoušek.