Výnos spořících účtů – Omezení výdajů kvůli inflaci

Zhruba polovina majitelů spořicích účtů neví, kolik jim vynáší Přibližně polovina majitelů spořicích účtů neví, jakým procentem se úročí jejich naspořené peníze. Pro 40 procent Čechů je spořicí účet místem, kam odkládají peníze nepravidelně, pokud jim nějaké po uhrazení výdajů zbydou. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi tisícovkou respondentů. Spořicí účet patří stále mezi nejoblíbenější produkty bankovních společností. Spoří na něm většina Čechů a téměř každý ví, jak spořicí účet funguje. Za účelem zúročení svých peněz ho využívá šest z deseti Čechů. Nejčastěji, ve 40 procentech, tento druh účtu slouží svým majitelům k odkládání zbylých peněz bez pravidelnosti. Pro případ nečekaných výdajů si finance spoří 39 procent Čechů. "Jestliže si někdo zakládá spořicí účet, je to i kvůli garantovanému zhodnocení peněz. Jde o konzervativní produkt s nízkou rozkolísaností a minimálními riziky. Úrok na těchto účtech bývá zpravidla v nižších jednotkách, nyní se v průměru pohybuje mezi pěti a šesti procenty ročně,“ řekla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová. Podotkla, že tato forma odkládání úspor je vhodnější, než nechávat peníze doma. Spořicí účty využívají častěji Češi, kteří mají vystudovanou vysokou školu nebo střední školu s maturitou. Procentuálně se pohybují nad celkovým podílem Čechů, kteří spořicí účet vlastní. Nadprůměrně jej využívají také ti, kteří mají příjmy v domácnosti přes 40.000 korun měsíčně. Výrazně omezit své výdaje musely kvůli inflaci tři čtvrtiny zaměstnanců Výrazně omezit své výdaje musely již kvůli rostoucím cenám přibližně tři čtvrtiny zaměstnanců. Nejčastěji se rozhodli šetřit na večerní či víkendové návštěvě restaurace, kultuře a dovolených. Vyplývá to z průzkumu stravenkové firmy Up ČR mezi asi 1000 zaměstnanci, který se uskutečnil na konci letošního března. Své výdaje podle něj nijak neomezilo 23 procent dotázaných, tři procenta je naopak navýšily. Do restaurace o víkendu nebo večer méně chodí 32 procent zaměstnanců, stejný počet jich šetří i na návštěvě divadla, kina a festivalů. Výdaje na dovolenou jsou pak nižší u 30 procent dotázaných a 29 procent v průzkumu uvedlo, že omezili nákup kvalitnějších potravin a služeb, informoval Up ČR. Nejméně respondentů, v průměru šest procent, je ochotno slevit na nákladech za provoz internetu, telefonu a televize, dopravu či vzdělávací kurzy. Na sportu se rozhodlo šetřit 11 procent zaměstnanců, u alkoholu a cigaret je to desetina, zjistil průzkum. Peníze na základní potřeby, jako jsou potraviny, energie a nájem, podle něj chybí již šesti procentům dotázaných. Seškrtání některých výdajů v případě 52 procent zaměstnanců vedlo ke zhoršení psychického a fyzického zdraví, ekonomická situace a budoucí vývoj stresují přibližně tři čtvrtiny respondentů, uvedla společnost. "Naše průzkumy mezi personalisty ukazují, že firmy jsou si této situace zaměstnanců dobře vědomi. Růst životních nákladů v porovnání se mzdou, nedostatek financí a rostoucí únavu považují aktuálně za nejproblematičtější témata a plánují v těchto směrech zaměstnance cíleně podporovat," řekl generální ředitel Up ČR Stéphane Nicoletti. Zhruba 90 procent podniků podle něj zaměstnancům přilepšuje volnočasovými benefity. "Aby však mohly firmy v této podpoře pokračovat a zároveň zůstat ekonomicky konkurenceschopné a čelit obtížnému trhu práce, potřebují také legislativní stabilitu," dodal. Právě u volnočasových benefitů vláda v souvislosti s konsolidačním balíčkem na ozdravení veřejných financí plánuje od příštího roku zrušit jejich daňové zvýhodnění. Podle dřívějšího vyjádření oborových firem a sdružení pro ČTK by v případě schválení tohoto návrhu zaměstnavatelé přestali volnočasové benefity poskytovat. "Když by bylo toto osvobození zrušeno, musel by zaměstnavatel z benefitů platit odvody na zdravotní a sociální pojištění, čímž by se pro něj stalo poskytování benefitů ještě nákladnější než poskytování mzdy," uvedla Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.