Ukrajina a Západ se připravují na největší rekonstrukci od druhé světové války

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ukrajinská ekonomika poklesla o 30 %, což je méně závažný pokles, než se dříve předpokládalo. Inflace se také začala zpomalovat, ale podle Národní banky Ukrajiny skončila v roce 2022 na úrovni 26,6 % meziročně.

Tento týden navštívila Ukrajinu výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová, která se mimo jiné setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a guvernérem NBU Andrijem Pyšným.

V úterním prohlášení Georgievová uvedla, že viděla „ekonomiku, která funguje navzdory obrovským výzvám“, a ocenila vizi vlády přejít od oživení k „transformačnímu období obnovy a vstupu do EU“.

„Obchody jsou otevřené, služby se poskytují a lidé chodí do práce. To je pozoruhodné svědectví o duchu ukrajinského lidu,“ řekla Georgievová a rovněž poznamenala, že vládní agentury, hospodářské instituce a bankovní systém jsou plně funkční.

„Bez ohledu na útoky na kritickou infrastrukturu se ekonomika přizpůsobuje a v průběhu letošního roku se očekává postupné hospodářské oživení,“ dodala.

Georgievová zopakovala závazek MMF podporovat Ukrajinu, přičemž tato instituce se sídlem ve Washingtonu poskytla v uplynulém roce nouzové půjčky ve výši 2,7 miliardy dolarů. S Ukrajinou však také spolupracuje v rámci programu monitorování hospodářské politiky, který je předstupněm k vytvoření plnohodnotného úvěrového programu MMF, neboť Kyjev usiluje o víceletý podpůrný balíček ve výši 15 miliard dolarů.

„Mezinárodní společenství bude i nadále hrát zásadní roli při podpoře Ukrajiny, včetně pomoci řešit rozsáhlé finanční potřeby v roce 2023 a v dalších letech,“ uzavřela Georgievová.

„Válka na Ukrajině měla dalekosáhlé důsledky pro místní, regionální i globální ekonomiku. Pouze pokud budeme spolupracovat jako globální společenství, budeme schopni vybudovat lepší budoucnost.“

Rozsáhlá rekonstrukce infrastruktury

Na čtvrtečním zasedání skupiny G20 vyzvala americká ministryně financí Janet Yellenová MMF k „rychlému postupu“ směrem k plně financovanému úvěrovému programu, přičemž Washington připravil hospodářskou pomoc ve výši 10 miliard dolarů v nadcházejících týdnech.

Podle německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu poskytly USA Ukrajině v období od 24. ledna 2022 do 15. ledna 2023 bilaterální vojenskou, hospodářskou a humanitární pomoc v celkové výši 76,8 miliardy dolarů.

Tato částka zahrnuje 46,6 miliardy dolarů ve vojenských grantech a půjčkách, zbraních a bezpečnostní pomoci, čímž výrazně převyšuje zbytek světa. Druhým největším přispěvatelem na vojenské účely je Velká Británie s 5,1 miliardy dolarů, následovaná Evropskou unií s 3,3 miliardy dolarů.

Vzhledem k tomu, že konflikt vstupuje do svého druhého roku a nevykazuje žádné známky zmírnění, Rusko stále častěji útočí na kritickou infrastrukturu a přetrvává nedostatek energie, očekává se, že ukrajinská ekonomika v letošním roce opět poklesne, i když jen jednociferným tempem.

Nedávný odhad Kyjevské ekonomické školy vyčíslil celkové škody na ukrajinské infrastruktuře na 138 miliard dolarů, zatímco Zelenskyj odhadl, že obnova země by nakonec mohla stát více než 1 bilion dolarů.

„Od začátku ruské války proti Ukrajině bylo poškozeno, zničeno nebo zabaveno nejméně 64 velkých a středních podniků, 84,3 tisíce jednotek zemědělské techniky, 44 sociálních center, téměř 3 tisíce obchodů, 593 lékáren, téměř 195 tisíc osobních automobilů, 14,4 tisíce veřejných dopravních prostředků, 330 nemocnic, 595 administrativních budov státní a místní správy,“ zdůraznila zpráva KSE.

Mezitím se rozpočtový deficit Ukrajiny zvýšil na rekordních 38 miliard dolarů a očekává se, že zůstane zvýšený, ačkoli je pravděpodobná silná vnější podpora ze strany západních vlád a MMF, uvedl Razan Nasser, analytik suverénních trhů rozvíjejících se zemí ve společnosti T. Rowe Price.

„To by mělo pomoci zaplnit finanční mezeru, což by zase mělo pomoci snížit závislost na měnovém financování v tomto roce,“ řekl Nasser.

Na lednovém politickém zasedání projednali představitelé NBU řadu opatření, jejichž cílem je zabránit návratu k měnovému financování rozpočtového deficitu.

Vnější věřitelé se v srpnu dohodli na dvouletém odkladu splátek státního dluhu, čímž uznali obrovský tlak, který válka vyvíjí na veřejné finance země.

„To bude pravděpodobně první krok restrukturalizace, přičemž je pravděpodobné, že dojde k hlubokému snížení dluhu. Je obtížné předpovědět rozsah tohoto snížení dluhu, protože závisí na stavu ukrajinské ekonomiky v době, kdy bude restrukturalizace dohodnuta,“ uvedl Nasser.

Dodal, že bude nutné „politické rozhodnutí“ o tom, jakou částkou by se měli soukromí věřitelé podílet na nákladech na rekonstrukci vzhledem k dosavadním kolosálním škodám na infrastruktuře.

„Až tato válka nakonec skončí, rozsah rekonstrukce a obnovy pravděpodobně předčí vše, co Evropa zažila od druhé světové války,“ řekl.

Tento názor ve středu zopakovala i místopředsedkyně vlády Julia Svyrjenková, která v rozhovoru pro Politico v Bruselu uvedla, že rekonstrukce by měla začít ještě letos, přestože okamžitý konec konfliktu není v dohledu.

„Bude to největší rekonstrukce [od] druhé světové války,“ řekla. „Musíme začít hned.“

Ačkoli se zahájení obnovy v době, kdy válka stále pokračuje a Rusko nadále útočí na civilní infrastrukturu, může zdát protichůdné, řekla ve čtvrtek televizi CNBC Daniela Schwarzerová, výkonná ředitelka organizace Open Society.

„Ukrajinci velmi jasně tvrdí, že ve skutečnosti je třeba začít s obnovou v některých částech země, dokud válka stále trvá, protože pro zemi je třeba zvládnout ničení infrastruktury – ke kterému skutečně dochází každý den – jinak lidé nemohou žít, ekonomika se nemůže zvednout, a tak je tu obrovský úkol,“ řekla.

„V příštích měsících uvidíme, jak budou mezinárodní finanční instituce, včetně těch evropských, jako je Mezinárodní banka pro obnovu a Evropská investiční banka spolu s vládami a EU, plus Spojené státy, ale další důležitou otázkou je, jak se nakonec podaří na Ukrajinu vrátit soukromé investice, protože vlády samy zemi obnovit nemohou.“

Světová banka od začátku války dosud zmobilizovala 13 miliard dolarů v rámci nouzového financování Ukrajiny, včetně grantů, záruk a souvisejícího paralelního financování ze strany USA, Velké Británie, Evropy a Japonska.Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ukrajinská ekonomika poklesla o 30 %, což je méně závažný pokles, než se dříve předpokládalo. Inflace se také začala zpomalovat, ale podle Národní banky Ukrajiny skončila v roce 2022 na úrovni 26,6 % meziročně.Tento týden navštívila Ukrajinu výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová, která se mimo jiné setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a guvernérem NBU Andrijem Pyšným.V úterním prohlášení Georgievová uvedla, že viděla „ekonomiku, která funguje navzdory obrovským výzvám“, a ocenila vizi vlády přejít od oživení k „transformačnímu období obnovy a vstupu do EU“.„Obchody jsou otevřené, služby se poskytují a lidé chodí do práce. To je pozoruhodné svědectví o duchu ukrajinského lidu,“ řekla Georgievová a rovněž poznamenala, že vládní agentury, hospodářské instituce a bankovní systém jsou plně funkční.„Bez ohledu na útoky na kritickou infrastrukturu se ekonomika přizpůsobuje a v průběhu letošního roku se očekává postupné hospodářské oživení,“ dodala.Georgievová zopakovala závazek MMF podporovat Ukrajinu, přičemž tato instituce se sídlem ve Washingtonu poskytla v uplynulém roce nouzové půjčky ve výši 2,7 miliardy dolarů. S Ukrajinou však také spolupracuje v rámci programu monitorování hospodářské politiky, který je předstupněm k vytvoření plnohodnotného úvěrového programu MMF, neboť Kyjev usiluje o víceletý podpůrný balíček ve výši 15 miliard dolarů.„Mezinárodní společenství bude i nadále hrát zásadní roli při podpoře Ukrajiny, včetně pomoci řešit rozsáhlé finanční potřeby v roce 2023 a v dalších letech,“ uzavřela Georgievová.„Válka na Ukrajině měla dalekosáhlé důsledky pro místní, regionální i globální ekonomiku. Pouze pokud budeme spolupracovat jako globální společenství, budeme schopni vybudovat lepší budoucnost.“Rozsáhlá rekonstrukce infrastrukturyNa čtvrtečním zasedání skupiny G20 vyzvala americká ministryně financí Janet Yellenová MMF k „rychlému postupu“ směrem k plně financovanému úvěrovému programu, přičemž Washington připravil hospodářskou pomoc ve výši 10 miliard dolarů v nadcházejících týdnech.Podle německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu poskytly USA Ukrajině v období od 24. ledna 2022 do 15. ledna 2023 bilaterální vojenskou, hospodářskou a humanitární pomoc v celkové výši 76,8 miliardy dolarů.Tato částka zahrnuje 46,6 miliardy dolarů ve vojenských grantech a půjčkách, zbraních a bezpečnostní pomoci, čímž výrazně převyšuje zbytek světa. Druhým největším přispěvatelem na vojenské účely je Velká Británie s 5,1 miliardy dolarů, následovaná Evropskou unií s 3,3 miliardy dolarů.Vzhledem k tomu, že konflikt vstupuje do svého druhého roku a nevykazuje žádné známky zmírnění, Rusko stále častěji útočí na kritickou infrastrukturu a přetrvává nedostatek energie, očekává se, že ukrajinská ekonomika v letošním roce opět poklesne, i když jen jednociferným tempem.Nedávný odhad Kyjevské ekonomické školy vyčíslil celkové škody na ukrajinské infrastruktuře na 138 miliard dolarů, zatímco Zelenskyj odhadl, že obnova země by nakonec mohla stát více než 1 bilion dolarů.„Od začátku ruské války proti Ukrajině bylo poškozeno, zničeno nebo zabaveno nejméně 64 velkých a středních podniků, 84,3 tisíce jednotek zemědělské techniky, 44 sociálních center, téměř 3 tisíce obchodů, 593 lékáren, téměř 195 tisíc osobních automobilů, 14,4 tisíce veřejných dopravních prostředků, 330 nemocnic, 595 administrativních budov státní a místní správy,“ zdůraznila zpráva KSE.Mezitím se rozpočtový deficit Ukrajiny zvýšil na rekordních 38 miliard dolarů a očekává se, že zůstane zvýšený, ačkoli je pravděpodobná silná vnější podpora ze strany západních vlád a MMF, uvedl Razan Nasser, analytik suverénních trhů rozvíjejících se zemí ve společnosti T. Rowe Price.„To by mělo pomoci zaplnit finanční mezeru, což by zase mělo pomoci snížit závislost na měnovém financování v tomto roce,“ řekl Nasser.Na lednovém politickém zasedání projednali představitelé NBU řadu opatření, jejichž cílem je zabránit návratu k měnovému financování rozpočtového deficitu.Vnější věřitelé se v srpnu dohodli na dvouletém odkladu splátek státního dluhu, čímž uznali obrovský tlak, který válka vyvíjí na veřejné finance země.„To bude pravděpodobně první krok restrukturalizace, přičemž je pravděpodobné, že dojde k hlubokému snížení dluhu. Je obtížné předpovědět rozsah tohoto snížení dluhu, protože závisí na stavu ukrajinské ekonomiky v době, kdy bude restrukturalizace dohodnuta,“ uvedl Nasser.Dodal, že bude nutné „politické rozhodnutí“ o tom, jakou částkou by se měli soukromí věřitelé podílet na nákladech na rekonstrukci vzhledem k dosavadním kolosálním škodám na infrastruktuře.„Až tato válka nakonec skončí, rozsah rekonstrukce a obnovy pravděpodobně předčí vše, co Evropa zažila od druhé světové války,“ řekl.Tento názor ve středu zopakovala i místopředsedkyně vlády Julia Svyrjenková, která v rozhovoru pro Politico v Bruselu uvedla, že rekonstrukce by měla začít ještě letos, přestože okamžitý konec konfliktu není v dohledu.„Bude to největší rekonstrukce [od] druhé světové války,“ řekla. „Musíme začít hned.“Ačkoli se zahájení obnovy v době, kdy válka stále pokračuje a Rusko nadále útočí na civilní infrastrukturu, může zdát protichůdné, řekla ve čtvrtek televizi CNBC Daniela Schwarzerová, výkonná ředitelka organizace Open Society.„Ukrajinci velmi jasně tvrdí, že ve skutečnosti je třeba začít s obnovou v některých částech země, dokud válka stále trvá, protože pro zemi je třeba zvládnout ničení infrastruktury – ke kterému skutečně dochází každý den – jinak lidé nemohou žít, ekonomika se nemůže zvednout, a tak je tu obrovský úkol,“ řekla.„V příštích měsících uvidíme, jak budou mezinárodní finanční instituce, včetně těch evropských, jako je Mezinárodní banka pro obnovu a Evropská investiční banka spolu s vládami a EU, plus Spojené státy, ale další důležitou otázkou je, jak se nakonec podaří na Ukrajinu vrátit soukromé investice, protože vlády samy zemi obnovit nemohou.“