Dluhopisoví obchodníci se zaměřují na klíčovou páteční zprávu o zaměstnanosti v USA. Ta by měla potvrdit, zda je největší světová ekonomika dostatečně silná na to, aby přiměla Federální rezervní systém ke zvýšení úrokových sazeb. Růst cen energií v důsledku konfliktu s Íránem změnil tržní očekávání. Investoři, kteří původně čekali rychlé snižování sazeb pod vedením nového předsedy Kevina Warshe, nyní sázejí na jejich zvýšení do poloviny roku 2027. Podle propočtů Bloomberg Economics již samotný nárůst výnosů dluhopisů zpřísnil finanční podmínky o ekvivalent 0,75 procentního bodu.

Výnosy referenčních desetiletých vládních dluhopisů USA se pohybují kolem úrovně 4,44 %. To je sice pod nedávným vrcholem, ale stále přibližně o půl procentního bodu nad hodnotami z konce února. Na trhu se dokonce objevily opční obchody spekulující na růst výnosů desetiletých dluhopisů nad hranici 5 % během několika měsíců, což je úroveň nevídaná od roku 2023.

Pozornost se proto upírá ke květnové statistice z trhu práce. Očekává se, že americká ekonomika vytvořila přibližně 90 000 nových pracovních míst, přičemž míra nezaměstnanosti by měla zůstat stabilní na úrovni 4,3 %.

Tržní skeptici často tvrdí, že rostoucí úrokové sazby automaticky srážejí ocenění akcií, protože snižují současnou hodnotu budoucích peněžních toků. Historická data a finanční matematika však ukazují, že realita je složitější. Nick Colas ze společnosti DataTrek Research upozorňuje, že tento zjednodušený předpoklad v praxi nefunguje, jelikož ignoruje růst zisků firem.

Jako příklad uvádí období let 2015 až 2019, kdy průměrný výnos 10letých amerických státních dluhopisů činil 2,27 % a poměr forward P/E indexu S&P 500 se pohyboval mezi 15x a 18x. V současnosti, kdy výnos 10letých dluhopisů vzrostl na 4,49 %, dosahuje forward P/E dokonce vyšší hodnoty 21x.

Podle Colase je klíčem k tomuto zdánlivému paradoxu růst očekávaných zisků. Pokud úrokové sazby vzrostou o 2 procentní body (jako od roku 2020), ale očekávání růstu zisků se zvýší o 3 %, ocenění akcií reálně roste. Hodnotit trh na základě změny pouze jediné proměnné v komplexním vzorci je proto podle analytiků zásadní chybou.

Sazby amerických federálních studentských půjček pro akademický rok 2026–2027 vzrostou. Důvodem je květnová aukce desetiletých státních dluhopisů, jejíž výnos se kvůli přetrvávající inflaci a očekávání přísnější měnové politiky Fedu zvýšil na 4,47 % z předchozích 4,34 %. Tento nárůst o 10 bazických bodů sice mírně prodraží náklady na vzdělání, ale sazby úvěrů zůstávají fixní po celou dobu jejich splácení.

Nové sazby pro nadcházející období budou následující: bakalářské půjčky vzrostou na 6,52 % (z původních 6,39 %), navazující magisterské půjčky dosáhnou 8,07 % (ze 7,94 %) a půjčky pro rodiče Parent PLUS se vyšplhají na 9,07 % oproti dosavadním 8,94 %. Zatímco pro studenty bakalářských oborů zůstávají federální půjčky díky státní ochraně nejlepší první volbou, u dražších úvěrů odborníci doporučují důkladně prozkoumat i jiné tržní alternativy.

Dluhopisy tradičně slouží jako stabilizátor portfolia během otřesů na akciovém trhu. Analýza společnosti Morgan Stanley, vycházející z dat za 150 let, však ukazuje, že při vyšší inflaci tato ochrana selhává. Klasické portfolio složené z 60 % akcií a 40 % dluhopisů přestalo fungovat podle zažitých pravidel po dosažení tržního vrcholu na konci roku 2021.

Zatímco index S&P 500 se od začátku roku 2022 výrazně zotavil, dluhopisová složka zaostává. Ukazatel širokého trhu kvalitních amerických dluhopisů Bloomberg Aggregate Bond Index se stěží vrátil na svou výchozí úroveň. Ještě zřetelnější je tento propad u dlouhodobých dluhopisových fondů, jako je iShares 20+ Year Treasury Bond ETF, jehož ceny se propadly k úrovním před finanční krizí.

Hlavním viníkem, který rozbil stará pravidla, je inflace. Když centrální banka v roce 2022 agresivně zvyšovala úrokové sazby, rostoucí výnosy srazily ceny dluhopisů dolů, a ty tak klesaly současně s akciemi. Morgan Stanley upozorňuje na klíčovou zlomovou hranici: pokud inflace překročí úroveň 2,4 %, historicky se výrazně zvyšuje pozitivní korelace mezi oběma třídami aktiv. Místo vzájemného vyvažování tak klesají společně, což zanechává investory bez potřebného polštáře proti budoucím tržním propadům.