Banky z Wall Street, včetně JPMorgan ​ Chase, Morgan Stanley a Bank of New York Mellon, hromadně opouštějí své sázky na posilování společné evropské měny. Podle analytiků by euro mohlo v příštím roce oslabit o více než 3 % a klesnout na úroveň 1,10 USD. Obchodníci totiž nyní započítávají zvýšení úrokových sazeb ze strany Fed v roce 2026, zatímco u ECB s dalším růstem již plně nepočítají. To představuje výrazný obrat oproti začátku roku, kdy euro překonalo hranici 1,20 USD.

Za poklesem stojí také geopolitické napětí v Íránu, které zvýšilo ceny ropy a poptávku po dolaru, a opatrný přístup ECB. JPMorgan snížila svůj cíl pro polovinu roku 2027 na 1,10 USD a Royal Bank of Canada vidí stejnou úroveň koncem příštího roku. Své předpovědi snížily i Bank of America a Wells Fargo. Jednoleté rizikové reverze, které měří sentiment trhu, jsou nyní vůči euru nejpesimističtější od března 2025.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová obhájila rozhodnutí zvýšit úrokové sazby o 0,25 procenta, což představuje první zvýšení za poslední tři roky. Tento krok, vyvolaný konfliktem na Blízkém východě a s ním spojeným růstem cen energií po omezení provozu v Hormuzském průlivu, znamená jasný obrat v dosavadním cyklu uvolňování měnové politiky z roku 2025. Podle Lagardeové je toto rozhodnutí robustní napříč třemi různými scénáři budoucího vývoje.

Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v květnu 3,2 procenta, což je nejvyšší úroveň od září 2023, přičemž ceny energií vzrostly o 10,9 procenta. Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí roku 2026 klesla o 0,2 procenta, což vyvolává obavy ze stagflace. Květnová prognóza očekává zpomalení růstu HDP EU z 1,1 procenta v roce 2026 na 1,4 procenta v roce 2027, zatímco inflace by měla vzrůst z 3,1 procenta v roce 2026 na 2,4 procenta v roce 2027. Lagardeová zdůraznila, že ECB bude o sazbách rozhodovat bez předem stanovené trajektorie, čistě na základě přicházejících dat.