Bude Kazachstán rozbuškou a inspirací pro ostatní země?

Nepokoje, které od neděle otřásají Kazachstánem, vyvolávají otázky, zda se nejedná o první z mnoha nepokojů v souvislosti s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Existuje mnoho důvodů, proč si myslet, že jde spíše o lokální záležitost, píše ropný stratég agentury Bloomberg Julian Lee. Protesty v Kazachstánu vyvolalo zdvojnásobení ceny oblíbeného motorového paliva, ale jejich příčiny jsou mnohem hlubší. Demonstrace v této středoasijské zemi začaly poté, co se zdvojnásobila cena zkapalněného ropného plynu neboli LPG v Mangystauské oblasti na západě země, kde je levnější alternativou benzínu a používá se až v 90 % vozidel. Následné rozhodnutí o zrušení tohoto zvýšení, které vrátilo ceny LPG pod jejich dřívější úroveň, nepokoje nijak neutišilo. Ty se rychle rozšířily do velkých měst, včetně bývalého hlavního města Almaty, které leží na úpatí pohoří Tien-šan na jihovýchodě země, daleko od ropného regionu Mangistau na břehu Kaspického moře, kde protesty začaly. Protesty přilákaly tisíce lidí, zaměřily se na vládní budovy a letiště a přinesly výzvy, aby se dlouholetý vůdce Nursultan Nazarbajev vzdal moci. Jednaosmdesátiletý Nazarbajev předal v roce 2019 prezidentský úřad Kassymu-Jomartovi Tokajevovi, ale v politickém systému země si zachovává značný vliv. Přestože ročně vydělává miliardy dolarů na ropě, bohatství se od mocenských křesel příliš nevzdálilo. Mezitím se návštěvníci a zahraniční pracovníci na ropném a plynovém poli Karačaganak na severu země dopravují na projekt z letiště Orenburg v Rusku, protože stav místních letišť a silnic v Kazachstánu je velmi špatný. Po přejezdu silnice z Ruska do Kazachstánu je velmi patrný nárůst počtu a velikosti výmolů. Tato země je na poměrně dlouhém seznamu zemí, jejichž dotování nákladů na pohonné hmoty představuje další zátěž pro státní finance - zejména v době vysokých cen. Mnoho zemí s levnými pohonnými hmotami jsou také petrostátem, včetně Saúdské Arábie, Kuvajtu, Nigérie, Íránu, Iráku, Kataru, Libye, Alžírska, Indonésie a Venezuely. Podle údajů společností ICE Futures Europe a GlobalPetrolPrices.com však všechny země včetně Turkmenistánu, Bolívie a Egypta prodávají benzin za ceny, které jsou přibližně stejné - nebo nižší - než cena nerafinované ropy. Petrostáty se často těší velmi nízkým nákladům na těžbu ropy státem kontrolovanými společnostmi, které jsou povinny dodávat do domácí rafinérské sítě za nižší než tržní ceny. Jsou schopny lépe pokrýt náklady na dotace než ti, kteří musí platit převládající mezinárodní ceny, aby si zajistili ropu nebo rafinované produkty. A jak rostou světové ceny ropy, jako tomu bylo v uplynulém roce - od začátku roku 2021 vzrostly ceny ropy Brent téměř o 60 % -, zvyšuje se i zátěž spojená s dotováním cen pohonných hmot. Ostatní země, které dotují ceny pohonných hmot, se mohou ocitnout v podobné situaci, pokud budou ceny ropy i nadále stoupat. To však neznamená, že je postihne stejný osud jako Kazachstán. Rozumnějším a populárnějším přístupem by mohlo být snižování dotací, nikoli jejich okamžité zrušení. Ale bez možnosti vyjádřit politickou opozici prostřednictvím volebních uren a s obyvatelstvem, které bylo svědkem masivních vládních výdajů na nové nablýskané hlavní město, zatímco většina zbytku země zůstává nerozvinutá, byl Kazachstán ohništěm, které čekalo na jiskru.