ČTK to dnes řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. Situace na Ukrajině totiž podle něj znamená pro globální finanční trhy velkou nejistotu a averzi vůči riziku. Koruna patří spolu s dalšími středoevropskými měnami k rizikovým aktivům, uvedl.
Averze vůči riziku se podle něj projevuje posilováním zlata a růstem poptávky po amerických vládních dluhopisech. „Aktuálně jsou bezpečnými přístavy měny jako americký dolar, japonský jen nebo švýcarský frank, rizikovými aktivy jsou kryptoměny, akciové indexy a středoevropské měny jako polský zlotý, maďarský forint nebo česká koruna,“ upozornil Tupý.
Zatímco na začátku února se koruna vůči euru obchodovala za 24,32 Kč/EUR, o měsíc později je to 24,95 Kč/EUR, což je pokles o 2,6 procenta. Vůči americkému dolaru koruna v průběhu února oslabila z 21,65 na 22,30 Kč/USD, tedy o celá tři procenta.
Zdroj: Getty Images
Naopak koruna významně posílila k ruskému rublu, který se výrazně propadl po tvrdých sankcích uvalených ze strany západu na ruský bankovní sektor a ruskou ekonomiku obecně, upozornil analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. Především kvůli skokovému oslabení poslední den v měsíci ke koruně celkem oslabil rubl o více než 17 procent, uvedl.
„Česká koruna je sice chráněna vysokým úrokovým diferenciálem, protože Česká národní banka (ČNB) v posledním půlroce agresivně zvyšovala sazby, zatímco Evropská centrální banka ponechala sazby na nule. Tyto ‚fundamentální‘ vlivy v případě silných geopolitických vlivů ustupují do pozadí,“ řekl Tupý.
Další vývoj koruny podle něj závisí na tom, jak rychle se podaří situaci na Ukrajině stabilizovat. Uvedl, že v každém případě lze očekávat vysokou rozkolísanost, a to i přesto, že ČNB podle jejích představitelů disponuje dostatečnými devizovými rezervami, kterými se proti ní chce bránit. Pokud by však situace eskalovala, mohla by podle Tupého koruna oslabovat velmi rychle, a to klidně i na úrovně po vypuknutí pandemie v březnu 2020, kdy se koruna vůči euru obchodovala za 27,93 Kč/EUR a vůči dolaru za 26,07 Kč/USD.
Zdroj: Getty Images
Zcela jisté je podle analytika další zvyšování inflace, a to zejména kvůli vyšším cenám plynu, ropy a dalších komodit, jako je například pšenice, jejíž významným producentem je právě Ukrajina. Uvedl, že celkově je možné očekávat snížení globálního ekonomického růstu, kvůli kterému se významně zpomalí i růst HDP v Česku. Podle jeho odhadů může HDP v ČR klesnout o jedno až šest procent.
To vše staví podle Tupého ČNB do nelehké role při dalším rozhodování o úrokových sazbách. Ve hře je totiž scénář stagflace, tedy situace, kdy je v ekonomice vysoká inflace a zároveň malý nebo žádný ekonomický růst. „A to je scénář, který české koruně k posilování rozhodně nepomůže,“ dodal Tupý.
Česká měna by mohla velmi rychle oslabovat. ČTK to dnes řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. Situace na Ukrajině totiž podle něj znamená pro globální finanční trhy velkou nejistotu a averzi vůči riziku. Koruna patří spolu s dalšími středoevropskými měnami k rizikovým aktivům, uvedl.
Averze vůči riziku se podle něj projevuje posilováním zlata a růstem poptávky po amerických vládních dluhopisech. "Aktuálně jsou bezpečnými přístavy měny jako americký dolar, japonský jen nebo švýcarský frank, rizikovými aktivy jsou kryptoměny, akciové indexy a středoevropské měny jako polský zlotý, maďarský forint nebo česká koruna," upozornil Tupý.
Zatímco na začátku února se koruna vůči euru obchodovala za 24,32 Kč/EUR, o měsíc později je to 24,95 Kč/EUR, což je pokles o 2,6 procenta. Vůči americkému dolaru koruna v průběhu února oslabila z 21,65 na 22,30 Kč/USD, tedy o celá tři procenta.
Zdroj: Getty Images
Naopak koruna významně posílila k ruskému rublu, který se výrazně propadl po tvrdých sankcích uvalených ze strany západu na ruský bankovní sektor a ruskou ekonomiku obecně, upozornil analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. Především kvůli skokovému oslabení poslední den v měsíci ke koruně celkem oslabil rubl o více než 17 procent, uvedl.
"Česká koruna je sice chráněna vysokým úrokovým diferenciálem, protože Česká národní banka (ČNB) v posledním půlroce agresivně zvyšovala sazby, zatímco Evropská centrální banka ponechala sazby na nule. Tyto 'fundamentální' vlivy v případě silných geopolitických vlivů ustupují do pozadí," řekl Tupý.
Další vývoj koruny podle něj závisí na tom, jak rychle se podaří situaci na Ukrajině stabilizovat. Uvedl, že v každém případě lze očekávat vysokou rozkolísanost, a to i přesto, že ČNB podle jejích představitelů disponuje dostatečnými devizovými rezervami, kterými se proti ní chce bránit. Pokud by však situace eskalovala, mohla by podle Tupého koruna oslabovat velmi rychle, a to klidně i na úrovně po vypuknutí pandemie v březnu 2020, kdy se koruna vůči euru obchodovala za 27,93 Kč/EUR a vůči dolaru za 26,07 Kč/USD.
Zdroj: Getty Images
Zcela jisté je podle analytika další zvyšování inflace, a to zejména kvůli vyšším cenám plynu, ropy a dalších komodit, jako je například pšenice, jejíž významným producentem je právě Ukrajina. Uvedl, že celkově je možné očekávat snížení globálního ekonomického růstu, kvůli kterému se významně zpomalí i růst HDP v Česku. Podle jeho odhadů může HDP v ČR klesnout o jedno až šest procent.
To vše staví podle Tupého ČNB do nelehké role při dalším rozhodování o úrokových sazbách. Ve hře je totiž scénář stagflace, tedy situace, kdy je v ekonomice vysoká inflace a zároveň malý nebo žádný ekonomický růst. "A to je scénář, který české koruně k posilování rozhodně nepomůže," dodal Tupý.
