Co je na prvním místě pro zaměstnance: štěstí nebo úspěch?

Výzkumníci se pokusili odpovědět na tuto hlubokou otázku sledováním téměř milionu zaměstnanců po dobu pěti let. Jde o otázku typu "slepice a vejce". Co je na prvním místě: štěstí, nebo úspěch? Dělá vás šťastnými úspěch, nebo štěstí zvyšuje pravděpodobnost úspěchu? Na tuto otázku se pokusili odpovědět Paul Lester, docent managementu na Naval Postgraduate School, Martin Seligman, ředitel Centra pozitivní psychologie Pensylvánské univerzity, a zesnulý Ed Diener, vlivný americký psycholog. Výzkumníci po dobu pěti let sledovali téměř milion zaměstnanců amerického ministerstva obrany ve všech pracovních funkcích. Měřili jejich relativní štěstí a optimismus pomocí otázek z Rozpisu pozitivních a negativních afektů a Testu životní orientace (nástroje používané armádou k měření životní pohody) a porovnávali je s počtem ocenění, která zaměstnanec získal. Jejich zjištění s názvem "Happy Soldiers Are Highest Performers" (Šťastní vojáci jsou nejvýkonnější) byla publikována v časopise Journal of Happiness Studies. "Když se vedení rozhodne, že vás zařadí na ocenění, musí projít poměrně přísným procesem, než je někomu skutečně uděleno," říká Lester. "Z přibližně milionu zaměstnanců získalo ocenění jen 12,6 %. Nejedná se o ocenění za účast, získání ocenění je vzácné." Zdroj: unsplash VLIV ŠTĚSTÍ Osoby s nejvyšším pozitivním vlivem na pohodu měly téměř čtyřikrát vyšší počet ocenění než osoby ze skupiny s nejnižším skóre pohody. Výzkumníci také zjistili, že zatímco negativní pocity, jako je smutek a hněv, předpovídaly menší počet ocenění, nízká úroveň pozitivních emocí je předpovídala také. "Mohli jsme se zaměřit na vliv štěstí jako prediktoru výkonu," říká Lester. "Vysoké negativní pocity brání dobrému výkonu a vysoký optimismus předpovídá větší pravděpodobnost vynikajícího pracovního výkonu." Závěr studie zní, že nemusíte mít úspěch, abyste byli šťastní, a nemusíte být šťastní, abyste našli úspěch. Lidé, které lze v porovnání s jejich kolegy považovat za nešťastné, stále získávali ocenění za výkon, ale získávali je v nižší míře než lidé, kteří byli celkově šťastní. "Štěstí by vám mohlo dát větší šanci na úspěch," říká Lester. "Dovednosti, znalosti, schopnosti - na tom všem velmi záleží. A my neříkáme, že to štěstí je důležitější než všechny ty ostatní věci. Ukazujeme však, že štěstí je měřitelným prediktorem výkonnosti." Zdroj: unsplash CO TO PRO VÁS ZNAMENÁ Výsledky studie mají uplatnění i v civilním světě. Ministerstvo obrany USA je největším zaměstnavatelem na světě a nabízí přibližně 190 různých typů pracovních míst, od řidičů kamionů a pilotů až po lékaře a právníky. Výzkumníci mohli zkoumat širokou škálu oborů a demografických údajů, ras, pohlaví, délky zaměstnání a charakteristik pracovních míst. "Tím byla studie výjimečná, nejen svou hloubkou, ale i rozsahem," říká Lester. Protože štěstí může být předstupněm úspěchu, Lester a jeho kolegové výzkumníci doporučují organizacím, aby se zaměřily na pohodu a optimismus zaměstnanců. "Na štěstí záleží a mělo by se měřit," říká. "V jistém smyslu je to zástupný ukazatel zdraví samotné organizace. Jeho měření a rozvíjení má svou hodnotu." Namísto spoléhání se na intuici managementu začněte používat hodnotící nástroje u současných zaměstnanců i potenciálních zaměstnanců, abyste zjistili pohodu, optimismus a celkové štěstí. Mnoho organizací již používá behaviorální screening k hodnocení uchazečů o zaměstnání. Pokud neobsahuje otázky týkající se štěstí a optimismu, měly by být o tento prvek aktualizovány. Zdroj: unsplash Organizace by také měly věnovat pozornost toxickému vedení a zaměstnancům, kteří mohou způsobit neštěstí u ostatních, což má dopad na výkonnost a vede k vyššímu úbytku zaměstnanců. Pomoci může školení vedoucích pracovníků k lepšímu řízení zaměstnanců, i když k ochraně celkového duševního zdraví týmu mohou být nutná i přísnější opatření, například propuštění. Dalším krokem, který je třeba učinit, je rozvíjet štěstí u svých zaměstnanců. Lester a výzkumníci doporučují zavést jednoduchá cvičení, například povzbuzovat zaměstnance, aby vytvořili svědectví vděčnosti někomu, kdo změnil jejich život k lepšímu. Nebo nechat zaměstnance, aby si každý den po dobu jednoho týdne zapsali tři věci, které se jim povedly. V neposlední řadě Lester říká, že vedoucí pracovníci by měli modelovat zaměření na pohodu. "Pokud chtějí vedoucí pracovníci zlepšit spokojenost zaměstnanců, musí to, co se učí, modelovat tak, aby se to stalo nedílnou součástí lexikonu a kultury organizace," říká. "Nejlépe se učíme pozorováním druhých lidí. Velkým poznatkem je, že na štěstí vašich zaměstnanců záleží. Ano, pro organizaci jsou důležitá objektivní měřítka výkonnosti. Proto vaše organizace existuje, ať už z jakéhokoli důvodu. Ale nakonec měřítkem toho, jak dobře si vaše společnost vede, je hodnocení celkového štěstí vašich zaměstnanců."