Jak sankce ztěžují obchodování s rublem a snižují jeho hodnotu

Kvůli sankcím proti Rusku, které následovaly po jeho invazi na Ukrajinu, se jeho měna prudce propadla, což narušilo trh a ztížilo zjištění skutečné hodnoty měny. Tento šok způsobil rozkol mezi cenami rublu uvnitř Ruska a cenami, které uvádějí mezinárodní banky v zahraničí. Když se obchodování v Moskvě pomalu obnovilo, ukázalo se, že měna fakticky devalvovala o 25 % nebo více a utrpěla největší propad od ruské anexe Krymu v roce 2014.  1. Kde a jak se rubl obchoduje? Před válkou se rubl obchodoval nepřetržitě na mezibankovním trhu. Obchodoval se také na moskevské burze mezi 7:00 místního času a 23:50, což je jeden z nejdelších obchodních dnů na světě a shoduje se s nejrušnější fází devizového trhu, kdy jsou otevřeny Londýn i New York. Tyto hodiny byly na začátku března dočasně zkráceny na dobu mezi 10:00 a 19:00 hodinou. Objem obchodů se také snížil na desetinu úrovně před invazí. Obvykle se mezibankovní ceny po celém světě drží blízko cenám v moskevském obchodování, ale válka způsobila, že se trhy rozcházejí. 2. Proč se rubl obchoduje na moskevské burze? Ačkoli je obchodování s devizami v celosvětovém měřítku převážně mimoburzovním obchodem, rubl se na moskevské burze obchoduje ve značné míře, a to jak na spotovém, tak na forwardovém trhu. Má to své historické důvody. Když se rozpadl Sovětský svaz, bylo potřeba stanovit tržní kurz rublu vůči dolaru a za tímto účelem vznikla Moskevská mezibankovní měnová burza. Časem se burza rozrostla o nabídku obchodování s akciemi a dalšími cennými papíry, ale zůstala centrem pro obchodování s měnami. V roce 2011 se sloučila s Ruským obchodním systémem a vznikla Moskevská burza, která pokračovala v jejím odkazu. 3. Jak velký je rozdíl mezi onshore a offshore? Když vypukla válka, offshore trh rychle zareagoval na vyhlídku izolace Ruska od světových finančních trhů a obchodníci poslali rubl dolů. Na moskevské burze však reakce přicházela pomaleji a v několika fázích. Burza nakonec umožnila rublu najít svou úroveň i na onshore trhu, ale po určitou dobu existoval divoký rozdíl mezi moskevským a offshore kurzem. Od té doby se tento rozdíl zmenšil. Rubl není jedinou měnou, která má dva kurzy. Dokonce i čínský jüan má onshore a offshore kurz a rozdíl mezi nimi přetrvává kvůli nákladům a snadnosti transakce. 4. Je to konec volného obchodování s rublem? To je nejasné. Od listopadu 2014 se s ním obchoduje volně, i když nepokoje vyvolané invazí na Ukrajinu vyvolaly pochybnosti, zda to může pokračovat. Zdálo se, že Ruská centrální banka volný pohyb zrušila, když 28. února po vyhlášení západních sankcí zavedla nová omezení. Rusové stáli fronty u bankomatů po celé zemi, aby si vybrali cizí měnu v obavách, že by se rubl mohl zhroutit. 5. Jak byl rubl v minulosti podporován? Před rokem 2014 bránila Ruská centrální banka rubl pomocí obchodního koridoru měřeného vůči koši dolarů a eur. Poté se však zavázala, že místo cílování směnných kurzů přejde na cílování inflace, a několikrát toto pásmo rozšířila, než od něj zcela upustila. Od té doby si centrální banka ponechala intervence pouze jako prostředek podpory měny v dobách volatility, a to prostřednictvím prodeje a nákupu měny. 6. Zasáhla centrální banka tentokrát do trhu? Od zavedení sankcí po invazi nemůže centrální banka na devizovém trhu intervenovat, protože značná část jejích rezerv je zablokována. Dne 24. února, v den zahájení invaze, však Ruská centrální banka poprvé po letech intervenovala v rámci souboru opatření, kterými se snažila stabilizovat ruský finanční systém. Guvernérka Elvira Nabiullinová uvedla, že ten den vydala 1 miliardu dolarů a následující den menší částku ve snaze podpořit rubl. S několika málo dalšími možnostmi, které měla k dispozici, pak banka uvedla, že obnoví nákup zlata na domácím trhu. Ruská banka strávila šest let po záboru Krymu rychlou akumulací zlata, zdvojnásobila své zásoby a stala se největším státním kupcem. 7. Co měnová politika a regulace? Ruská centrální banka 28. února více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 % a zavedla také kapitálové kontroly včetně zákazu prodeje cenných papírů cizincům. Kromě toho Nabiullinová uvedla, že rozhodnutí o pozastavení některých regulačních požadavků znamenalo pro banky navýšení kapitálu o ekvivalent 900 miliard rublů (8,7 miliardy USD). Putin zakázal všem obyvatelům Ruska převádět zahraniční měnu do zahraničí, čímž zpřísnil kontrolu kapitálu. 8. Existují nějaké precedenty pro tyto otřesy? Putin se dostal k moci krátce poté, co ruská vláda v roce 1998 nesplatila 40 miliard dolarů domácího dluhu, jehož většinu drželi zahraniční investoři. To vedlo k propadu rublu a jeho faktickému nahrazení nově denominovanou měnou. K dalšímu propadu rublu došlo v prosinci 2014, kdy pokles cen ropy v kombinaci se západními sankcemi vyvolal odliv ruských aktiv. 9. Existuje černý trh s rublem? Ano, část obchodování s měnou přešla do ilegality. Vzhledem k neformální povaze těchto obchodů je poměrně obtížné získat podrobnosti. Obchodníci také říkají, že místní obyvatelé i cizinci nakupují a prodávají akcie prostřednictvím telefonních hovorů a doufají, že nakonec obchody vyřídí. To vytváří další potřebu deviz a podporuje černý trh s rublem.