OSN: Afrika, která již trpí oteplováním, se dočká ještě horšího stavu

Přestože Afrika přispívá k emisím skleníkových plynů na planetě relativně málo, trpí tento kontinent jedněmi z nejtěžších dopadů změny klimatu na světě, od hladomoru po záplavy. Podle nové zprávy OSN se však dopady globálního oteplování způsobeného lidskou činností budou od korálových útesů až po nejvyšší vrcholy jen zhoršovat. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu předpověděl, že se v příštích desetiletích zvýší záplavy, vedra a sucha na Sahaře, ubude bohaté škály afrických živočichů a rostlin a zmizí ledovce na nejznámějších horách. Panel varoval, že na kontinentu, který se již nyní potýká s vysokou mírou chudoby a nedostatkem potravin, pocítí budoucí změny klimatu na svých životech a obživě rybáři a zemědělci. V Keni se farmář Safari Mbuvi již nyní snaží přečkat čtyřleté sucho - a sleduje, jak jeho úroda znovu a znovu selhává. "Od mládí míval můj otec na této farmě bohatou úrodu, ale nyní se zdá, že došlo ke změně klimatu a na deště už není spolehnutí," řekl. "Nesklidím nic, ani jeden pytel kukuřice není možný…a nejsem jediný. Každý zemědělec v této oblasti přišel o všechno." Zpráva OSN uvádí, že oteplování oslabí africký systém produkce potravin, protože povede k nedostatku vody a zkrácení vegetačních období. Očekává se pokles výnosů oliv, čiroku, kávy, čaje a živočišné výroby. "Růst zemědělské produktivity se od roku 1961 snížil o 34 % v důsledku klimatických změn více než v jakémkoli jiném regionu," uvádí panel. Změna klimatu spolu s konflikty, nestabilitou a ekonomickými krizemi přispěla k hladu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se od roku 2012 počet podvyživených obyvatel v subsaharské Africe zvýšil o 45,6 %. A v roce 2020 trpělo v Africe akutním nedostatkem potravin a potřebovalo humanitární pomoc přibližně 98 milionů lidí, uvádí Globální zpráva o potravinových krizích Světového potravinového programu. Pokud se svět do roku 2050 oteplí jen o další stupeň Celsia, bude dalších 1,4 milionu afrických dětí trpět závažným zakrněním v důsledku podvýživy, která omezuje růst a kognitivní vývoj, uvedl IPCC. "Nedostatek potravin a nedostatečná výživa jsou silně spojeny s horkým podnebím v subsaharské oblasti a menším množstvím srážek v západní a střední Africe," uvedla skupina v dokumentu s nejčastějšími dotazy. "Klimatické změny mohou podkopávat dosažené vzdělání dětí, a tím snižovat jejich šance na dobře placenou práci nebo vyšší příjmy v pozdějším věku." Jean Paul Adam, který vede oddělení pro změnu klimatu v Hospodářské komisi OSN pro Afriku, uvedl: "Afrika tvoří 17 % světové populace, ale na celosvětových emisích skleníkových plynů se podílí pouze necelými 4 %. Jedná se o region světa, který je již nyní vážně zasažen změnou klimatu, a navíc má extrémně nízkou adaptační kapacitu." Změna klimatu má významný prvek sociální nespravedlnosti, neboť chudí jsou znečištěním bohatých zasaženi více, uvedla bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, nyní členka skupiny The Elders, kterou založil Nelson Mandela a která sdružuje vysoce postavené státníky. "Všechny nespravedlnosti jsou zachyceny při pohledu na africký region." Sucho je problémem, který tento kontinent postihuje obzvlášť tvrdě. Ačkoli pouze 7 % světových katastrof souviselo se suchem, způsobilo o něco více než třetinu úmrtí při katastrofách, a to "převážně v Africe", uvádí zpráva IPCC. Sucha také snížila množství vodní energie v Africe přibližně o 5 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem, což brzdí růst, uvádí zpráva. "Když se podíváme na dopady, nejde jen o to, že Afriku postihují sucha a cyklony, zvyšování hladiny moří a narušení srážkových režimů," uvedla kanadská klimatoložka Katharine Hayhoeová, hlavní vědecká pracovnice organizace The Nature Conservancy. "Jde o to, že jejich zranitelnost je mnohem vyšší než na mnoha jiných místech." Vědci tvrdí, že je nemožné oddělit chudobu Afriky od škod způsobených změnou klimatu. "Afrika se dostává do úzkých, protože je v některých ohledech zranitelnější vůči fyzickým dopadům, ale také proto, že tam bude spousta lidí žít za méně než dolar na den," řekl klimatolog Zeke Hausfather z Breakthrough Institute. V zprávě se uvádí, že se předpokládá nárůst teploty mořské hladiny, což ohrožuje křehké mořské ekosystémy včetně východoafrických korálových útesů. Zpráva varuje před ohrožením zdrojů obživy 12,3 milionu lidí, kteří jsou závislí na rybolovu. Zpráva uvádí, že globální oteplování zasáhne také známou africkou divokou přírodu a nejvyšší hory. Předpovídá, že ledovcová pokrývka na pohoří Ruwenzori a Mount Kenya zmizí do roku 2030 a že hora Kilimandžáro přijde o svůj ledovec kolem roku 2040. Zpráva uvádí, že do roku 2100 by měla změna klimatu vést k úbytku více než poloviny afrických druhů ptáků a savců - a k 20% až 25% poklesu produktivity afrických jezer a rostlinných druhů. Očekává se, že zvýšené poškození korálových útesů v důsledku znečištění a změny klimatu poškodí rybolov a celkovou mořskou biologickou rozmanitost. V nadcházejících desetiletích budou africká pevnina, ostrovy a pobřežní města vystaveny rizikům změny klimatu, která mohou vážně ohrozit hospodářská odvětví, jako je zemědělství, cestovní ruch, doprava a energetika. Zpráva předpovídá snížení četnosti cyklónů kategorie 5, ačkoli uvádí, že budou intenzivnější a budou mít velké dopady při dopadu na pevninu. Zpráva předpokládá, že do roku 2030 bude v Africe 108 až 116 milionů lidí vystaveno zvyšování mořské hladiny a bez adaptačních opatření utrpí 12 velkých pobřežních měst škody v celkové výši 65 až 86,5 miliardy dolarů. Zpráva uvádí, že rychlá urbanizace Afriky, nedostatečná infrastruktura i růst neformálních osad vystaví klimatickým rizikům stále více lidí. Zpráva konstatovala, že subsaharská Afrika je jediným regionem, který od roku 1990 zaznamenal rostoucí míru úmrtnosti na povodně a že v letech 2018 a 2019 byly miliony lidí vysídleny z důvodů souvisejících s počasím. "Mnoho měst je na rozsah budoucích výzev zcela nepřipraveno, nebo dokonce situaci aktivně zhoršuje," uvedla Kaisa Kosonenová, hlavní politická poradkyně Greenpeace Nordic. "Skutečná opatření v oblasti změny klimatu vyžadují odolný rozvoj měst a spravedlnost."