Sasol: Inovativní energetika s atraktivním oceněním

Sasol je jednou z největších integrovaných energetických a chemických společností na světě, ale na trhu je poněkud málo sledovaná. Sasol Limited (SSL) je významná integrovaná energetická a chemická společnost se sídlem v Jihoafrické republice. Energetický průmysl obecně je v poslední době jistě v centru pozornosti mnoha investorů a spotřebitelů, a to z několika velmi dobrých důvodů. Odvětví zažilo v roce 2020 katastrofální rok, protože pandemie způsobila propad cen ropy na jedny z nejnižších úrovní, které jsme za poslední generaci viděli, a donutila podniky napříč celým odvětvím k výrazným škrtům ve výdajích. V roce 2021 naopak došlo k prudkému nárůstu cen ropy, což umožnilo tradičnímu energetickému odvětví být jedním z nejvýkonnějších na trhu. Společnost Sasol z toho jistě těžila, protože její akcie za poslední rok vzrostly o 54,29 %, ale bohužel neobnovila dividendu, jako to udělali někteří její kolegové. Přestože absence dividendy bude pro některé investory pravděpodobně zklamáním, zejména vzhledem k trendu amerických společností vyplácet mimořádné dividendy, stále by se našlo několik důvodů, proč si Sasol oblíbit, a současné ocenění je poměrně atraktivní. O společnosti Sasol Limited Jak bylo uvedeno v úvodu, Sasol Limited je významná integrovaná ropná a plynárenská společnost se sídlem v Jihoafrické republice. Stejně jako většina velkých společností však Sasol působí po celém světě, přičemž některé z jeho hlavních provozů se nacházejí v Mosambiku. V poslední době se však Sasol pokouší o obnovu své pozice jako "zelená" energetická společnost. Jak jsem již v minulosti několikrát zdůraznil, je to jedna z věcí, která často odlišuje evropské energetické společnosti od jejich amerických protějšků. Jsme svědky toho, že společnosti jako Equinor (EQNR), TotalEnergies (TTE) a Eni (E) věnují značné množství času, úsilí a kapitálu vývoji a zavádění obnovitelných zdrojů energie. Ačkoli se tímto směrem začalo ubírat několik amerických velkých společností, stále v této oblasti značně zaostávají za svými evropskými protějšky. Je však zajímavé, že společnost Sasol Limited jde v této oblasti daleko za své evropské protějšky. Sasol se zavázal snížit emise uhlíku ze své činnosti o 30 % do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí do roku 2050. To je agresivnější postoj, než jaký zaujala téměř jakákoli jiná velká energetická společnost. Naštěstí nastínila strategii, jak toho dosáhnout a zároveň rozvíjet své podnikání. Stejně jako v případě evropských energetických firem je jednou z oblastí, kterou Sasol zkoumá, obnovitelná energie. Začátkem loňského roku Sasol vypsal výběrové řízení ve snaze nakoupit přibližně 500 megawattů energie z obnovitelných zdrojů pro napájení některých vlastních provozů v Jihoafrické republice. Společnost zatím neoznámila žádné plány na vývoj nebo provoz vlastních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, i když tuto možnost naznačila na několika svých nedávných investorských konferencích. I v této oblasti může existovat určitý růstový potenciál, zejména v Jihoafrické republice. Ten vyplývá ze skutečnosti, že v současné době se v Jihoafrické republice vyrábí přibližně 80 % veškeré spotřebované elektřiny z uhlí, zatímco z obnovitelných zdrojů se vyrábí jen asi 8,8 %. Uhlí je zdaleka nejnáročnějším způsobem výroby elektřiny na emise uhlíku, a proto jihoafrická vláda a další vlivné subjekty v zemi několikrát vyzvaly ke snížení závislosti země na uhlí. Pro společnost Sasol by se zde tedy mohla naskytnout příležitost rozšířit svůj energetický byznys do této oblasti a začít tyto elektrárny rozvíjet. Společnost uvedla, že tuto příležitost identifikovala, ale zatím neoznámila žádné plány na vstup do tohoto odvětví. Jednou ze "zelených" oblastí, kterou Sasol aktivně sleduje, je vývoj udržitelných leteckých paliv. Letecký průmysl je obecně jedním z největších, ne-li největším emitentem skleníkových plynů ze všech spotřebitelů v oblasti dopravy. Ve skutečnosti jen letecká doprava představuje 2,5 % všech celosvětových emisí uhlíku z jakéhokoli zdroje. Předpokládá se, že využívání letadel pro dopravní účely bude do budoucna narůstat, přičemž podle odhadů Úřadu pro energetické informace Spojených států amerických bude letecká doprava do roku 2050 spotřebovávat 230 miliard galonů paliva (oproti 106 miliardám galonů v současnosti), takže vidíme, že nárůst emisí uhlíku z tohoto odvětví může snadno vyvážit jakékoli snížení dosažené přechodem na elektromobily nebo něco podobného. Naštěstí však byla vyvinuta alternativní paliva, která mohou snížit emise uhlíku při spotřebě ve srovnání s běžným leteckým palivem. Vzhledem k tomu, že mnoho z nich se získává z biomasy, jejich výroba by také odstranila velkou část emisí uhlíku a škod na životním prostředí, které vznikají při těžbě fosilních paliv ze země. O přechod na tato jiná paliva mají naštěstí zájem i letecké společnosti a společnost McKinsey předpovídá, že do roku 2050 dosáhne jejich rozšíření 25 až 50 %.