Je to silně kyselé ovoce, které je k dostání pouze jednou ročně, a to kolem dubna, kdy slivoně plodí a jsou otrhány ještě před dozráním.
Po mnoho desetiletí byla kyselá švestka dostupnou potravinou pro dělnickou třídu, i když jen jako každoroční pochoutka. Rostoucí ceny a klesající hodnota turecké liry však v posledních letech způsobily, že tato „předzvěst jara“ a jednou ročně se vyskytující pochoutka na tureckých stolech chybí.
Možná právě kvůli jejímu místu v turecké tradici se na sociálních sítích objevily příspěvky, na nichž se kilogram zelené švestky prodává za 690-750 tureckých lir (1067-1160 Kč). V zemi, kde se měsíční minimální mzda pohybuje kolem 7000 Kč, se cena švestky vyšplhala na částku, kterou by si mnozí lidé odložili na nájem.
„Nový ekonomický model“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je u moci od roku 2002 – kdy kandidoval na základě programu boje proti hyperinflaci, která Turecko dlouho sužovala. První dny jeho islamisticko-konzervativní vlády Strany spravedlnosti a rozvoje (AK Party) si budou lidé pamatovat díky politice volného trhu, která pomohla obnovit ekonomiku. V posledních letech však Erdogan prosazoval taktiku snižování úrokových sazeb, aby zabránil růstu inflace – což je opačný přístup, než jaký obvykle používají centrální banky. Podle zprávy tureckého deníku Hurriyet Daily News označil svůj přístup za „nový ekonomický model“ a v listopadu před parlamentem prohlásil, že podpoří zaměstnanost, růst, vývoz a levné úvěry.
Zdroj: dailysabah
„Sejmeme lidem ze zad tento bič v podobě úrokových sazeb. Rozhodně nemůžeme dopustit, aby naše lidi drtily úrokové sazby,“ řekl Erdogan v listopadu zákonodárcům strany AK.
„Nemohu a nebudu stát na této cestě s těmi, kteří hájí úrokové sazby,“ dodal Erdogan.
Erdoganova slova narážejí na jeho konzervativní základnu, z níž někteří říkají, že Korán schvaluje obchodování, ale zadlužování s úroky považuje za hřích. Domnívají se, že z úrokových sazeb má prospěch pouze několik vyvolených, nikoliv celá společnost. Turecká ekonomika v důsledku této měnové politiky trpí, uvedl pro CNBC Arda Tunca, nezávislý ekonom a sloupkař tureckého zpravodajského webu PolitikYol.
„Měnová politika vůbec nefunguje,“ řekl Tunca. „Reálný příjem na obyvatele se v posledních sedmi až osmi letech snižuje a kupní síla nesmírně oslabuje. Nejdůležitější je, že se nedělá nic pro to, aby se zabránilo růstu inflace.“
Zdroj: artofit
Prezident tlačil na tradičně nezávislé guvernéry centrálních bank, aby snížili úrokové sazby, a odvolal ty, kteří se tomu bránili. Centrální banka začala v září snižovat sazby z 19 %, a to navzdory vysoké inflaci, která se tehdy stále pohybovala pod 20 %. Nyní se sazba pohybuje na úrovni 14 %. Mezitím lira ztratila vůči dolaru za pouhých šest měsíců více než 60 % své hodnoty.
Vzhledem k tomu, že turecké zemědělství dováží řadu položek od osiv po hnojiva v dolarech, projevilo se znehodnocení liry ve vysokých cenách potravin pro domácnosti. Údaje o tureckém indexu spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů za březen vykázaly meziroční nárůst o 70,3 %. Turecko má úrodnou půdu pro zemědělství. Země je však závislá na dovozu zemědělských produktů.
„Současná vláda neotevírá cestu místním výrobcům a producentům, aby rozvíjeli své schopnosti ve výrobě a produkci,“ řekl Tunca.
Žádné zjevné plány na zvýšení sazeb
Před volbami v roce 2023 se AKP a její představitelé zaklínají tím, že zjevně neplánují zvyšovat úrokové sazby. Tunca uvedl, že krátkodobé změny sice mohou prozatím zastavit krvácení, ale bude jich potřeba více: „Turecko potřebuje strukturální změny již desítky let. Jediným způsobem, jak přepracovat tureckou hospodářskou politiku za účelem rozvoje, je nastavit nový soubor politických nástrojů, který má schopnost modernizovat ekonomiku.“
Kurz USD/TRY – Zdroj: tradingview
V nedávném projevu Erdogan připustil, že Turecko zasáhl růst světových cen energií a potravin – aniž by zmínil jakoukoli souvislost s úrokovými sazbami. Místo toho naznačil, že vláda tvrdě zakročí proti těm, kteří vysoké ceny stanovují.
„Obyvatelé Turecka starší 40 let pocítili závažnost narušení rovnosti příjmů. Mladší generace jsou však svědky tak vysoké úrovně poprvé,“ řekl Tunca.
A tak se zdá, že tradice pojídání zelených švestek obalených v soli může pro velkou část turecké společnosti zůstat vzdálenou vzpomínkou.
Je to silně kyselé ovoce, které je k dostání pouze jednou ročně, a to kolem dubna, kdy slivoně plodí a jsou otrhány ještě před dozráním.Po mnoho desetiletí byla kyselá švestka dostupnou potravinou pro dělnickou třídu, i když jen jako každoroční pochoutka. Rostoucí ceny a klesající hodnota turecké liry však v posledních letech způsobily, že tato „předzvěst jara“ a jednou ročně se vyskytující pochoutka na tureckých stolech chybí.Možná právě kvůli jejímu místu v turecké tradici se na sociálních sítích objevily příspěvky, na nichž se kilogram zelené švestky prodává za 690-750 tureckých lir . V zemi, kde se měsíční minimální mzda pohybuje kolem 7000 Kč, se cena švestky vyšplhala na částku, kterou by si mnozí lidé odložili na nájem.Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je u moci od roku 2002 – kdy kandidoval na základě programu boje proti hyperinflaci, která Turecko dlouho sužovala. První dny jeho islamisticko-konzervativní vlády Strany spravedlnosti a rozvoje si budou lidé pamatovat díky politice volného trhu, která pomohla obnovit ekonomiku. V posledních letech však Erdogan prosazoval taktiku snižování úrokových sazeb, aby zabránil růstu inflace – což je opačný přístup, než jaký obvykle používají centrální banky. Podle zprávy tureckého deníku Hurriyet Daily News označil svůj přístup za „nový ekonomický model“ a v listopadu před parlamentem prohlásil, že podpoří zaměstnanost, růst, vývoz a levné úvěry.Zdroj: dailysabah„Sejmeme lidem ze zad tento bič v podobě úrokových sazeb. Rozhodně nemůžeme dopustit, aby naše lidi drtily úrokové sazby,“ řekl Erdogan v listopadu zákonodárcům strany AK.„Nemohu a nebudu stát na této cestě s těmi, kteří hájí úrokové sazby,“ dodal Erdogan.Chcete využít této příležitosti?Erdoganova slova narážejí na jeho konzervativní základnu, z níž někteří říkají, že Korán schvaluje obchodování, ale zadlužování s úroky považuje za hřích. Domnívají se, že z úrokových sazeb má prospěch pouze několik vyvolených, nikoliv celá společnost. Turecká ekonomika v důsledku této měnové politiky trpí, uvedl pro CNBC Arda Tunca, nezávislý ekonom a sloupkař tureckého zpravodajského webu PolitikYol.„Měnová politika vůbec nefunguje,“ řekl Tunca. „Reálný příjem na obyvatele se v posledních sedmi až osmi letech snižuje a kupní síla nesmírně oslabuje. Nejdůležitější je, že se nedělá nic pro to, aby se zabránilo růstu inflace.“Zdroj: artofitPrezident tlačil na tradičně nezávislé guvernéry centrálních bank, aby snížili úrokové sazby, a odvolal ty, kteří se tomu bránili. Centrální banka začala v září snižovat sazby z 19 %, a to navzdory vysoké inflaci, která se tehdy stále pohybovala pod 20 %. Nyní se sazba pohybuje na úrovni 14 %. Mezitím lira ztratila vůči dolaru za pouhých šest měsíců více než 60 % své hodnoty.Vzhledem k tomu, že turecké zemědělství dováží řadu položek od osiv po hnojiva v dolarech, projevilo se znehodnocení liry ve vysokých cenách potravin pro domácnosti. Údaje o tureckém indexu spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů za březen vykázaly meziroční nárůst o 70,3 %. Turecko má úrodnou půdu pro zemědělství. Země je však závislá na dovozu zemědělských produktů.„Současná vláda neotevírá cestu místním výrobcům a producentům, aby rozvíjeli své schopnosti ve výrobě a produkci,“ řekl Tunca.Před volbami v roce 2023 se AKP a její představitelé zaklínají tím, že zjevně neplánují zvyšovat úrokové sazby. Tunca uvedl, že krátkodobé změny sice mohou prozatím zastavit krvácení, ale bude jich potřeba více: „Turecko potřebuje strukturální změny již desítky let. Jediným způsobem, jak přepracovat tureckou hospodářskou politiku za účelem rozvoje, je nastavit nový soubor politických nástrojů, který má schopnost modernizovat ekonomiku.“Kurz USD/TRY – Zdroj: tradingviewV nedávném projevu Erdogan připustil, že Turecko zasáhl růst světových cen energií a potravin – aniž by zmínil jakoukoli souvislost s úrokovými sazbami. Místo toho naznačil, že vláda tvrdě zakročí proti těm, kteří vysoké ceny stanovují.„Obyvatelé Turecka starší 40 let pocítili závažnost narušení rovnosti příjmů. Mladší generace jsou však svědky tak vysoké úrovně poprvé,“ řekl Tunca.A tak se zdá, že tradice pojídání zelených švestek obalených v soli může pro velkou část turecké společnosti zůstat vzdálenou vzpomínkou.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...