Akciový index S&P 500 si v dubnu za uplynulé století připisoval průměrný zisk 1,3 %, což představuje téměř dvojnásobek celoročního měsíčního průměru. Příliv likvidity z příspěvků na penzijní účty před daňovým termínem sice podporuje trhy, z hlediska statistické významnosti však tento jev neobstojí. Konec dubna uzavírá historicky silné šestiměsíční období, což nutí některé stratégy k předčasnému prodeji akcií ještě před tradičním květnovým exitem.   Mýtus krutého měsíce a řeč historických dat Napříč analytickými týmy na Wall Street se v současnosti vede intenzivní debata o skutečné povaze čtvrtého měsíce v roce. Ačkoliv si duben na finančních trzích vysloužil poněkud nelichotivou nálepku nejkrutějšího měsíce, někteří experti naopak trvají na tom, že ve skutečnosti představuje jedno z vůbec nejpříznivějších období pro americký akciový trh. Pohled do dlouhodobých historických tabulek dává těmto optimistickým hlasům za pravdu. Za uplynulé století dokázal S&P 500 (^GSPC) , případně jeho historický předchůdce, vygenerovat v dubnu průměrné zhodnocení na úrovni 1,3 %. Tento výsledek se přitom pohybuje na téměř dvojnásobku běžného měsíčního průměru, který činí pouhých 0,7 %. I přes tuto impozantní historickou výkonnost však duben nedrží absolutní prvenství. Analýza dlouhodobých výnosů ukazuje, že existují další tři měsíce v roce, které dokážou generovat průměrné zhodnocení na naprosto srovnatelné úrovni. Čtvrtý kalendářní měsíc se tak o svou pozici musí dělit s dalšími částmi roku. Při detailnějším srovnání navíc dubnová čísla blednou před výkonností trhů uprostřed léta. Historická data totiž jednoznačně prokazují, že sedmý měsíc v roce, tedy červenec, vykazuje výrazně lepší výsledky a dubnové průměry s přehledem překonává. Investoři by proto neměli podléhat iluzi o bezkonkurenční dubnové dominanci. Daňová sezóna a iluze spolehlivé likvidity Specifickým fenoménem, který pravidelně přitahuje pozornost editorů investičních newsletterů, je nápadně silná výkonnost akcií během první poloviny dubna. Pozorovatelé trhu identifikovali minimálně dva fundamentální důvody, které by měly tento krátkodobý růstový trend teoreticky ospravedlňovat a vysvětlovat. Prvním faktorem je měnová politika a snaha americké centrální banky udržovat naprostou stabilitu celoekonomické likvidity. K tomuto kroku Fed přistupuje cíleně v době, kdy daňoví poplatníci odesílají potenciálně obrovské sumy peněz na účty amerického daňového úřadu (IRS), což by jinak mohlo vyvolat nechtěné výkyvy v peněžním oběhu. Druhým, neméně důležitým motivem je chování samotných daňových poplatníků. Ti mají možnost legálně snížit své daňové zatížení tím, že do 15. dubna investují své prostředky do penzijních účtů IRA. Existuje silný předpoklad, že podstatná část této dodatečné likvidity a penzijních příspěvků si nakonec najde cestu přímo na akciový trh. Ačkoliv tyto teorie znějí logicky a přesvědčivě, tvrdá data je bohužel nepotvrzují. Přestože je průměrný výnos v první polovině dubna skutečně nadprůměrný, z pohledu přísných metrik není tento rozdíl statisticky významný. Křehkost těchto předpokladů se naplno ukazuje při hlubší analýze reálných tržních pohybů. Statistici při posuzování pravosti jakéhokoliv tržního vzorce standardně využívají 95% hladinu spolehlivosti. Vzhledem k obrovské meziroční volatilitě v měsíčních výnosech duben nedokáže tuto přísnou statistickou hranici překonat. Jeho historická výhoda nad ostatními měsíci tak zůstává spíše matematickou zajímavostí než spolehlivým pravidlem. Sezónní past a předčasný úprk z trhu Při hodnocení dubnových vyhlídek musí investoři brát v úvahu ještě jedno zásadní upozornění spojené s tržními cykly. Duben totiž představuje definitivní tečku za šestiměsíčním obdobím, kterému je historicky připisována pozitivní sezónnost pro akciové trhy. Tento fakt výrazně mění strategické uvažování mnoha tržních hráčů. Právě kvůli blížícímu se konci tohoto příznivého okna se duben stává měsícem, kdy někteří investoři začínají aktivně vyhledávat příležitosti k prodeji svých pozic. Odmítají tak čekat na tradiční květnový termín, který je zpopularizován známým burzovním pořekadlem o prodeji v květnu a následném odchodu z trhu. Tento předběžný úprk z trhu není jen teoretickým konceptem, ale reálnou strategií vlivných osobností. Například Jeffrey Hirsch, tvůrce publikací Stock Trader’s Almanac a Almanac Investor Newsletter, který tento proaktivní přístup dlouhodobě doporučuje, loni opustil akciové pozice již 3. dubna. Tím předběhl obvyklý termín výprodejů o téměř celý měsíc. Zůstat plně zainvestovaný v akciích během dubna, nebo dokonce své pozice ještě navyšovat, může být i nadále legitimním rozhodnutím. Pokud k němu však investoři přistoupí, rozhodně by se neměli opírat pouze o pohled do kalendáře. Sázet vlastní kapitál na to, že duben bude zaručeně ziskovým měsícem, se ve světle statistických dat jeví jako příliš riskantní krok.