Jörg Kukies, jeden z nejbližších poradců kancléře Olafa Scholze, uvedl, že Berlín je pro ropné embargo, ale potřebuje „několik měsíců“ na přípravu ukončení dodávek ruské ropy. Německo již dříve uvedlo, že bude potřebovat čas do konce roku.
Vzhledem k tomu, že EU tento týden projednává dosud nejtvrdší sankce vůči Moskvě, ochota Berlína urychlit svůj harmonogram zvyšuje pravděpodobnost úplného ropného embarga EU.

Německo, největší ekonomika a nejmocnější člen EU, se na počátku invaze Vladimira Putina na Ukrajinu zpočátku zdráhalo uvalit sankce na ruskou ropu. S pokračující válkou však postupně měnilo svůj postoj, což je známkou odhodlání EU přestat platit Moskvě za energie navzdory potenciálním ekonomickým dopadům na blok.
„Žádáme o zvážené období ukončení,“ řekl Kukies listu Financial Times. „Chceme přestat kupovat ruskou ropu, ale potřebujeme trochu času, abychom se ujistili, že můžeme do naší země dostat jiné zdroje ropy.“ Většina německých rafinerií již přešla na jiné dodavatele.
Napětí mezi Ruskem a Západem v oblasti energetiky se v posledních dnech vystupňovalo a Moskva přerušila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Evropská komise připravuje šestý balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině, která trvá již třetí měsíc. Očekává se, že opatření se zaměří na ruskou ropu, ruské a běloruské banky a další osoby a společnosti.
Představitelé Komise se tento víkend setkali s velvyslanci členských států mezi čtyřma očima ve snaze najít přibližnou shodu na podmínkách a podrobnostech případného kroku k omezení přílivu ruské ropy, která tvoří více než čtvrtinu celkového dovozu ropy do bloku. Doufají, že do úterý vypracují formální návrh.
Velvyslanci budou o tomto návrhu jednat ve středu, uvedli dva představitelé zapojení do jednání a upozornili, že na tomto setkání nemusí být dosaženo konečné dohody.

Zatímco Berlín chce ropné embargo, některé země, například Itálie, prosazují jiná opatření, například omezení cen nebo cla na ruskou ropu. Polsko a pobaltské státy rovněž volají po úplném zákazu. Maďarsko a Slovensko mají kvůli ropné infrastruktuře přizpůsobené Rusku a vnitrozemskému postavení jen málo alternativních možností dodávek a musely by také přepracovat svou fyzickou síť na zpracování ropy.
„Nejde jen o přijetí politického rozhodnutí, ale také o technickou záležitost,“ uvedl jeden z vysokých úředníků EU, který dodal, že postižené země usilují o nějakou formu finančního balíčku, který by jim pomohl zaplatit nezbytné výdaje na infrastrukturu výměnou za podporu embarga.
Maďarský premiér Viktor Orbán varoval, že jeho vláda „nepodlehne žádnému tlaku na rozšíření sankcí proti Rusku na plyn nebo ropu, protože by to maďarskou ekonomiku zničilo“. Ministr zahraničí Peter Szijjarto minulý týden pro CNN uvedl, že 85 % maďarských dodávek plynu a 65 % ropy pochází z Ruska a že „neexistují žádné alternativní dodavatelské cesty, které by nám umožnily zbavit se ruské ropy a ruského plynu v příštích několika letech…“. Udělali jsme vše, co jsme mohli, abychom diverzifikovali.“
Pokud vstoupí v platnost ropné embargo, bude se muset rychle přizpůsobit i Německo. Největší problém představují dvě rafinerie ve východním Německu, Schwedt a Leuna, které jsou na ruské ropě velmi závislé. Obě jsou napojeny na ropovod známý jako Družba – rusky „přátelství“ – který čerpá ropu přímo z Ruska.
Kukies uvedl, že probíhají práce na zajištění toho, aby Schwedt, který provozuje ruská státní ropná společnost Rosněfť, mohl být zásobován tankery přivážejícími neruskou ropu do Rostocku v Baltském moři. K tomu je však zapotřebí „prohloubit přístav Rostock a pracovat na ropovodu, který ho spojuje se Schwedtem“. Dodal: „Je to otázka několika měsíců.“
Uvedl, že úředníci jednají s „několika ropnými společnostmi, Evropskou komisí a polskou vládou“ o alternativním zásobování Schwedtu, což je, jak uznal, „náročný proces“. Trval však na tom, že Německo „vyřeší všechny problémy nejpozději do konce roku“.
Debata o ropných sankcích přichází v době, kdy se v pondělí mají mimořádně sejít ministři energetiky EU, aby projednali důsledky rozhodnutí ruské státní plynárenské společnosti Gazprom pozastavit minulý týden dodávky do Polska a Bulharska. Rusko zavřelo kohoutek s plynem poté, co obě země odmítly splnit příkaz Kremlu k úhradě plateb v rublech. Brusel varoval členské státy, že takový postup by byl porušením sankcí EU.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky