Podle průzkumu, který si nechalo vypracovat Evropské sdružení provozovatelů telekomunikačních sítí a který provedla poradenská společnost Axon, se malý počet společností zabývajících se videem, sociálními médii a technologiemi – včetně vlastníka Facebooku Meta, Netflixu a Amazonu – podílí na veškerém provozu v mobilních a širokopásmových sítích více než 55 procenty. Podle nich to evropské telekomunikační společnosti stojí ročně 15 až 28 miliard eur.
Zdroj: iStockphoto
Pokud by některé z těchto datově náročných technologických skupin předaly telekomunikačním společnostem 20 miliard eur na pokrytí a zvýšení investic do sítí, mohlo by to do roku 2025 vytvořit 840 000 nových pracovních míst a výrazně snížit spotřebu energie v odvětví, tvrdí zpráva, protože by to podnítilo nové výdaje na 5G a optická vlákna.
„Chceme zahájit otevřený dialog s tvůrci politik, spotřebiteli a technologickými společnostmi o tom, jak řešit konkrétní nerovnováhu na trzích s internetovým provozem,“ uvedla Lise Fuhr, generální ředitelka ETNO.
Telekomunikační společnosti jsou zapleteny do mnohaleté debaty s regulačními orgány o tom, zda by velké technologické společnosti, které spotřebovávají významnou část dat v síti, měly být nuceny platit za některé nákladné modernizace infrastruktury, které provádějí mobilní a širokopásmoví operátoři, včetně miliard vynakládaných na 5G a plné zavedení optických vláken.
Vedoucí pracovníci poukázali na nedávný případ v Jižní Koreji, kde soud nařídil společnosti Netflix, aby zaplatila za nárůst provozu v síti SK Broadband na konci loňského roku, který vyvolal úspěch jejího seriálu Squid Game.
Zdroj: Unsplash
Doufají, že zákonodárci EU budou mít pro jejich věc pochopení, a poukazují na prohlášení, které vydala Evropská komise v rámci svého prohlášení o digitálních právech, že „všichni účastníci trhu, kteří mají prospěch z digitální transformace, [by měli] spravedlivě a přiměřeně přispívat na náklady na veřejné statky, služby a infrastruktury“.
Nejúčinnější metodou, jak by Komise mohla získat příspěvek od velkých technologických společností, by bylo vytvoření mechanismu přímých plateb na infrastrukturní projekty nebo pro samotné telekomunikační skupiny, uvádí se ve zprávě.
Vytvoření samostatného fondu pro investice nebo zavedení daně by podle ní způsobilo, že by byl proces příliš složitý a těžko by se prodával širší veřejnosti.
Zpráva uvádí, že evropské telekomunikační skupiny investovaly v uplynulém desetiletí 500 miliard eur do modernizace a zlepšení svých pevných a mobilních sítí a jsou v mnohem slabší finanční situaci než srovnatelné společnosti v technologickém sektoru. Osm největších telekomunikačních skupin má celkovou tržní kapitalizaci 240 miliard eur, zatímco šest největších technologických skupin má více než 7 miliard eur, uvádí zpráva.
Velké technologické společnosti a společnosti zabývající se streamováním videa se brání tím, že také přispívají k nákladům na modernizaci sítě a že jejich dohody o sdružování s telekomunikačními společnostmi pomáhají přilákat a udržet zákazníky, čímž vytvářejí společnou hodnotu.
Společnost Netflix uvedla: „Spolupracujeme s evropskými poskytovateli internetových služeb, abychom zefektivnili sítě. Investovali jsme například velké prostředky do naší vlastní sítě pro doručování obsahu nazvané Open Connect.“
Dodali, že více než 700 takzvaných „cachovacích“ míst, která vybudovali v Evropě – což znamená, že obsah je ukládán lokálně a necestuje na velké vzdálenosti – snížilo provoz v širokopásmových sítích, zlepšilo uživatelský zážitek a ušetřilo náklady.
Společnost Amazon se odmítla vyjádřit. Společnost Meta na žádost o komentář nereagovala.
Matthew Howett, analytik společnosti Assembly Research, uvedl, že technologické skupiny správně poukazují na to, že již přispívají k doručování obsahu. „Otázkou tedy je, zda to stačí k uspokojení požadavků kladených na poskytovatele síťové infrastruktury.“
Ačkoli předchozí pokusy o změnu pravidel v Evropě nebyly úspěšné, Howett naznačil, že větší povědomí tvůrců politik o environmentálních přínosech modernizace sítí a o významu konektivity během pandemie Covid-19 může připravit půdu pro jiný výsledek.
Skupiny, které spotřebovávají data, stojí odvětví draho, tvrdí obchodní skupina, a měly by pomoci s modernizací infrastruktury.
Podle průzkumu, který si nechalo vypracovat Evropské sdružení provozovatelů telekomunikačních sítí a který provedla poradenská společnost Axon, se malý počet společností zabývajících se videem, sociálními médii a technologiemi - včetně vlastníka Facebooku Meta, Netflixu a Amazonu - podílí na veškerém provozu v mobilních a širokopásmových sítích více než 55 procenty. Podle nich to evropské telekomunikační společnosti stojí ročně 15 až 28 miliard eur.
Zdroj: iStockphoto
Pokud by některé z těchto datově náročných technologických skupin předaly telekomunikačním společnostem 20 miliard eur na pokrytí a zvýšení investic do sítí, mohlo by to do roku 2025 vytvořit 840 000 nových pracovních míst a výrazně snížit spotřebu energie v odvětví, tvrdí zpráva, protože by to podnítilo nové výdaje na 5G a optická vlákna.
"Chceme zahájit otevřený dialog s tvůrci politik, spotřebiteli a technologickými společnostmi o tom, jak řešit konkrétní nerovnováhu na trzích s internetovým provozem," uvedla Lise Fuhr, generální ředitelka ETNO.
Telekomunikační společnosti jsou zapleteny do mnohaleté debaty s regulačními orgány o tom, zda by velké technologické společnosti, které spotřebovávají významnou část dat v síti, měly být nuceny platit za některé nákladné modernizace infrastruktury, které provádějí mobilní a širokopásmoví operátoři, včetně miliard vynakládaných na 5G a plné zavedení optických vláken.
Vedoucí pracovníci poukázali na nedávný případ v Jižní Koreji, kde soud nařídil společnosti Netflix, aby zaplatila za nárůst provozu v síti SK Broadband na konci loňského roku, který vyvolal úspěch jejího seriálu Squid Game.
Zdroj: Unsplash
Doufají, že zákonodárci EU budou mít pro jejich věc pochopení, a poukazují na prohlášení, které vydala Evropská komise v rámci svého prohlášení o digitálních právech, že "všichni účastníci trhu, kteří mají prospěch z digitální transformace, [by měli] spravedlivě a přiměřeně přispívat na náklady na veřejné statky, služby a infrastruktury".
Nejúčinnější metodou, jak by Komise mohla získat příspěvek od velkých technologických společností, by bylo vytvoření mechanismu přímých plateb na infrastrukturní projekty nebo pro samotné telekomunikační skupiny, uvádí se ve zprávě.
Vytvoření samostatného fondu pro investice nebo zavedení daně by podle ní způsobilo, že by byl proces příliš složitý a těžko by se prodával širší veřejnosti.
Zpráva uvádí, že evropské telekomunikační skupiny investovaly v uplynulém desetiletí 500 miliard eur do modernizace a zlepšení svých pevných a mobilních sítí a jsou v mnohem slabší finanční situaci než srovnatelné společnosti v technologickém sektoru. Osm největších telekomunikačních skupin má celkovou tržní kapitalizaci 240 miliard eur, zatímco šest největších technologických skupin má více než 7 miliard eur, uvádí zpráva.
Velké technologické společnosti a společnosti zabývající se streamováním videa se brání tím, že také přispívají k nákladům na modernizaci sítě a že jejich dohody o sdružování s telekomunikačními společnostmi pomáhají přilákat a udržet zákazníky, čímž vytvářejí společnou hodnotu.
Společnost Netflix uvedla: "Spolupracujeme s evropskými poskytovateli internetových služeb, abychom zefektivnili sítě. Investovali jsme například velké prostředky do naší vlastní sítě pro doručování obsahu nazvané Open Connect."
Dodali, že více než 700 takzvaných "cachovacích" míst, která vybudovali v Evropě - což znamená, že obsah je ukládán lokálně a necestuje na velké vzdálenosti - snížilo provoz v širokopásmových sítích, zlepšilo uživatelský zážitek a ušetřilo náklady.
Společnost Amazon se odmítla vyjádřit. Společnost Meta na žádost o komentář nereagovala.
Matthew Howett, analytik společnosti Assembly Research, uvedl, že technologické skupiny správně poukazují na to, že již přispívají k doručování obsahu. "Otázkou tedy je, zda to stačí k uspokojení požadavků kladených na poskytovatele síťové infrastruktury."
Ačkoli předchozí pokusy o změnu pravidel v Evropě nebyly úspěšné, Howett naznačil, že větší povědomí tvůrců politik o environmentálních přínosech modernizace sítí a o významu konektivity během pandemie Covid-19 může připravit půdu pro jiný výsledek.
Břemeno kapitálové náročnosti a záchranné lano z Evropy Proniknout do vysoce konkurenčního a nekompromisního automobilového průmyslu vyžaduje nejen špičkové technologie,...
