Prudce rostoucí kurz dolaru přiměl některé analytiky a investory předpovídat nové období „obrácených měnových válek“, protože mnohé centrální banky opouštějí dlouhodobou preferenci slabších směnných kurzů.
Nová dynamika znamená odklon od období nízké inflace, které následovalo po globální finanční krizi v letech 2007-2009, kdy historicky nízké úrokové sazby a rozsáhlé nákupy aktiv – jejichž cílem bylo částečně podpořit růst prostřednictvím slabší měny – vyvolaly obvinění, že někteří tvůrci hospodářské politiky vedou měnovou válku.
V celosvětovém rozmachu růstu cen, který následoval po pandemii koronaviru a který ještě více podnítila ruská invaze na Ukrajinu, se však pozornost centrálních bank přesunula od podpory růstu ke snižování inflace.
„Nyní se nacházíme ve světě, kde je silnější měna a kompenzace sil pohánějících inflaci něčím, co tvůrci politik skutečně vítají,“ řekl Mark McCormick, vedoucí oddělení devizové strategie ve společnosti TD Securities.
Dolar se tento týden dostal na nejvyšší úroveň vůči koši konkurenčních měn za posledních 20 let, protože obchodníci reagují na snahu Federálního rezervního systému zchladit inflaci prudkým zvýšením sazeb. Ale tam, kde kdysi centrální bankéři mimo USA mohli přijmout řádění dolaru, nyní cítí, že posuny ve směnných kurzech zvýšily další tlak, aby udrželi krok s Fedem, tvrdí McCormick.
Silný dolar je jedním z důvodů, proč jsou investice na rozvíjejících se trzích velmi omezené.
Slabší měna tlačí na růst inflace tím, že zvyšuje cenu dováženého zboží a služeb. Podle analytiků Goldman Sachs, kteří identifikovali novou éru „reverzních měnových válek“, musí centrální banky ve velkých vyspělých ekonomikách zvýšit úrokové sazby v průměru o dalších 0,1 procentního bodu, aby vyrovnaly jednoprocentní pokles svých měn.
Euro se minulý týden dotklo pětiletého minima vůči dolaru, které činilo méně než 1,05 USD, což vyvolalo nové spekulace, že by mohlo klesnout na paritu s americkou měnou, protože následky konfliktu na Ukrajině brzdí ekonomiku eurozóny. Sedmiprocentní pokles, který letos zatím zaznamenal, nezůstal bez povšimnutí v Evropské centrální bance.
Isabel Schnabelová, vlivná členka Rady guvernérů ECB, tento týden v rozhovoru uvedla, že centrální banka „pozorně sleduje“ inflační dopady slabšího eura, ačkoli zopakovala mantru, že centrální banka necílí na směnný kurz.
Přesto si investoři vzhledem k blízkosti svých ekonomik k Ukrajině a jejich větší závislosti na dovozu energií stále více myslí, že centrální banky v Evropě budou mít problém držet krok s Fedem. Libra se tento týden propadla na dvouleté minimum i poté, co Bank of England na svém čtvrtém zasedání v řadě zvýšila úrokové sazby, protože zároveň varovala, že Spojené království směřuje k recesi ještě v tomto roce.
Slabost libry šterlinků by mohla začít znepokojovat tvůrce politiky BoE, varovali před zasedáním stratégové Goldman Sachs. „V určitém okamžiku by v mysli BoE mohla začít převládat mentalita ‚obrácených měnových válek‘, přičemž slabost měny by zhoršila již tak chmurný inflační výhled,“ napsala banka Goldman ve zprávě klientům.
Švýcarská národní banka, která tak dlouho patřila k nejaktivnějším měnovým bojovníkům, se svou politikou nedovolit franku příliš posilovat, také změnila svou náladu. Andrea Maechlerová, členka bankovní rady SNB, tento týden uvedla, že silný frank pomohl odvrátit inflaci, která letos ve Švýcarsku sice vzrostla, ale mnohem méně než v sousední eurozóně.
Japonská centrální banka se do značné míry drží stranou nově objevené averze vůči slabší měně a zůstává u své ultra uvolněné měnové politiky, i když se kurz jenu historicky propadá. Přesto rychlost poklesu jenu vyvolala rostoucí spekulace, že by japonské ministerstvo financí mohlo poprvé od roku 1998 vstoupit na trhy, aby měnu podpořilo.
Silný dolar působí problémy také v zemích rozvíjejících se trhů, zejména v těch, které mají značný objem dluhu denominovaný v dolarech. Ještě před letošním nárůstem kurzu dolaru hrozilo podle MMF zhruba 60 % zemí s nízkými příjmy riziko dluhových potíží.
„Silný dolar je jedním z důvodů, proč dnes vidíte velmi omezené investice do rozvíjejících se trhů. Je to totiž velké riziko. Dolarové závazky na většině rozvíjejících se trhů jsou dnes značné, a to nejen na úrovni států, ale také na úrovni podniků,“ řekl Rick Rieder, investiční ředitel pro globální fixní výnosy společnosti BlackRock.
Prudce rostoucí kurz dolaru přiměl některé analytiky a investory předpovídat nové období „obrácených měnových válek“, protože mnohé centrální banky opouštějí dlouhodobou preferenci slabších směnných kurzů.Nová dynamika znamená odklon od období nízké inflace, které následovalo po globální finanční krizi v letech 2007-2009, kdy historicky nízké úrokové sazby a rozsáhlé nákupy aktiv – jejichž cílem bylo částečně podpořit růst prostřednictvím slabší měny – vyvolaly obvinění, že někteří tvůrci hospodářské politiky vedou měnovou válku.V celosvětovém rozmachu růstu cen, který následoval po pandemii koronaviru a který ještě více podnítila ruská invaze na Ukrajinu, se však pozornost centrálních bank přesunula od podpory růstu ke snižování inflace.Zdroj: Colin Watts na Unsplash„Nyní se nacházíme ve světě, kde je silnější měna a kompenzace sil pohánějících inflaci něčím, co tvůrci politik skutečně vítají,“ řekl Mark McCormick, vedoucí oddělení devizové strategie ve společnosti TD Securities.Dolar se tento týden dostal na nejvyšší úroveň vůči koši konkurenčních měn za posledních 20 let, protože obchodníci reagují na snahu Federálního rezervního systému zchladit inflaci prudkým zvýšením sazeb. Ale tam, kde kdysi centrální bankéři mimo USA mohli přijmout řádění dolaru, nyní cítí, že posuny ve směnných kurzech zvýšily další tlak, aby udrželi krok s Fedem, tvrdí McCormick.Silný dolar je jedním z důvodů, proč jsou investice na rozvíjejících se trzích velmi omezené.Chcete využít této příležitosti?Slabší měna tlačí na růst inflace tím, že zvyšuje cenu dováženého zboží a služeb. Podle analytiků Goldman Sachs, kteří identifikovali novou éru „reverzních měnových válek“, musí centrální banky ve velkých vyspělých ekonomikách zvýšit úrokové sazby v průměru o dalších 0,1 procentního bodu, aby vyrovnaly jednoprocentní pokles svých měn.Euro se minulý týden dotklo pětiletého minima vůči dolaru, které činilo méně než 1,05 USD, což vyvolalo nové spekulace, že by mohlo klesnout na paritu s americkou měnou, protože následky konfliktu na Ukrajině brzdí ekonomiku eurozóny. Sedmiprocentní pokles, který letos zatím zaznamenal, nezůstal bez povšimnutí v Evropské centrální bance.Zdroj: Natasha Chebanu na UnsplashIsabel Schnabelová, vlivná členka Rady guvernérů ECB, tento týden v rozhovoru uvedla, že centrální banka „pozorně sleduje“ inflační dopady slabšího eura, ačkoli zopakovala mantru, že centrální banka necílí na směnný kurz.Přesto si investoři vzhledem k blízkosti svých ekonomik k Ukrajině a jejich větší závislosti na dovozu energií stále více myslí, že centrální banky v Evropě budou mít problém držet krok s Fedem. Libra se tento týden propadla na dvouleté minimum i poté, co Bank of England na svém čtvrtém zasedání v řadě zvýšila úrokové sazby, protože zároveň varovala, že Spojené království směřuje k recesi ještě v tomto roce.Slabost libry šterlinků by mohla začít znepokojovat tvůrce politiky BoE, varovali před zasedáním stratégové Goldman Sachs. „V určitém okamžiku by v mysli BoE mohla začít převládat mentalita ‚obrácených měnových válek‘, přičemž slabost měny by zhoršila již tak chmurný inflační výhled,“ napsala banka Goldman ve zprávě klientům.Švýcarská národní banka, která tak dlouho patřila k nejaktivnějším měnovým bojovníkům, se svou politikou nedovolit franku příliš posilovat, také změnila svou náladu. Andrea Maechlerová, členka bankovní rady SNB, tento týden uvedla, že silný frank pomohl odvrátit inflaci, která letos ve Švýcarsku sice vzrostla, ale mnohem méně než v sousední eurozóně.Zdroj: Giorgio Trovato na UnsplashJaponská centrální banka se do značné míry drží stranou nově objevené averze vůči slabší měně a zůstává u své ultra uvolněné měnové politiky, i když se kurz jenu historicky propadá. Přesto rychlost poklesu jenu vyvolala rostoucí spekulace, že by japonské ministerstvo financí mohlo poprvé od roku 1998 vstoupit na trhy, aby měnu podpořilo.Silný dolar působí problémy také v zemích rozvíjejících se trhů, zejména v těch, které mají značný objem dluhu denominovaný v dolarech. Ještě před letošním nárůstem kurzu dolaru hrozilo podle MMF zhruba 60 % zemí s nízkými příjmy riziko dluhových potíží.„Silný dolar je jedním z důvodů, proč dnes vidíte velmi omezené investice do rozvíjejících se trhů. Je to totiž velké riziko. Dolarové závazky na většině rozvíjejících se trhů jsou dnes značné, a to nejen na úrovni států, ale také na úrovni podniků,“ řekl Rick Rieder, investiční ředitel pro globální fixní výnosy společnosti BlackRock.
