Ostře sledovaný ukazatel zelené bankovky vzrostl od ledna o 7 % na dvouleté maximum, protože Federální rezervní systém zahájil agresivní sérii zvyšování úrokových sazeb s cílem omezit inflaci a investoři nakupovali dolary jako útočiště uprostřed ekonomické nejistoty.
Rostoucí měna by měla pomoci Fedu ochladit ceny a podpořit americkou poptávku po zboží ze zahraničí, ale také hrozí, že zvýší dovozní ceny zahraničních ekonomik, což dále podpoří jejich míru inflace a odčerpá jim kapitál.
To znepokojuje zejména rozvíjející se ekonomiky, které jsou nuceny buď nechat své měny oslabit, intervenovat, aby zmírnily jejich propad, nebo zvýšit vlastní úrokové sazby ve snaze podpořit úroveň svých deviz. Indie i Malajsie tento měsíc překvapivě zvýšily úrokové sazby. Na trh vstoupila také Indie, aby podpořila svůj směnný kurz.
Ušetřeny nezůstaly ani vyspělé ekonomiky: V uplynulém týdnu se euro dostalo na nové pětileté minimum, švýcarský frank oslabil a poprvé od roku 2019 dosáhl parity s dolarem a hongkongský měnový úřad byl nucen intervenovat, aby bránil svůj měnový kurz. Také jen se nedávno dotkl dvacetiletého minima.
„Rychlé tempo zvyšování sazeb ze strany Fedu způsobuje bolesti hlavy mnoha dalším ekonomikám ve světě, vyvolává odliv portfolií a oslabení měn,“ uvedl Tuuli McCully, vedoucí ekonomického oddělení pro Asii a Tichomoří ve Scotiabank.
Ačkoli kombinace zpomalujícího se růstu v USA a očekávaného poklesu americké inflace nakonec povede ke zpomalení vzestupu dolaru – což následně sníží tlak na zpřísňování měnové politiky ostatních centrálních bank – může trvat měsíce, než se podaří najít novou rovnováhu.
Přinejmenším zatím se obchodníci zdráhají označit vrchol dolarové rallye. To částečně odráží sázky z konce roku 2021, že zisky greenbacku budou slábnout, protože zvýšení sazeb již bylo v ceně. Tyto názory byly od té doby rozmetány.
Podle Claye Loweryho, bývalého náměstka ministra financí USA pro mezinárodní záležitosti, který je nyní výkonným viceprezidentem Institutu pro mezinárodní finance, hrozí rozvojovým ekonomikám „měnový nesoulad“, k němuž dochází, když si vlády, podniky nebo finanční instituce půjčují v dolarech a půjčují v místní měně.
Podle nové prognózy IIF se globální růst v letošním roce v podstatě zastaví, protože Evropa upadne do recese, Čína prudce zpomalí a finanční podmínky v USA se výrazně zpřísní. Ekonomové banky Morgan Stanley očekávají, že letošní růst bude méně než poloviční oproti tempu v roce 2021.
Vzhledem k tomu, že sazby nadále rostou v prostředí pokračující globální volatility – od války na Ukrajině po výluky Covid v Číně -, to přimělo investory ke skoku do bezpečí. Ekonomikám, které ošetřují deficity běžného účtu, hrozí větší volatilita.
„Spojené státy byly vždy bezpečným přístavem,“ řekl Lowery. „S rostoucími úrokovými sazbami ze strany Fedu i tržními sazbami by do USA mohlo proudit ještě více kapitálu. A to by mohlo být pro rozvíjející se trhy škodlivé.“
Podle IIF byl v dubnu zaznamenán odliv cenných papírů z rozvíjejících se ekonomik ve výši 4 miliard USD. Měny rozvíjejících se trhů se propadly a dluhopisy rozvíjejících se zemí Asie utrpěly v tomto roce ztráty ve výši 7 %, což je více než zásah během taper tantrum v roce 2013.
„Přísnější měnová politika USA bude mít velké dopady na zbytek světa,“ uvedl Rob Subbaraman, vedoucí výzkumu globálních trhů ve společnosti Nomura Holdings Inc. „Opravdový kopanec je v tom, že většina ekonomik mimo USA začíná ve slabší pozici než samotné USA.“
Mnozí výrobci tvrdí, že vysoké náklady, kterým čelí, znamenají, že ze slabších měn nemají příliš velký užitek.
Společnost Toyota Motor Corp. předpovídá pro současný fiskální rok 20% pokles provozního zisku, přestože vykázala vysoký roční prodej automobilů, a to s odkazem na „bezprecedentní“ nárůst nákladů na logistiku a suroviny. Uvedla, že neočekává, že by oslabený jen přinesl „významnou“ vzpruhu.
Čínský jüan se propadl v důsledku rekordních toků kapitálu, který se stahuje z finančních trhů v zemi. Prozatím zůstává izolován od širšího vlivu dolaru, protože nízká domácí inflace umožňuje úřadům zaměřit se na podporu růstu.
To však způsobuje další zdroj křehkosti pro rozvojové země, které si zvykly, že silný jüan poskytuje jejich trhům kotvu.
„Nedávná náhlá změna ve vývoji jüanu souvisí spíše se zhoršujícím se ekonomickým výhledem Číny než s politikou Fedu,“ uvedl Alvin Tan, stratég Royal Bank of Canada v Singapuru. „Rozhodně však rozštípla štít izolující asijské měny od rostoucího dolaru a urychlila rychlé oslabení asijských měn jako skupiny v uplynulém měsíci.“
Ve vyspělých ekonomikách oslabování měn postavilo před Bank of Japan, Evropskou centrální banku a Bank of England „složité politické dilema“, napsal v nedávné poznámce Dario Perkins, hlavní evropský ekonom TS Lombard v Londýně.
Člen Rady guvernérů ECB Francois Villeroy de Galhau tento měsíc poznamenal, že „příliš slabé euro by bylo v rozporu s naším cílem cenové stability“.
„Zatímco domácí ‚přehřátí‘ je většinou fenoménem USA, slabší směnné kurzy přispívají k importovaným cenovým tlakům a udržují inflaci výrazně nad 2% cíli centrálních bank,“ napsal Perkins. „Zpřísnění měnové politiky by mohlo tento problém zmírnit, ale za cenu další domácí ekonomické bolesti.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
