Čínský dovoz ruské ropy dosáhl rekordní výše. Jak to ovlivní politické dění?
Dovoz ropy z Ruska do Číny se v květnu zvýšil o 55 % oproti předchozímu roku na rekordní úroveň a vytlačil Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele, protože rafinerie vydělaly na zlevněných dodávkách v souvislosti se sankcemi uvalenými na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu.
Dovoz ruské ropy, včetně dodávek čerpaných prostřednictvím ropovodu Východní Sibiř v Tichém oceánu a námořních dodávek z ruských evropských a dálněvýchodních přístavů, dosáhl podle údajů čínské Generální celní správy téměř 8,42 milionu tun.
To odpovídá zhruba 1,98 mil. barelů denně (bpd) a je to o čtvrtinu více než 1,59 mil. bpd v dubnu. Údaje, které ukazují, že Rusko se po devatenáctiměsíční pauze vrátilo na první místo žebříčku dodavatelů největšího světového dovozce ropy, naznačují, že Moskva je schopna najít odběratele pro svou ropu navzdory západním sankcím, i když musela snížit ceny.
A zatímco celková poptávka po ropě v Číně byla utlumena omezením Covid-19 a zpomalením ekonomiky, přední dovozci, včetně rafinérského gigantu Sinopec a obchodníka Zhenhua Oil, zvýšili nákup levnější ruské ropy vedle sankcionovaných dodávek z Íránu a Venezuely, což jim umožňuje omezit konkurenční dodávky ze západní Afriky a Brazílie.
Zdroj: Getty Images
Druhým největším dodavatelem byla Saúdská Arábie, jejíž květnový objem vzrostl meziročně o 9 % na 7,82 mil. tun, tj. 1,84 mil. barelů denně. To bylo méně než dubnových 2,17 mil. bpd.
Celní údaje zveřejněné v pondělí rovněž ukázaly, že Čína minulý měsíc dovezla 260 000 tun íránské ropy, což byla třetí dodávka íránské ropy od prosince loňského roku, čímž se potvrdila dřívější zpráva agentury Reuters.
Navzdory americkým sankcím vůči Íránu Čína nadále odebírá íránskou ropu, která je obvykle vydávána za dodávky z jiných zemí. Objem dovozu odpovídá zhruba 7 % celkového čínského dovozu ropy.
Celkový dovoz ropy do Číny vzrostl v květnu z nízké základny před rokem o téměř 12 % na 10,8 mil. barelů denně oproti průměru 10,3 mil. barelů denně v roce 2021.
Celní správa vykázala nulový dovoz z Venezuely. Státní ropné firmy se od konce roku 2019 vyhýbají nákupům ze strachu, aby se nedostaly do područí sekundárních amerických sankcí.
Dovoz z Malajsie, která byla v posledních dvou letech často využívána jako překladiště ropy pocházející z Íránu a Venezuely, dosáhl 2,2 milionu tun, což je stabilní hodnota oproti dubnu, ale více než dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Dovoz z Brazílie se oproti předchozímu roku snížil o 19 % na 2,2 mil. tun, protože dodávky od latinskoamerického vývozce čelily levnější konkurenci íránských a ruských barelů.
Samostatně údaje také ukázaly, že dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Číny činil minulý měsíc téměř 400 000 tun, což je o 56 % více než v květnu 2021.
Za prvních pět měsíců se dovoz ruského LNG – převážně z projektu Sachalin-2 na Dálném východě a Jamal LNG v ruské Arktidě – podle celních údajů meziročně zvýšil o 22 % na 1,84 milionu tun.
Dovoz ropy z Ruska do Číny se v květnu zvýšil o 55 % oproti předchozímu roku na rekordní úroveň a vytlačil Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele, protože rafinerie vydělaly na zlevněných dodávkách v souvislosti se sankcemi uvalenými na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu.
Dovoz ruské ropy, včetně dodávek čerpaných prostřednictvím ropovodu Východní Sibiř v Tichém oceánu a námořních dodávek z ruských evropských a dálněvýchodních přístavů, dosáhl podle údajů čínské Generální celní správy téměř 8,42 milionu tun.
To odpovídá zhruba 1,98 mil. barelů denně (bpd) a je to o čtvrtinu více než 1,59 mil. bpd v dubnu.Údaje, které ukazují, že Rusko se po devatenáctiměsíční pauze vrátilo na první místo žebříčku dodavatelů největšího světového dovozce ropy, naznačují, že Moskva je schopna najít odběratele pro svou ropu navzdory západním sankcím, i když musela snížit ceny.
A zatímco celková poptávka po ropě v Číně byla utlumena omezením Covid-19 a zpomalením ekonomiky, přední dovozci, včetně rafinérského gigantu Sinopec a obchodníka Zhenhua Oil, zvýšili nákup levnější ruské ropy vedle sankcionovaných dodávek z Íránu a Venezuely, což jim umožňuje omezit konkurenční dodávky ze západní Afriky a Brazílie.
Zdroj: Getty Images
Druhým největším dodavatelem byla Saúdská Arábie, jejíž květnový objem vzrostl meziročně o 9 % na 7,82 mil. tun, tj. 1,84 mil. barelů denně. To bylo méně než dubnových 2,17 mil. bpd.
Celní údaje zveřejněné v pondělí rovněž ukázaly, že Čína minulý měsíc dovezla 260 000 tun íránské ropy, což byla třetí dodávka íránské ropy od prosince loňského roku, čímž se potvrdila dřívější zpráva agentury Reuters.
Navzdory americkým sankcím vůči Íránu Čína nadále odebírá íránskou ropu, která je obvykle vydávána za dodávky z jiných zemí. Objem dovozu odpovídá zhruba 7 % celkového čínského dovozu ropy.
Celkový dovoz ropy do Číny vzrostl v květnu z nízké základny před rokem o téměř 12 % na 10,8 mil. barelů denně oproti průměru 10,3 mil. barelů denně v roce 2021.
Celní správa vykázala nulový dovoz z Venezuely. Státní ropné firmy se od konce roku 2019 vyhýbají nákupům ze strachu, aby se nedostaly do područí sekundárních amerických sankcí.
Dovoz z Malajsie, která byla v posledních dvou letech často využívána jako překladiště ropy pocházející z Íránu a Venezuely, dosáhl 2,2 milionu tun, což je stabilní hodnota oproti dubnu, ale více než dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Dovoz z Brazílie se oproti předchozímu roku snížil o 19 % na 2,2 mil. tun, protože dodávky od latinskoamerického vývozce čelily levnější konkurenci íránských a ruských barelů.
Samostatně údaje také ukázaly, že dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Číny činil minulý měsíc téměř 400 000 tun, což je o 56 % více než v květnu 2021.
Za prvních pět měsíců se dovoz ruského LNG - převážně z projektu Sachalin-2 na Dálném východě a Jamal LNG v ruské Arktidě - podle celních údajů meziročně zvýšil o 22 % na 1,84 milionu tun.
