Psychologie vám může pomoci změnit něčí názor. Stačí být trpělivý a čekat

Pochopení toho, jak funguje váš mozek, vám však může pomoci.Pokud jste se někdy pokoušeli změnit něčí názor, ale zjistili jste, že dotyčný není vůbec ochotný změnit své myšlení, může vám pomoci pochopení toho, jak mozek funguje. Změna vašeho myšlení – nebo myšlení někoho jiného – je složitý proces, který se provádí prostřednictvím asimilace nebo akomodace, říká David McRaney, autor knihy JHow Minds Change: The Surprising Science of Belief, Opinion, and Persuasion a moderátor vědeckého podcastu You Are Not So Smart.„Když je mozek konfrontován s novými informacemi, které vyvolávají kognitivní disonanci, máme tendenci tento konflikt utišit buď aktualizací našich interpretací informací, nebo aktualizací modelů reality, které jsme si vytvořili, abychom jim dali smysl,“ říká.Asimilace spočívá v tom, že mozek přijme nové informace a zařadí je do stávajícího modelu v mozku. Akomodace je, když uznáme, že náš stávající model je neúplný nebo nesprávný. Mozek aktualizuje model tak, aby nová informace již nebyla anomálií, ale novou vrstvou porozumění.Nejjednodušší způsob, jak pochopit, jak k tomu dochází, je představit si dítě, které se učí, jak funguje svět, a buduje si složité nervové struktury. Například když poprvé uvidí psa a řekne se mu, jak se to řekne, mozek si vytvoří kategorii, která definuje „nelidi chodící po čtyřech nohách“ jako psy. Pokud později uvidí koně, mohou říci „pes“. Jejich mozek prochází asimilací. Po opravě mozek přejde do akomodace.Zdroj: Unsplash„Chcete-li rozšířit svou mysl, musíte doslova vytvořit novou kategorii, ve které existuje kůň a pes,“ říká McRaney. „Musíte změnit svou mysl, zachovat to, co už znáte, ale aktualizovat své interpretace.“Chcete využít této příležitosti?Mysl každého člověka je plná přesvědčení, postojů a hodnot, říká McRaney. Přesvědčení definuje jako odhad vaší důvěry v pravdivost nebo nepravdivost určité informace. Postoje jsou pozitivní nebo negativní hodnocení něčeho. A hodnoty jsou odhadem toho, co je pro nás nejdůležitější a co nám nejvíce stojí za čas. Všechny tyto věci dohromady ovlivňují to, jak člověk přemýšlí.Pro lepší pochopení toho, jak může mít někdo přesvědčení a postoje, které jsou opačné než ty vaše, McRaney rád uvádí příklad debaty o „šatech“ z roku 2015. Někteří lidé viděli šaty jako černé a modré a jiní jako bílé a zlaté. Pokud jste šaty viděli jedním způsobem, nemohli jste je vidět jinak.„Lidé se dostávali do sporů,“ říká McRaney. „Říkali: ‚Něco s tebou musí být špatně, když to nevidíš tak, jak to vidím já‘.“Zdroj: UnsplashUkázalo se, že fotografie byla přeexponovaná a to, jak jste šaty viděli, souviselo s tím, kolik času jste strávili na slunečním světle oproti umělému. Po dvou letech výzkumu s více než 10 000 účastníky Pascal Wallisch, neurolog, který se zabývá studiem vnímání, zjistil, že čím více času člověk strávil vystaven umělému světlu, které je převážně žluté, tím spíše viděl šaty jako černé a modré. Jejich mozek podvědomě zpracovával nadměrnou expozici jako umělé osvětlení, odstraňoval žluté světlo a ponechával modřejší odstíny. U osoby, která strávila více času vystavena přirozenému světlu, tomu bylo naopak a její mozek odečetl modré světlo a viděla šaty jako bílé a zlaté.„Nejsme si vědomi toho, že to náš mozek dělá; jsme pouze na přijímající straně tohoto procesu,“ říká McRaney. „Úžasné je, že vaše životní volby vedou k tomu, jaké předpoklady vidíte.“Když se setkáte s lidmi, kteří s vámi nesouhlasí v určitých tématech, je důležité si uvědomit, že si neuvědomujete všechny síly, které se podílely na vytvoření jejich závěrů. Názory, postoje a hodnoty někoho jiného jsou tvořeny souhrnem dlouholetých zkušeností a chování. Lidé mohou měnit a mění své názory z různých důvodů a jedním z nich je i přesvědčování, například při rozhovoru mezi čtyřma očima, při učení nebo při mediálních sděleních.McRaney říká, že úspěšné přesvědčování zahrnuje postupné vedení člověka a pomáhá mu lépe pochopit jeho vlastní myšlení. „Nemůžete druhého člověka přesvědčit, aby změnil svůj názor, pokud o to sám nestojí,“ říká. „Přesvědčování spočívá především v povzbuzování lidí, aby si uvědomili, že změna je možná. Veškeré přesvědčování je sebepřesvědčování. Lidé se mění nebo odmítají na základě svých vlastních přání, motivací a vnitřních protiargumentů; zaměřením se na tyto faktory se zvyšuje pravděpodobnost, že argument změní názor.“Zdroj: UnsplashPokud se s někým pustíte do sporu a vaším jediným cílem je dokázat, že vy máte pravdu a on se mýlí, zaručujete si, že ani jedna strana sporu nepochopí vyšší pravdu, a proto ji vidíte jinak. Místo toho je podle McRaneyho důležité podělit se o své záměry předem. Například se můžete obávat, že někoho klamete, nebo se domníváte, že existují jiné možnosti, které by mohly přinést lepší výsledky.„Nejenže tím zůstanete na pevné etické půdě, ale také se zvýší vaše šance na úspěch,“ říká. „Pokud to neuděláte, lidé budou vaše záměry předpokládat. Pokud se budou domnívat, že váš postoj spočívá v tom, že jsou důvěřiví, hloupí, oklamaní, patří do špatné skupiny nebo jsou špatní lidé, pak se samozřejmě budou bránit a fakta budou nyní irelevantní.“Když se snažíte změnit názor někoho jiného, měli byste být otevřeni tomu, abyste změnili i svůj vlastní názor. McRaney doporučuje položit si otázku: „Mám ve všem pravdu?“.„Většina lidí by řekla, že ne,“ říká. „Ale pak se zeptejte sami sebe: V čem se mýlím? Najednou se z této otázky stane velmi obtížná odpověď. Pokud víte, že se v něčem musíte mýlit, a nejste si vědomi, jaké věci to jsou, další otázka zní: ‚Jak to mohu zjistit? Pokud na ni nemáte jasnou odpověď, znamená to, že možná fungujete způsobem, který vám neumožňuje odhalit oblasti vaší nevědomosti nebo konfliktu.“Zdroj: UnsplashNěkteří lidé velmi touží objevit, v čem se mýlí, a hledají to. Je dobré se aktualizovat a přizpůsobit. Někteří lidé se tomu velmi brání.„Může být těžké změnit názor, protože přizpůsobit se je mnohem obtížnější a kognitivně nákladnější a nebezpečnější,“ říká McRaney. „Kdybyste si řekli, že možná stojím v této otázce na špatné straně, zcela věcně nesprávně, vyžaduje to spoustu aktualizací v celém nervovém systému. Takže máme tendenci se tomu bránit a vyhýbat se tomu, zejména když je to spojeno s vaší identitou.“Ale ochota změnit názor může vést k větším změnám v kultuře a prozření, které vytvoří změnu paradigmatu. „Když mají tvorové schopnost se měnit, ale je k tomu málo podnětů, zůstávají z generace na generaci většinou stejní,“ říká. „Když se však tlak na přizpůsobení zvýší, tempo evoluce se v reakci na to zvýší.“