Rozvojový program OSN (UNDP) v nové zprávě upozorňuje, že přibližně 71 milionů lidí na celém světě žije v chudobě v důsledku prudkého růstu cen potravin a energií, který je způsoben ruskou invazí na Ukrajinu.
Achim Steiner, správce UNDP, při představení zprávy uvedl, že analýza 159 rozvojových zemí ukázala, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již tvrdě zasáhl části Afriky, Balkánu, Asie a dalších zemí.
Dvacetistránková zpráva se zaměřila na řešení krize životních nákladů v rozvojových zemích. Odhaduje, že v prvních třech měsících po válce se do chudoby dostalo o 51,6 milionu lidí více, kteří žijí z 1,90 dolaru (46,25 Kč) na den nebo méně. Tím se celkový počet lidí na této hranici celosvětově zvýšil na 9 % světové populace. Dalších 20 milionů lidí sklouzlo na hranici chudoby 3,20 dolaru na den (77,89 Kč).
„To bude mít bezprostřední a ničivé dopady na blahobyt domácností – přičemž ty, které žijí v chudobě a téměř chudobě, jsou obvykle zasaženy nejvíce kvůli vyššímu podílu na rozpočtu na energie a potraviny – což představuje pro vlády během reakce na tuto situaci významné politické výzvy,“ uvádí zpráva.
Zdroj: Unsplash
Válka na Ukrajině vážně narušila globální trhy s potravinami a energií vzhledem k velkým podílům obou zemí na světovém trhu. Před začátkem války 24. února bylo Rusko největším a druhým největším vývozcem zemního plynu a ropy na světě. Rusko a Ukrajina se společně podílely na téměř čtvrtině světového vývozu pšenice, 14 % vývozu kukuřice a více než polovině vývozu slunečnicového oleje.
Zablokované ukrajinské přístavy a neschopnost vyvážet obilí do zemí s nízkými příjmy dále zvyšovaly ceny a uvrhly desítky milionů lidí do chudoby a hospodářské krize.
Zpráva UNDP uvádí, že více než dvě třetiny ze 166,8% nárůstu zemního plynu za 12měsíční období končící 31. května 2022 byly zaznamenány od začátku války.
Mezi země, které pravděpodobně čelí vysokým dopadům chudoby ve všech oblastech, patří Arménie a Uzbekistán v Kaspické pánvi, Burkina Faso, Ghana, Keňa, Rwanda a Súdán v Africe, Haiti v Latinské Americe a Pákistán a Srí Lanka v jižní Asii, uvádí se ve zprávě.
Ekonomické potíže zvyšují protesty v mnoha zemích, které se snaží dostát svým závazkům v oblasti splácení dluhů. Podle OSN je více než polovina nejchudších zemí světa v dluhové tísni nebo je jí vystavena vysokému riziku.
Zdroj: Unsplash
V zemích s nízkými příjmy vynakládají rodiny 42 % příjmů svých domácností na potraviny, ale když západní země uvalily sankce na Rusko, ceny pohonných hmot a základních potravin, jako je pšenice, cukr a olej na vaření, prudce vzrostly.
„Dopad na životní náklady nemá za celou generaci téměř obdoby… a proto je tak vážný,“ řekl Steiner. Dodal, že rychlost, s jakou toto množství lidí pocítilo chudobu, předčila ekonomickou bolest pociťovanou na vrcholu pandemie.
Rozvojový program OSN poznamenal, že 125 milionů lidí zažilo chudobu během přibližně 18 měsíců během výluk a uzavírek v důsledku pandemie, ve srovnání s více než 71 miliony za pouhé tři měsíce po rusko-ukrajinské válce.
„Rychlost tohoto vývoje je velmi rychlá,“ řekl George Molina, hlavní ekonom UNDP a autor zprávy.
Jiná zpráva OSN zveřejněná ve středu uvádí, že hlad ve světě loni vzrostl a 2,3 miliardy lidí se potýkalo se středními nebo velkými problémy se získáním dostatečného množství potravy – a to bylo před válkou na Ukrajině.
Zdroj: Unsplash
Je potřeba, aby se globální ekonomika zintenzivnila, řekl Steiner a dodal, že na světě je dostatek bohatství na zvládnutí krize, „ale naše schopnost jednat jednotně a rychle je omezující“.
UNDP doporučil, aby „nejúčinnějším politickým nástrojem pro řešení dopadů byly cílené a časově omezené peněžní transfery“.
Steiner uvedl, že takový postup není jen aktem dobročinnosti, ale také „aktem racionálního vlastního zájmu“, aby se zabránilo dalším složitým trendům, jako je hospodářský kolaps v zemích a lidové protesty, které již probíhají v komunitách po celém světě.
„Tato krize životních nákladů uvrhává miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru dech beroucí rychlostí,“ řekl Steiner.
„S tím roste každým dnem hrozba zvýšených sociálních nepokojů.“
Rozvojový program OSN v nové zprávě upozorňuje, že přibližně 71 milionů lidí na celém světě žije v chudobě v důsledku prudkého růstu cen potravin a energií, který je způsoben ruskou invazí na Ukrajinu.Achim Steiner, správce UNDP, při představení zprávy uvedl, že analýza 159 rozvojových zemí ukázala, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již tvrdě zasáhl části Afriky, Balkánu, Asie a dalších zemí.Dvacetistránková zpráva se zaměřila na řešení krize životních nákladů v rozvojových zemích. Odhaduje, že v prvních třech měsících po válce se do chudoby dostalo o 51,6 milionu lidí více, kteří žijí z 1,90 dolaru na den nebo méně. Tím se celkový počet lidí na této hranici celosvětově zvýšil na 9 % světové populace. Dalších 20 milionů lidí sklouzlo na hranici chudoby 3,20 dolaru na den .„To bude mít bezprostřední a ničivé dopady na blahobyt domácností – přičemž ty, které žijí v chudobě a téměř chudobě, jsou obvykle zasaženy nejvíce kvůli vyššímu podílu na rozpočtu na energie a potraviny – což představuje pro vlády během reakce na tuto situaci významné politické výzvy,“ uvádí zpráva.Zdroj: UnsplashVálka na Ukrajině vážně narušila globální trhy s potravinami a energií vzhledem k velkým podílům obou zemí na světovém trhu. Před začátkem války 24. února bylo Rusko největším a druhým největším vývozcem zemního plynu a ropy na světě. Rusko a Ukrajina se společně podílely na téměř čtvrtině světového vývozu pšenice, 14 % vývozu kukuřice a více než polovině vývozu slunečnicového oleje.Zablokované ukrajinské přístavy a neschopnost vyvážet obilí do zemí s nízkými příjmy dále zvyšovaly ceny a uvrhly desítky milionů lidí do chudoby a hospodářské krize.Chcete využít této příležitosti?Zpráva UNDP uvádí, že více než dvě třetiny ze 166,8% nárůstu zemního plynu za 12měsíční období končící 31. května 2022 byly zaznamenány od začátku války.Mezi země, které pravděpodobně čelí vysokým dopadům chudoby ve všech oblastech, patří Arménie a Uzbekistán v Kaspické pánvi, Burkina Faso, Ghana, Keňa, Rwanda a Súdán v Africe, Haiti v Latinské Americe a Pákistán a Srí Lanka v jižní Asii, uvádí se ve zprávě.Ekonomické potíže zvyšují protesty v mnoha zemích, které se snaží dostát svým závazkům v oblasti splácení dluhů. Podle OSN je více než polovina nejchudších zemí světa v dluhové tísni nebo je jí vystavena vysokému riziku.Zdroj: UnsplashV zemích s nízkými příjmy vynakládají rodiny 42 % příjmů svých domácností na potraviny, ale když západní země uvalily sankce na Rusko, ceny pohonných hmot a základních potravin, jako je pšenice, cukr a olej na vaření, prudce vzrostly.„Dopad na životní náklady nemá za celou generaci téměř obdoby… a proto je tak vážný,“ řekl Steiner. Dodal, že rychlost, s jakou toto množství lidí pocítilo chudobu, předčila ekonomickou bolest pociťovanou na vrcholu pandemie.Rozvojový program OSN poznamenal, že 125 milionů lidí zažilo chudobu během přibližně 18 měsíců během výluk a uzavírek v důsledku pandemie, ve srovnání s více než 71 miliony za pouhé tři měsíce po rusko-ukrajinské válce.„Rychlost tohoto vývoje je velmi rychlá,“ řekl George Molina, hlavní ekonom UNDP a autor zprávy.Jiná zpráva OSN zveřejněná ve středu uvádí, že hlad ve světě loni vzrostl a 2,3 miliardy lidí se potýkalo se středními nebo velkými problémy se získáním dostatečného množství potravy – a to bylo před válkou na Ukrajině.Zdroj: UnsplashJe potřeba, aby se globální ekonomika zintenzivnila, řekl Steiner a dodal, že na světě je dostatek bohatství na zvládnutí krize, „ale naše schopnost jednat jednotně a rychle je omezující“.UNDP doporučil, aby „nejúčinnějším politickým nástrojem pro řešení dopadů byly cílené a časově omezené peněžní transfery“.Steiner uvedl, že takový postup není jen aktem dobročinnosti, ale také „aktem racionálního vlastního zájmu“, aby se zabránilo dalším složitým trendům, jako je hospodářský kolaps v zemích a lidové protesty, které již probíhají v komunitách po celém světě.„Tato krize životních nákladů uvrhává miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru dech beroucí rychlostí,“ řekl Steiner.„S tím roste každým dnem hrozba zvýšených sociálních nepokojů.“
