Rozvojový program OSN (UNDP) v nové zprávě upozorňuje, že přibližně 71 milionů lidí na celém světě žije v chudobě v důsledku prudkého růstu cen potravin a energií, který je způsoben ruskou invazí na Ukrajinu.
Achim Steiner, správce UNDP, při představení zprávy uvedl, že analýza 159 rozvojových zemí ukázala, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již tvrdě zasáhl části Afriky, Balkánu, Asie a dalších zemí.
Dvacetistránková zpráva se zaměřila na řešení krize životních nákladů v rozvojových zemích. Odhaduje, že v prvních třech měsících po válce se do chudoby dostalo o 51,6 milionu lidí více, kteří žijí z 1,90 dolaru (46,25 Kč) na den nebo méně. Tím se celkový počet lidí na této hranici celosvětově zvýšil na 9 % světové populace. Dalších 20 milionů lidí sklouzlo na hranici chudoby 3,20 dolaru na den (77,89 Kč).
„To bude mít bezprostřední a ničivé dopady na blahobyt domácností – přičemž ty, které žijí v chudobě a téměř chudobě, jsou obvykle zasaženy nejvíce kvůli vyššímu podílu na rozpočtu na energie a potraviny – což představuje pro vlády během reakce na tuto situaci významné politické výzvy,“ uvádí zpráva.
Zdroj: Unsplash
Válka na Ukrajině vážně narušila globální trhy s potravinami a energií vzhledem k velkým podílům obou zemí na světovém trhu. Před začátkem války 24. února bylo Rusko největším a druhým největším vývozcem zemního plynu a ropy na světě. Rusko a Ukrajina se společně podílely na téměř čtvrtině světového vývozu pšenice, 14 % vývozu kukuřice a více než polovině vývozu slunečnicového oleje.
Zablokované ukrajinské přístavy a neschopnost vyvážet obilí do zemí s nízkými příjmy dále zvyšovaly ceny a uvrhly desítky milionů lidí do chudoby a hospodářské krize.
Zpráva UNDP uvádí, že více než dvě třetiny ze 166,8% nárůstu zemního plynu za 12měsíční období končící 31. května 2022 byly zaznamenány od začátku války.
Mezi země, které pravděpodobně čelí vysokým dopadům chudoby ve všech oblastech, patří Arménie a Uzbekistán v Kaspické pánvi, Burkina Faso, Ghana, Keňa, Rwanda a Súdán v Africe, Haiti v Latinské Americe a Pákistán a Srí Lanka v jižní Asii, uvádí se ve zprávě.
Ekonomické potíže zvyšují protesty v mnoha zemích, které se snaží dostát svým závazkům v oblasti splácení dluhů. Podle OSN je více než polovina nejchudších zemí světa v dluhové tísni nebo je jí vystavena vysokému riziku.
Zdroj: Unsplash
V zemích s nízkými příjmy vynakládají rodiny 42 % příjmů svých domácností na potraviny, ale když západní země uvalily sankce na Rusko, ceny pohonných hmot a základních potravin, jako je pšenice, cukr a olej na vaření, prudce vzrostly.
„Dopad na životní náklady nemá za celou generaci téměř obdoby… a proto je tak vážný,“ řekl Steiner. Dodal, že rychlost, s jakou toto množství lidí pocítilo chudobu, předčila ekonomickou bolest pociťovanou na vrcholu pandemie.
Rozvojový program OSN poznamenal, že 125 milionů lidí zažilo chudobu během přibližně 18 měsíců během výluk a uzavírek v důsledku pandemie, ve srovnání s více než 71 miliony za pouhé tři měsíce po rusko-ukrajinské válce.
„Rychlost tohoto vývoje je velmi rychlá,“ řekl George Molina, hlavní ekonom UNDP a autor zprávy.
Jiná zpráva OSN zveřejněná ve středu uvádí, že hlad ve světě loni vzrostl a 2,3 miliardy lidí se potýkalo se středními nebo velkými problémy se získáním dostatečného množství potravy – a to bylo před válkou na Ukrajině.
Zdroj: Unsplash
Je potřeba, aby se globální ekonomika zintenzivnila, řekl Steiner a dodal, že na světě je dostatek bohatství na zvládnutí krize, „ale naše schopnost jednat jednotně a rychle je omezující“.
UNDP doporučil, aby „nejúčinnějším politickým nástrojem pro řešení dopadů byly cílené a časově omezené peněžní transfery“.
Steiner uvedl, že takový postup není jen aktem dobročinnosti, ale také „aktem racionálního vlastního zájmu“, aby se zabránilo dalším složitým trendům, jako je hospodářský kolaps v zemích a lidové protesty, které již probíhají v komunitách po celém světě.
„Tato krize životních nákladů uvrhává miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru dech beroucí rychlostí,“ řekl Steiner.
„S tím roste každým dnem hrozba zvýšených sociálních nepokojů.“
Zpráva Rozvojového programu OSN konstatuje, že prudký nárůst cen komodit tvrdě zasáhl některé regiony světa.
Rozvojový program OSN (UNDP) v nové zprávě upozorňuje, že přibližně 71 milionů lidí na celém světě žije v chudobě v důsledku prudkého růstu cen potravin a energií, který je způsoben ruskou invazí na Ukrajinu.
Achim Steiner, správce UNDP, při představení zprávy uvedl, že analýza 159 rozvojových zemí ukázala, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již tvrdě zasáhl části Afriky, Balkánu, Asie a dalších zemí.
Dvacetistránková zpráva se zaměřila na řešení krize životních nákladů v rozvojových zemích. Odhaduje, že v prvních třech měsících po válce se do chudoby dostalo o 51,6 milionu lidí více, kteří žijí z 1,90 dolaru (46,25 Kč) na den nebo méně. Tím se celkový počet lidí na této hranici celosvětově zvýšil na 9 % světové populace. Dalších 20 milionů lidí sklouzlo na hranici chudoby 3,20 dolaru na den (77,89 Kč).
"To bude mít bezprostřední a ničivé dopady na blahobyt domácností - přičemž ty, které žijí v chudobě a téměř chudobě, jsou obvykle zasaženy nejvíce kvůli vyššímu podílu na rozpočtu na energie a potraviny - což představuje pro vlády během reakce na tuto situaci významné politické výzvy," uvádí zpráva.
Zdroj: Unsplash
Válka na Ukrajině vážně narušila globální trhy s potravinami a energií vzhledem k velkým podílům obou zemí na světovém trhu. Před začátkem války 24. února bylo Rusko největším a druhým největším vývozcem zemního plynu a ropy na světě. Rusko a Ukrajina se společně podílely na téměř čtvrtině světového vývozu pšenice, 14 % vývozu kukuřice a více než polovině vývozu slunečnicového oleje.
Zablokované ukrajinské přístavy a neschopnost vyvážet obilí do zemí s nízkými příjmy dále zvyšovaly ceny a uvrhly desítky milionů lidí do chudoby a hospodářské krize.
Zpráva UNDP uvádí, že více než dvě třetiny ze 166,8% nárůstu zemního plynu za 12měsíční období končící 31. května 2022 byly zaznamenány od začátku války.
Mezi země, které pravděpodobně čelí vysokým dopadům chudoby ve všech oblastech, patří Arménie a Uzbekistán v Kaspické pánvi, Burkina Faso, Ghana, Keňa, Rwanda a Súdán v Africe, Haiti v Latinské Americe a Pákistán a Srí Lanka v jižní Asii, uvádí se ve zprávě.
Ekonomické potíže zvyšují protesty v mnoha zemích, které se snaží dostát svým závazkům v oblasti splácení dluhů. Podle OSN je více než polovina nejchudších zemí světa v dluhové tísni nebo je jí vystavena vysokému riziku.
Zdroj: Unsplash
V zemích s nízkými příjmy vynakládají rodiny 42 % příjmů svých domácností na potraviny, ale když západní země uvalily sankce na Rusko, ceny pohonných hmot a základních potravin, jako je pšenice, cukr a olej na vaření, prudce vzrostly.
"Dopad na životní náklady nemá za celou generaci téměř obdoby... a proto je tak vážný," řekl Steiner. Dodal, že rychlost, s jakou toto množství lidí pocítilo chudobu, předčila ekonomickou bolest pociťovanou na vrcholu pandemie.
Rozvojový program OSN poznamenal, že 125 milionů lidí zažilo chudobu během přibližně 18 měsíců během výluk a uzavírek v důsledku pandemie, ve srovnání s více než 71 miliony za pouhé tři měsíce po rusko-ukrajinské válce.
"Rychlost tohoto vývoje je velmi rychlá," řekl George Molina, hlavní ekonom UNDP a autor zprávy.
Jiná zpráva OSN zveřejněná ve středu uvádí, že hlad ve světě loni vzrostl a 2,3 miliardy lidí se potýkalo se středními nebo velkými problémy se získáním dostatečného množství potravy - a to bylo před válkou na Ukrajině.
Zdroj: Unsplash
Je potřeba, aby se globální ekonomika zintenzivnila, řekl Steiner a dodal, že na světě je dostatek bohatství na zvládnutí krize, "ale naše schopnost jednat jednotně a rychle je omezující".
UNDP doporučil, aby "nejúčinnějším politickým nástrojem pro řešení dopadů byly cílené a časově omezené peněžní transfery".
Steiner uvedl, že takový postup není jen aktem dobročinnosti, ale také "aktem racionálního vlastního zájmu", aby se zabránilo dalším složitým trendům, jako je hospodářský kolaps v zemích a lidové protesty, které již probíhají v komunitách po celém světě.
"Tato krize životních nákladů uvrhává miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru dech beroucí rychlostí," řekl Steiner.
"S tím roste každým dnem hrozba zvýšených sociálních nepokojů."
