Podle předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat dosáhla celková inflace za minulý měsíc 8,6 % (meziročně). V květnu dosáhla 8,1 %, což znamená, že životní náklady v zemích eurozóny nadále prudce rostou.
Německo začátkem tohoto týdne mnohé překvapilo, když vykázalo meziměsíční pokles inflace o 0,5 procentního bodu. Podle odborníků to bylo způsobeno novými vládními dotacemi, které mají zmírnit dopady vyšších cen energií, a nejedná se ještě o konec prudkého růstu míry inflace.
Podle agentury Reuters však Francie i Španělsko zaznamenaly v červnu nové inflační rekordy, přičemž Španělsko poprvé od roku 1985 překročilo 10% hranici.
Opatření ECB ECB, která přislíbila, že bude prudký růst cen řešit, se má sejít koncem července a oznámit zvýšení sazeb. Centrální banka uvedla, že sazby opět zvýší v září, což znamená, že její hlavní úroková sazba by se letos mohla vrátit do kladných hodnot – ECB má od roku 2014 záporné sazby.
Zdroj: Reuters
Prezidentka ECB Christine Lagardeová ve svém projevu na začátku tohoto týdne nasadila jestřábí tón.
„Pokud se výhled inflace nezlepší, budeme mít dostatek informací, abychom postupovali rychleji,“ řekla Lagardeová publiku v portugalské Sintře o období po tomto zářijovém zvýšení.
V souvislosti s obavami z recese v nadcházejících měsících však narůstají otázky ohledně budoucnosti měnové politiky v eurozóně. Pokud by centrální banka postupovala při zvyšování sazeb rychle, mohlo by to ještě více zbrzdit hospodářský růst v době, kdy již dochází ke zpomalení.
Nedávné údaje o podnikatelské aktivitě naznačují, že eurozóna již ztrácí dech. Celkově je otázkou, zda se eurozóně podaří uniknout recesi ještě letos, nebo zda ta přijde až v roce 2023.
Ekonomové společnosti Berenberg předpovídají recesi v eurozóně v roce 2023 s poklesem HDP (hrubého domácího produktu) o 0,8 %.
Další ekonomické tlaky způsobené ruskou invazí na Ukrajinu – především v souvislosti s energetickou a potravinovou bezpečností – by však mohly překlopit region do výraznějšího zpomalení dříve, než se očekávalo.
Evropští představitelé se zatím vyhýbají slovům o recesi.
Zdroj: iStockphoto
„Stále očekáváme kladné tempo růstu díky domácím nárazníkům proti ztrátě růstové dynamiky,“ uvedla Lagardeová na začátku tohoto týdne. ECB v červnu předpověděla pro letošní rok pro region tempo růstu HDP ve výši 2,8 %. Nové prognózy budou zveřejněny v září.
Tvůrci politiky ve Frankfurtu si však uvědomují, že zpomalení ekonomiky je hlavním rizikem, které musí sledovat.
Philip Lane, hlavní ekonom banky, uvedl, že v nadcházejících měsících musí zůstat ostražití.
„Vzhledem k nejistotě musíme řídit obě rizika,“ řekl Lane, který je zároveň členem Rady guvernérů banky, v úterý na Sintra fóru ECB reportérce CNBC Annette Weisbachové.
„Na jedné straně to mohou být faktory, které udrží inflaci déle vyšší, než se očekávalo. Na druhé straně tu máme riziko zpomalení ekonomiky, které by snížilo inflační tlak,“ dodal.
Podle předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat dosáhla celková inflace za minulý měsíc 8,6 % . V květnu dosáhla 8,1 %, což znamená, že životní náklady v zemích eurozóny nadále prudce rostou.Německo začátkem tohoto týdne mnohé překvapilo, když vykázalo meziměsíční pokles inflace o 0,5 procentního bodu. Podle odborníků to bylo způsobeno novými vládními dotacemi, které mají zmírnit dopady vyšších cen energií, a nejedná se ještě o konec prudkého růstu míry inflace.Podle agentury Reuters však Francie i Španělsko zaznamenaly v červnu nové inflační rekordy, přičemž Španělsko poprvé od roku 1985 překročilo 10% hranici.Opatření ECBECB, která přislíbila, že bude prudký růst cen řešit, se má sejít koncem července a oznámit zvýšení sazeb. Centrální banka uvedla, že sazby opět zvýší v září, což znamená, že její hlavní úroková sazba by se letos mohla vrátit do kladných hodnot – ECB má od roku 2014 záporné sazby.Zdroj: ReutersPrezidentka ECB Christine Lagardeová ve svém projevu na začátku tohoto týdne nasadila jestřábí tón.„Pokud se výhled inflace nezlepší, budeme mít dostatek informací, abychom postupovali rychleji,“ řekla Lagardeová publiku v portugalské Sintře o období po tomto zářijovém zvýšení.Chcete využít této příležitosti?V souvislosti s obavami z recese v nadcházejících měsících však narůstají otázky ohledně budoucnosti měnové politiky v eurozóně. Pokud by centrální banka postupovala při zvyšování sazeb rychle, mohlo by to ještě více zbrzdit hospodářský růst v době, kdy již dochází ke zpomalení.Nedávné údaje o podnikatelské aktivitě naznačují, že eurozóna již ztrácí dech. Celkově je otázkou, zda se eurozóně podaří uniknout recesi ještě letos, nebo zda ta přijde až v roce 2023.Ekonomové společnosti Berenberg předpovídají recesi v eurozóně v roce 2023 s poklesem HDP o 0,8 %.Další ekonomické tlaky způsobené ruskou invazí na Ukrajinu – především v souvislosti s energetickou a potravinovou bezpečností – by však mohly překlopit region do výraznějšího zpomalení dříve, než se očekávalo.Evropští představitelé se zatím vyhýbají slovům o recesi.Zdroj: iStockphoto„Stále očekáváme kladné tempo růstu díky domácím nárazníkům proti ztrátě růstové dynamiky,“ uvedla Lagardeová na začátku tohoto týdne. ECB v červnu předpověděla pro letošní rok pro region tempo růstu HDP ve výši 2,8 %. Nové prognózy budou zveřejněny v září.Tvůrci politiky ve Frankfurtu si však uvědomují, že zpomalení ekonomiky je hlavním rizikem, které musí sledovat.Philip Lane, hlavní ekonom banky, uvedl, že v nadcházejících měsících musí zůstat ostražití.„Vzhledem k nejistotě musíme řídit obě rizika,“ řekl Lane, který je zároveň členem Rady guvernérů banky, v úterý na Sintra fóru ECB reportérce CNBC Annette Weisbachové.„Na jedné straně to mohou být faktory, které udrží inflaci déle vyšší, než se očekávalo. Na druhé straně tu máme riziko zpomalení ekonomiky, které by snížilo inflační tlak,“ dodal.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
