Silné lijáky na jihu Číny sice způsobily krizi v oblasti veřejné bezpečnosti, zavřely školy a způsobily smrtelné úrazy, ale zároveň vedly ke snížení poptávky po klimatizaci a prudkému nárůstu výroby vodní energie. Obojí snížilo potřebu fosilních paliv, což umožnilo největšímu světovému dovozci uhlí a plynu snížit nákupy a ponechat více dodávek pro ostatní země, které trpí energetickým nedostatkem.
Vodní energie je v Číně stále největším bezuhlíkovým zdrojem energie, který vyrábí přibližně tolik energie jako solární, větrná a jaderná energie dohromady, ačkoli se její růst zklidnil, protože topografie omezuje její rozšiřování.
Výroba vodní energie do konce května vzrostla oproti loňskému roku o 18 %, protože deště naplnily nádrže a dva rozsáhlé projekty podél přítoků řeky Jang-c‘-ťiang zvýšily výrobu. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace by se na dodatečnou výrobu energie spotřebovalo asi 27 milionů tun uhlí, pokud by pocházela z tepelných elektráren.
Zdroj: Unsplash
„Regiony dovážející vodní energii z jihozápadní Číny jsou jistě schopny zmírnit určitý tlak vysokých nákladů na tepelné palivo,“ řekl David Fishman, analytik společnosti The Lantau Group se sídlem v Šanghaji.
Deště zároveň pomohly udržet nízké teploty v jižní Číně, kde intenzivní vedra v květnu a červnu loňského roku přispěla k nedostatku uhlí, který donutil místní samosprávy přerušit dodávky elektřiny do továren. Letos v květnu se v ekonomicky silné provincii Guangdong snížila spotřeba energie o 15 % oproti předchozímu roku, čímž se ušetřilo přibližně 4,6 milionu tun uhlí.
Spolu s přísnými omezeními virů v Šanghaji a severní Číně pomohly deště utlumit spotřebu fosilních paliv, takže výroba tepelné energie zaznamenala do konce května meziroční pokles o 3,5 %, což je nejhorší roční výkon za prvních pět měsíců od roku 2016. To snížilo dovoz uhlí o 14 % a zkapalněného zemního plynu o 20 %, právě když mezinárodní ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu.
A nelze říci, kde by se globální ceny nacházely bez tohoto snížení. Čína prokázala, že je ochotna pro energetickou bezpečnost udělat cokoli, a úředníci letos zastávají stejnou linii a slibují, že továrny nebudou čelit stejným omezením, jaká postihla loni v létě a na podzim.
Silné lijáky na jihu Číny sice způsobily krizi v oblasti veřejné bezpečnosti, zavřely školy a způsobily smrtelné úrazy, ale zároveň vedly ke snížení poptávky po klimatizaci a prudkému nárůstu výroby vodní energie. Obojí snížilo potřebu fosilních paliv, což umožnilo největšímu světovému dovozci uhlí a plynu snížit nákupy a ponechat více dodávek pro ostatní země, které trpí energetickým nedostatkem.Vodní energie je v Číně stále největším bezuhlíkovým zdrojem energie, který vyrábí přibližně tolik energie jako solární, větrná a jaderná energie dohromady, ačkoli se její růst zklidnil, protože topografie omezuje její rozšiřování.Výroba vodní energie do konce května vzrostla oproti loňskému roku o 18 %, protože deště naplnily nádrže a dva rozsáhlé projekty podél přítoků řeky Jang-c‘-ťiang zvýšily výrobu. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace by se na dodatečnou výrobu energie spotřebovalo asi 27 milionů tun uhlí, pokud by pocházela z tepelných elektráren.Zdroj: Unsplash„Regiony dovážející vodní energii z jihozápadní Číny jsou jistě schopny zmírnit určitý tlak vysokých nákladů na tepelné palivo,“ řekl David Fishman, analytik společnosti The Lantau Group se sídlem v Šanghaji.Deště zároveň pomohly udržet nízké teploty v jižní Číně, kde intenzivní vedra v květnu a červnu loňského roku přispěla k nedostatku uhlí, který donutil místní samosprávy přerušit dodávky elektřiny do továren. Letos v květnu se v ekonomicky silné provincii Guangdong snížila spotřeba energie o 15 % oproti předchozímu roku, čímž se ušetřilo přibližně 4,6 milionu tun uhlí.Spolu s přísnými omezeními virů v Šanghaji a severní Číně pomohly deště utlumit spotřebu fosilních paliv, takže výroba tepelné energie zaznamenala do konce května meziroční pokles o 3,5 %, což je nejhorší roční výkon za prvních pět měsíců od roku 2016. To snížilo dovoz uhlí o 14 % a zkapalněného zemního plynu o 20 %, právě když mezinárodní ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu.Chcete využít této příležitosti?A nelze říci, kde by se globální ceny nacházely bez tohoto snížení. Čína prokázala, že je ochotna pro energetickou bezpečnost udělat cokoli, a úředníci letos zastávají stejnou linii a slibují, že továrny nebudou čelit stejným omezením, jaká postihla loni v létě a na podzim.
