Silné lijáky na jihu Číny sice způsobily krizi v oblasti veřejné bezpečnosti, zavřely školy a způsobily smrtelné úrazy, ale zároveň vedly ke snížení poptávky po klimatizaci a prudkému nárůstu výroby vodní energie. Obojí snížilo potřebu fosilních paliv, což umožnilo největšímu světovému dovozci uhlí a plynu snížit nákupy a ponechat více dodávek pro ostatní země, které trpí energetickým nedostatkem.
Vodní energie je v Číně stále největším bezuhlíkovým zdrojem energie, který vyrábí přibližně tolik energie jako solární, větrná a jaderná energie dohromady, ačkoli se její růst zklidnil, protože topografie omezuje její rozšiřování.
Výroba vodní energie do konce května vzrostla oproti loňskému roku o 18 %, protože deště naplnily nádrže a dva rozsáhlé projekty podél přítoků řeky Jang-c‘-ťiang zvýšily výrobu. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace by se na dodatečnou výrobu energie spotřebovalo asi 27 milionů tun uhlí, pokud by pocházela z tepelných elektráren.
Zdroj: Unsplash
„Regiony dovážející vodní energii z jihozápadní Číny jsou jistě schopny zmírnit určitý tlak vysokých nákladů na tepelné palivo,“ řekl David Fishman, analytik společnosti The Lantau Group se sídlem v Šanghaji.
Deště zároveň pomohly udržet nízké teploty v jižní Číně, kde intenzivní vedra v květnu a červnu loňského roku přispěla k nedostatku uhlí, který donutil místní samosprávy přerušit dodávky elektřiny do továren. Letos v květnu se v ekonomicky silné provincii Guangdong snížila spotřeba energie o 15 % oproti předchozímu roku, čímž se ušetřilo přibližně 4,6 milionu tun uhlí.
Spolu s přísnými omezeními virů v Šanghaji a severní Číně pomohly deště utlumit spotřebu fosilních paliv, takže výroba tepelné energie zaznamenala do konce května meziroční pokles o 3,5 %, což je nejhorší roční výkon za prvních pět měsíců od roku 2016. To snížilo dovoz uhlí o 14 % a zkapalněného zemního plynu o 20 %, právě když mezinárodní ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu.
A nelze říci, kde by se globální ceny nacházely bez tohoto snížení. Čína prokázala, že je ochotna pro energetickou bezpečnost udělat cokoli, a úředníci letos zastávají stejnou linii a slibují, že továrny nebudou čelit stejným omezením, jaká postihla loni v létě a na podzim.
Jakkoli je světová energetická krize v letošním roce zlá, byla by mnohem horší bez vlhčího začátku čínského období dešťů, než je obvyklé.
Silné lijáky na jihu Číny sice způsobily krizi v oblasti veřejné bezpečnosti, zavřely školy a způsobily smrtelné úrazy, ale zároveň vedly ke snížení poptávky po klimatizaci a prudkému nárůstu výroby vodní energie. Obojí snížilo potřebu fosilních paliv, což umožnilo největšímu světovému dovozci uhlí a plynu snížit nákupy a ponechat více dodávek pro ostatní země, které trpí energetickým nedostatkem.
Vodní energie je v Číně stále největším bezuhlíkovým zdrojem energie, který vyrábí přibližně tolik energie jako solární, větrná a jaderná energie dohromady, ačkoli se její růst zklidnil, protože topografie omezuje její rozšiřování.
Výroba vodní energie do konce května vzrostla oproti loňskému roku o 18 %, protože deště naplnily nádrže a dva rozsáhlé projekty podél přítoků řeky Jang-c'-ťiang zvýšily výrobu. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace by se na dodatečnou výrobu energie spotřebovalo asi 27 milionů tun uhlí, pokud by pocházela z tepelných elektráren.
Zdroj: Unsplash
"Regiony dovážející vodní energii z jihozápadní Číny jsou jistě schopny zmírnit určitý tlak vysokých nákladů na tepelné palivo," řekl David Fishman, analytik společnosti The Lantau Group se sídlem v Šanghaji.
Deště zároveň pomohly udržet nízké teploty v jižní Číně, kde intenzivní vedra v květnu a červnu loňského roku přispěla k nedostatku uhlí, který donutil místní samosprávy přerušit dodávky elektřiny do továren. Letos v květnu se v ekonomicky silné provincii Guangdong snížila spotřeba energie o 15 % oproti předchozímu roku, čímž se ušetřilo přibližně 4,6 milionu tun uhlí.
Spolu s přísnými omezeními virů v Šanghaji a severní Číně pomohly deště utlumit spotřebu fosilních paliv, takže výroba tepelné energie zaznamenala do konce května meziroční pokles o 3,5 %, což je nejhorší roční výkon za prvních pět měsíců od roku 2016. To snížilo dovoz uhlí o 14 % a zkapalněného zemního plynu o 20 %, právě když mezinárodní ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu.
A nelze říci, kde by se globální ceny nacházely bez tohoto snížení. Čína prokázala, že je ochotna pro energetickou bezpečnost udělat cokoli, a úředníci letos zastávají stejnou linii a slibují, že továrny nebudou čelit stejným omezením, jaká postihla loni v létě a na podzim.
