Během posledního měsíce začal 27letý kuchař v restauraci v západní části Severní Karolíny omezovat své výdaje a místo večeří se rozhodl nakupovat potraviny, zrušit všechny své streamovací služby kromě jedné a klimatizaci používat pouze v noci. Jeho vlastní finanční situace se nezměnila, ale vzhledem k vyšším cenám, které pociťuje u benzinových pump, a globální nejistotě, o níž čte v novinách, se rozhodl, že je čas se, jak říká, „bunkrovat“.
Avgerinos patří k rostoucímu počtu Američanů, kteří začali omezovat své výdaje a měnit své chování v souvislosti s rozšířenými obavami z recese, a to i přesto, že míra nezaměstnanosti je téměř na rekordně nízké úrovni a spotřebitelé zůstávají celkově pozoruhodně odolní. Míra delikvence je na historickém minimu, úspory jsou zhruba o 2 biliony dolarů vyšší než před pandemií a soukromé investice do oblastí, jako jsou budovy a software, stále rostou.
Vzhledem k tomu, že spotřebitelská nálada je na nejnižší úrovni v historii, rostou mezi ekonomy obavy, že převážně pesimistická nálada v zemi má hmatatelný dopad na ekonomickou aktivitu – a zvyšuje tak šance na vyvolání poklesu. Američané se tak mohou sami přimět k recesi. A možná to začínají dělat.
Zdroj: Unsplash
„Pokud žijete v tomto světě, kde stále dokola slyšíte, jak je to hrozné, zejména když rostou ceny energií, začíná se to tak trochu samo prosazovat,“ říká Ryan Severino, hlavní ekonom společnosti JLL poskytující realitní služby. „Existuje obava, že pokud se lidé budou cítit sklíčeně příliš dlouho, mohlo by se to skutečně začít projevovat v ekonomické aktivitě.“
Je jisté, že negativní nálada v zemi není neopodstatněná a není zdaleka jediným protivětrem, kterému americká ekonomika čelí. Nejvyšší inflace za posledních čtyřicet let snižuje kupní sílu spotřebitelů a předstihuje růst mezd, klesající akciový trh snižuje bohatství investorů a série zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému zdražuje nákupy domů a automobilů.
Nové údaje, které budou zveřejněny ve čtvrtek, by také mohly ukázat záporný hospodářský růst již druhé čtvrtletí v řadě, což je trend často spojovaný s poklesem, ale sám o sobě neznamená, že se ekonomika nachází v oficiální recesi. Národní úřad pro ekonomický výzkum, který je formálním arbitrem recese v USA, ji často vyhlašuje až několik měsíců či čtvrtletí po jejím začátku.
I tak je ale podle ekonomů nálada spotřebitelů horší, než by naznačovaly základní ekonomické ukazatele. V červnu se sentiment dostal na nejnižší zaznamenanou úroveň od konce 70. let, kdy Michiganská univerzita začala s průzkumem – což podle údajů znamená, že se země nyní cítí kolektivně hůře než v době rekordně vysoké inflace v 80. letech, při splasknutí bubliny dot-com na počátku roku 2000, po teroristických útocích 11. září 2001, během hluboké finanční krize a recese v letech 2007-2009 a při uzavření země kvůli Covidu v roce 2020, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla na téměř 15 %.
A je bezprecedentní, aby nálada byla tak špatná, zatímco trh práce zůstává tak napjatý, přičemž na každého nezaměstnaného připadají téměř dvě volná pracovní místa. Tento rozpor mezi postoji a stále poměrně špatnou ekonomickou realitou zvyšuje obavy ekonomů, že Američané jednají opatrněji, než by museli, z intenzivních obav z možného poklesu, což zase zvyšuje pravděpodobnost, že se řeči o recesi začnou naplňovat samy.
„To, co skutečně pozorujeme, je trvalý pesimismus. A to je jeden z hlavních důvodů, proč předpovídáme recesi.“
Azhar Iqbal, ekonometrista společnosti Wells Fargo
S rostoucími obavami z recese se Bidenova administrativa po celé měsíce snažila bojovat proti obavám zdůrazňováním pozitivních aspektů ekonomiky, zejména trhu práce. Prezident Joe Biden v pondělí novinářům řekl, že nevěří, že země vstupuje do recese, částečně proto, že míra nezaměstnanosti zůstává tak nízká a Američané stále investují.
„Recese je široce založená slabost ekonomiky,“ uvedla v neděli ministryně financí Janet Yellenová. „To nyní nevidíme.“
Jedním z vysvětlení historicky nízké nálady je, že je odrazem nejen inflační ekonomiky, ale také širší nejistoty ve světě, kde plnému návratu k normálu stále brání pandemie koronaviru, v Evropě zuří válka a Spojené státy rozděluje mimo jiné politická polarizace.
„Lidé jsou emocionálně rozrušení,“ říká Robert Shiller, nositel Nobelovy ceny a ekonom z Yaleovy univerzity, který v roce 2019 napsal knihu o tom, jak populární narativy ovlivňují spotřebitelské chování. „Tyto věci, mají skutečně negativní vliv na spotřebitelské výdaje.“
Důkazy o tom, že pesimistické vyhlídky mají dopad, se začínají hromadit. Podle průzkumu společnosti NielsenIQ z poloviny července se přibližně 42 % Američanů označuje za „finančně neovlivněné, ale opatrné s výdaji“ – od prosince jde o nárůst o devět procentních bodů. Téměř dvě třetiny Američanů tvrdí, že kvůli obavám ze ztráty drží mimo trh více peněz, než by měli, zjistila ve své studii vnímání trhu za druhé čtvrtletí severoamerická životní pojišťovna Allianz.
Maloobchodní tržby, ačkoli jsou stále poměrně silné, nedokážou držet krok s inflací. A celkově by se vzhledem k přebytku úspor, nízké úrovni zadlužení a vysoké hodnotě domů „dalo očekávat, že výdaje budou silnější“, říká Mark Zandi, hlavní ekonom společnosti Moody’s Analytics. Spotřebitelé obecně „neutrácejí s žádnou chutí nebo nadšením, což byste při pohledu na jejich finanční situaci mohli očekávat“.
Vzhledem k nejistotě současné ekonomiky by jakýkoli další posun ke konzervativnějšímu chování spotřebitelů nebo podniků mohl mít škodlivé následky. Optimismus mezi majiteli malých podniků je na historickém minimu, podíl firem, které chtějí zaměstnávat a investovat, klesá, zjistila v červnovém průzkumu Národní federace nezávislých podniků. Devatenáct procent firem plánuje v příštích třech měsících vytvořit nová pracovní místa, což je o sedm procentních bodů méně než před měsícem. A zatímco 51 % majitelů uvedlo, že v uplynulých šesti měsících investovalo například do nového vybavení nebo zařízení, v příštích několika měsících plánuje totéž pouze 23 % majitelů, což je o dva procentní body méně než v květnu.
„Není to tak, že by neexistovaly žádné slabiny,“ říká Gregory Daco, hlavní ekonom společnosti EY-Parthenon s Ernst & Young. „Ale stále platí, že pokud se vedoucí představitelé podniků přesunou z prostředí, kde v podstatě stále hodlají investovat, stále plánují řešit své potřeby talentů, do prostředí, kde jsou v plném pohotovostním režimu a plánují recesi, pak je stále pravděpodobné, že skončíme v recesi.“
Během posledního měsíce začal 27letý kuchař v restauraci v západní části Severní Karolíny omezovat své výdaje a místo večeří se rozhodl nakupovat potraviny, zrušit všechny své streamovací služby kromě jedné a klimatizaci používat pouze v noci. Jeho vlastní finanční situace se nezměnila, ale vzhledem k vyšším cenám, které pociťuje u benzinových pump, a globální nejistotě, o níž čte v novinách, se rozhodl, že je čas se, jak říká, „bunkrovat“.Avgerinos patří k rostoucímu počtu Američanů, kteří začali omezovat své výdaje a měnit své chování v souvislosti s rozšířenými obavami z recese, a to i přesto, že míra nezaměstnanosti je téměř na rekordně nízké úrovni a spotřebitelé zůstávají celkově pozoruhodně odolní. Míra delikvence je na historickém minimu, úspory jsou zhruba o 2 biliony dolarů vyšší než před pandemií a soukromé investice do oblastí, jako jsou budovy a software, stále rostou.Vzhledem k tomu, že spotřebitelská nálada je na nejnižší úrovni v historii, rostou mezi ekonomy obavy, že převážně pesimistická nálada v zemi má hmatatelný dopad na ekonomickou aktivitu – a zvyšuje tak šance na vyvolání poklesu. Američané se tak mohou sami přimět k recesi. A možná to začínají dělat.Zdroj: Unsplash„Pokud žijete v tomto světě, kde stále dokola slyšíte, jak je to hrozné, zejména když rostou ceny energií, začíná se to tak trochu samo prosazovat,“ říká Ryan Severino, hlavní ekonom společnosti JLL poskytující realitní služby. „Existuje obava, že pokud se lidé budou cítit sklíčeně příliš dlouho, mohlo by se to skutečně začít projevovat v ekonomické aktivitě.“Je jisté, že negativní nálada v zemi není neopodstatněná a není zdaleka jediným protivětrem, kterému americká ekonomika čelí. Nejvyšší inflace za posledních čtyřicet let snižuje kupní sílu spotřebitelů a předstihuje růst mezd, klesající akciový trh snižuje bohatství investorů a série zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému zdražuje nákupy domů a automobilů.Nové údaje, které budou zveřejněny ve čtvrtek, by také mohly ukázat záporný hospodářský růst již druhé čtvrtletí v řadě, což je trend často spojovaný s poklesem, ale sám o sobě neznamená, že se ekonomika nachází v oficiální recesi. Národní úřad pro ekonomický výzkum, který je formálním arbitrem recese v USA, ji často vyhlašuje až několik měsíců či čtvrtletí po jejím začátku.I tak je ale podle ekonomů nálada spotřebitelů horší, než by naznačovaly základní ekonomické ukazatele. V červnu se sentiment dostal na nejnižší zaznamenanou úroveň od konce 70. let, kdy Michiganská univerzita začala s průzkumem – což podle údajů znamená, že se země nyní cítí kolektivně hůře než v době rekordně vysoké inflace v 80. letech, při splasknutí bubliny dot-com na počátku roku 2000, po teroristických útocích 11. září 2001, během hluboké finanční krize a recese v letech 2007-2009 a při uzavření země kvůli Covidu v roce 2020, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla na téměř 15 %.Chcete využít této příležitosti?Zdroj: UnsplashA je bezprecedentní, aby nálada byla tak špatná, zatímco trh práce zůstává tak napjatý, přičemž na každého nezaměstnaného připadají téměř dvě volná pracovní místa. Tento rozpor mezi postoji a stále poměrně špatnou ekonomickou realitou zvyšuje obavy ekonomů, že Američané jednají opatrněji, než by museli, z intenzivních obav z možného poklesu, což zase zvyšuje pravděpodobnost, že se řeči o recesi začnou naplňovat samy.„To, co skutečně pozorujeme, je trvalý pesimismus. A to je jeden z hlavních důvodů, proč předpovídáme recesi.“Azhar Iqbal, ekonometrista společnosti Wells FargoS rostoucími obavami z recese se Bidenova administrativa po celé měsíce snažila bojovat proti obavám zdůrazňováním pozitivních aspektů ekonomiky, zejména trhu práce. Prezident Joe Biden v pondělí novinářům řekl, že nevěří, že země vstupuje do recese, částečně proto, že míra nezaměstnanosti zůstává tak nízká a Američané stále investují.„Recese je široce založená slabost ekonomiky,“ uvedla v neděli ministryně financí Janet Yellenová. „To nyní nevidíme.“Jedním z vysvětlení historicky nízké nálady je, že je odrazem nejen inflační ekonomiky, ale také širší nejistoty ve světě, kde plnému návratu k normálu stále brání pandemie koronaviru, v Evropě zuří válka a Spojené státy rozděluje mimo jiné politická polarizace.„Lidé jsou emocionálně rozrušení,“ říká Robert Shiller, nositel Nobelovy ceny a ekonom z Yaleovy univerzity, který v roce 2019 napsal knihu o tom, jak populární narativy ovlivňují spotřebitelské chování. „Tyto věci, mají skutečně negativní vliv na spotřebitelské výdaje.“Důkazy o tom, že pesimistické vyhlídky mají dopad, se začínají hromadit. Podle průzkumu společnosti NielsenIQ z poloviny července se přibližně 42 % Američanů označuje za „finančně neovlivněné, ale opatrné s výdaji“ – od prosince jde o nárůst o devět procentních bodů. Téměř dvě třetiny Američanů tvrdí, že kvůli obavám ze ztráty drží mimo trh více peněz, než by měli, zjistila ve své studii vnímání trhu za druhé čtvrtletí severoamerická životní pojišťovna Allianz.Maloobchodní tržby, ačkoli jsou stále poměrně silné, nedokážou držet krok s inflací. A celkově by se vzhledem k přebytku úspor, nízké úrovni zadlužení a vysoké hodnotě domů „dalo očekávat, že výdaje budou silnější“, říká Mark Zandi, hlavní ekonom společnosti Moody’s Analytics. Spotřebitelé obecně „neutrácejí s žádnou chutí nebo nadšením, což byste při pohledu na jejich finanční situaci mohli očekávat“.Vzhledem k nejistotě současné ekonomiky by jakýkoli další posun ke konzervativnějšímu chování spotřebitelů nebo podniků mohl mít škodlivé následky. Optimismus mezi majiteli malých podniků je na historickém minimu, podíl firem, které chtějí zaměstnávat a investovat, klesá, zjistila v červnovém průzkumu Národní federace nezávislých podniků. Devatenáct procent firem plánuje v příštích třech měsících vytvořit nová pracovní místa, což je o sedm procentních bodů méně než před měsícem. A zatímco 51 % majitelů uvedlo, že v uplynulých šesti měsících investovalo například do nového vybavení nebo zařízení, v příštích několika měsících plánuje totéž pouze 23 % majitelů, což je o dva procentní body méně než v květnu.„Není to tak, že by neexistovaly žádné slabiny,“ říká Gregory Daco, hlavní ekonom společnosti EY-Parthenon s Ernst & Young. „Ale stále platí, že pokud se vedoucí představitelé podniků přesunou z prostředí, kde v podstatě stále hodlají investovat, stále plánují řešit své potřeby talentů, do prostředí, kde jsou v plném pohotovostním režimu a plánují recesi, pak je stále pravděpodobné, že skončíme v recesi.“
