Maďarská petrochemická skupina MOL zvýšila čtvrtletní zisk o 40 procent

Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě a zároveň zlepšila celoroční výhled zisku před zdaněním. Za výrazným zlepšením hospodaření jsou vyšší ceny ropy a plynu i skokově vyšší marže rafinerií, přestože vláda v Budapešti zavedla u pohonných hmot cenový strop.

MOL provozuje rafinerie v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Firma zvýšila celoroční výhled zisku před úroky, daní a odpisy (EBITDA) přibližně na 3,3 miliardy dolarů, zatímco dosud počítala se ziskem EBITDA kolem 2,8 miliardy USD. Vzhledem k tomu, že MOL působí ve více zemích, uvádí některé částky ve forintech, jiné v dolarech.

V Maďarsku MOL provozuje jedinou rafinerii, a to ve městě Százhalombatta u Dunaje blízko Budapešti. Na základě dohody zemí Evropské unie ohledně protiruských sankcí může tato rafinerie dál ke zpracování odebírat ruskou ropu. Unie zavedla sankce v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu z konce února, výjimku ze sankcí má ale ruská ropa, která se přepravuje ropovodem Družba do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

Ke skokovému růstu marží přispěla kombinace levné ruské ropy Urals dopravované potrubím a vysoká poptávka po naftě. „Cenový rozdíl mezi (severomořskou) ropou Brent a ropou Urals se udržel na zvýšených úrovních po celé druhé čtvrtletí roku 2022,“ uvedl maďarský podnik při prezentaci výsledků hospodaření. „Marže rafinerií (bez vlivu ropy Urals) ve druhém čtvrtletí skokově vzrostly zejména díky velmi příznivé situaci na trhu destilovaných produktů, k čemuž přispívají omezené dodávky v Evropě,“ dodal podle agentury Reuters.

Přestože MOL zvýšil čistý zisk o 40 procent, analytici čekali ještě lepší výsledek. V anketě na ekonomickém webu Portfolio.hu jej v průměru odhadli na 294,6 miliardy forintů. Upravený zisk EBITDA se ve čtvrtletí meziročně zvýšil o 96 procent na 483,7 miliardy forintů (30,2 miliardy Kč).

„Na obchodní aktivity společnosti MOL nepříznivě doléhají státní intervence napříč střední a východní Evropou. To vyvíjí tlak na naše finance i na naši činnost,“ uvedl generální ředitel Zsolt Hernádi. Podnik je ale podle něj na cestě k tomu, aby splnil cíle, které si stanovil na letošní rok.

Odhadované dopady cenové regulace u pohonných hmot a daní z neočekávaných zisků dosáhly přibližně 640 milionů dolarů (15,4 miliardy Kč). Z toho se 90 procent v prvním pololetí týkalo aktivit firmy v Maďarsku. Poptávka po pohonných hmotách se ale v Maďarsku zvýšila o 11 procent, což je výrazně více než v Chorvatsku a na Slovensku. MOL to připisuje právě cenové regulaci, kterou zavedla maďarská vláda už loni na podzim a letos ji prodloužila.

Stejně jako MOL vykázaly skokový růst zisku i další firmy v odvětví těžby a zpracování ropy a zemního plynu. Týká se to i největších firem v oboru, jako jsou britské BP a Shell, francouzská TotalEnergies nebo americké ExxonMobil a Chevron. Většina z nich se s akcionáři o tyto zisky dělí buď formou zvýšení dividendy, nebo formou dalšího odkupu akcií. MOL uvedl, že na období let 2022 až 2026 rovněž počítá s postupným zvyšováním základní dividendy.

„Pokračovat může i výplata mimořádných dividend, pokud budeme generovat nadměrnou hotovost a pokryjeme veškeré výdaje v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou energetiku,“ uvedl maďarský podnik.

Skupina MOL v České republice provozuje 304 čerpacích stanic značek MOL, Pap Oil a Slovnaft. Z hlediska jejich počtu je dvojkou na trhu.