Plné zásobníky plynu nejsou řešením zimní energetické krize v Evropě
Evropská unie je na dobré cestě k překonání cílů pro naplnění zásobníků plynu, ale analytici varují, že pro energetickou bezpečnost bude tuto zimu důležitější, zda se zemím podaří snížit spotřebu natolik, aby uskladněné palivo vydrželo i v nejchladnějších měsících.
Podle údajů Gas Infrastructure Europe jsou nyní evropské zásobníky plynu naplněny ze 79,94 % poté, co se v létě po invazi hlavního evropského dodavatele plynu Ruska na Ukrajinu strhla mela o palivo, a země tak mohou překročit svůj cíl mít do listopadu zásobníky naplněné z 80 %.
V normálním roce by to mohlo pokrýt zimní špičku spotřeby plynu v Evropě. Ale v roce 2022, kdy už budou toky plynu z Ruska výrazně nižší – množství plynu, které posílá přes Nord Stream 1, hlavní trasu plynovodu do Evropy, je na pouhých 20 % kapacity – zásobníky nedokážou vyrovnat zbývající množství.
Podle společnosti Aurora Energy Research by plné zásobníky plynu mohly evropským zemím vystačit v nejlepším případě asi na tři měsíce. V Německu, kde se nachází téměř čtvrtina zásobníků v EU, by uskladněný plyn mohl pokrýt 80 až 90 dní průměrné poptávky.
„Pro zvládnutí této krizové situace bude snížení poptávky ještě důležitější než skladování,“ řekla agentuře Reuters Simone Tagliapietra, vedoucí pracovnice think-tanku Bruegel.
Zdroj: Unsplash
Země EU nyní skladují přibližně 888 terawatthodin (TWh) plynu, čímž již překonaly 858 TWh, na jejichž vrcholu byly jejich zásoby před loňskou zimou.
Pokud však země nesníží spotřebu tohoto paliva, evropské zásobníky plynu se do března vyprázdní, jak vyplývá z modelů společnosti ICIS, které poskytla agentuře Reuters, a to i v případě, že by část ruského plynu proudila po celou zimu a počasí by nebylo neobvykle chladné.
Aby se zabránilo zimní krizi v zásobování, musí země každý měsíc snížit spotřebu plynu o 15 % pod pětiletý průměr, uvedla společnost ICIS. To by znamenalo, že po zimě by byly zásobníky naplněny ze 45 %, pokud by Rusko plyn nadále dodávalo, a z 26 %, pokud by Rusko od října snížilo dodávky.
Kombinace absence ruského plynu a agresivního snižování spotřeby plynu v průmyslu a budovách „by mohla vést k přídělovému řízení elektřiny“ tuto zimu, uvedl Mauro Chavez Rodriguez, ředitel evropského výzkumu plynu ve společnosti Wood Mackenzie.
Zatím však k trvalému snížení poptávky po plynu v potřebném rozsahu nedošlo, přestože řada průmyslových odvětví byla kvůli mimořádným cenám plynu nucena omezit svou výrobu – tento jev nyní postihuje dvě třetiny evropských výrobních kapacit hnojiv.
CO BUDE DÁL?
Zdroj: Unsplash
Země EU se koncem července dohodly, že v letošní zimě sníží spotřebu plynu o 15 % oproti průměrným zimním úrovním v letech 2017-2021. Spotřeba plynu v Evropě byla v první polovině srpna o 11 % nižší než pětiletý průměr, uvedla společnost ICIS.
Spotřeba plynu v německém průmyslu se v červenci propadla o 21 % oproti průměru let 2018-2021, ale předtím v žádném jiném měsíci nedošlo k většímu než 14% snížení, vyplývá z údajů spolkového energetického regulátora.
Na rozdíl od většiny evropských vlád Německo zavedlo některé požadavky na úsporu energie. Ty začnou platit příští měsíc a zahrnují zákaz plynového vytápění soukromých bazénů, omezení osvětlení veřejných památek a zákaz nechávat vytápěné obchody otevřené celý den.
Matthias Buck, ředitel pro Evropu ve společnosti Agora Energiewende, uvedl, že Německo potřebuje tuto zimu snížit spotřebu plynu o 20 až 25 %. To zahrnuje snížení poptávky domácností – tento krok podle něj musí být doprovázen dalšími vládními opatřeními, která ochrání domácnosti s nízkými příjmy před rostoucími náklady na plyn a elektřinu.
Pokud se nepodaří ušetřit plyn tuto zimu, bude mnohem obtížnější naplnit zásobníky na příští zimu. Pokud by k tomu došlo a Rusko by snížilo toky, mohly by být zásobníky v Evropě příští rok vyčerpány do listopadu, uvedl Oxfordský institut energetických studií.
Dovoz zkapalněného zemního plynu pomohl Evropě letos rychle naplnit zásobníky, ale v případě, že by v roce 2023 ruské toky neexistovaly, nebyl by úzce zásobovaný trh s LNG schopen vrátit zásobníky v Evropě na komfortní úroveň před zimou – pro země by tak bylo klíčové jednoduše používat méně plynu.
„Zásobníky jsou záchrannou sítí, ale velmi výrazné snížení poptávky je to, co v této krizi potřebujeme jako prioritu,“ řekl Matthias Buck.
Podle údajů Gas Infrastructure Europe jsou nyní evropské zásobníky plynu naplněny ze 79,94 % poté, co se v létě po invazi hlavního evropského dodavatele plynu Ruska na Ukrajinu strhla mela o palivo, a země tak mohou překročit svůj cíl mít do listopadu zásobníky naplněné z 80 %.V normálním roce by to mohlo pokrýt zimní špičku spotřeby plynu v Evropě. Ale v roce 2022, kdy už budou toky plynu z Ruska výrazně nižší – množství plynu, které posílá přes Nord Stream 1, hlavní trasu plynovodu do Evropy, je na pouhých 20 % kapacity – zásobníky nedokážou vyrovnat zbývající množství.Podle společnosti Aurora Energy Research by plné zásobníky plynu mohly evropským zemím vystačit v nejlepším případě asi na tři měsíce. V Německu, kde se nachází téměř čtvrtina zásobníků v EU, by uskladněný plyn mohl pokrýt 80 až 90 dní průměrné poptávky.„Pro zvládnutí této krizové situace bude snížení poptávky ještě důležitější než skladování,“ řekla agentuře Reuters Simone Tagliapietra, vedoucí pracovnice think-tanku Bruegel.Zdroj: UnsplashZemě EU nyní skladují přibližně 888 terawatthodin plynu, čímž již překonaly 858 TWh, na jejichž vrcholu byly jejich zásoby před loňskou zimou.Pokud však země nesníží spotřebu tohoto paliva, evropské zásobníky plynu se do března vyprázdní, jak vyplývá z modelů společnosti ICIS, které poskytla agentuře Reuters, a to i v případě, že by část ruského plynu proudila po celou zimu a počasí by nebylo neobvykle chladné.Chcete využít této příležitosti?Aby se zabránilo zimní krizi v zásobování, musí země každý měsíc snížit spotřebu plynu o 15 % pod pětiletý průměr, uvedla společnost ICIS. To by znamenalo, že po zimě by byly zásobníky naplněny ze 45 %, pokud by Rusko plyn nadále dodávalo, a z 26 %, pokud by Rusko od října snížilo dodávky.Kombinace absence ruského plynu a agresivního snižování spotřeby plynu v průmyslu a budovách „by mohla vést k přídělovému řízení elektřiny“ tuto zimu, uvedl Mauro Chavez Rodriguez, ředitel evropského výzkumu plynu ve společnosti Wood Mackenzie.Zatím však k trvalému snížení poptávky po plynu v potřebném rozsahu nedošlo, přestože řada průmyslových odvětví byla kvůli mimořádným cenám plynu nucena omezit svou výrobu – tento jev nyní postihuje dvě třetiny evropských výrobních kapacit hnojiv.Zdroj: UnsplashZemě EU se koncem července dohodly, že v letošní zimě sníží spotřebu plynu o 15 % oproti průměrným zimním úrovním v letech 2017-2021. Spotřeba plynu v Evropě byla v první polovině srpna o 11 % nižší než pětiletý průměr, uvedla společnost ICIS.Spotřeba plynu v německém průmyslu se v červenci propadla o 21 % oproti průměru let 2018-2021, ale předtím v žádném jiném měsíci nedošlo k většímu než 14% snížení, vyplývá z údajů spolkového energetického regulátora.Na rozdíl od většiny evropských vlád Německo zavedlo některé požadavky na úsporu energie. Ty začnou platit příští měsíc a zahrnují zákaz plynového vytápění soukromých bazénů, omezení osvětlení veřejných památek a zákaz nechávat vytápěné obchody otevřené celý den.Matthias Buck, ředitel pro Evropu ve společnosti Agora Energiewende, uvedl, že Německo potřebuje tuto zimu snížit spotřebu plynu o 20 až 25 %. To zahrnuje snížení poptávky domácností – tento krok podle něj musí být doprovázen dalšími vládními opatřeními, která ochrání domácnosti s nízkými příjmy před rostoucími náklady na plyn a elektřinu.Pokud se nepodaří ušetřit plyn tuto zimu, bude mnohem obtížnější naplnit zásobníky na příští zimu. Pokud by k tomu došlo a Rusko by snížilo toky, mohly by být zásobníky v Evropě příští rok vyčerpány do listopadu, uvedl Oxfordský institut energetických studií.Dovoz zkapalněného zemního plynu pomohl Evropě letos rychle naplnit zásobníky, ale v případě, že by v roce 2023 ruské toky neexistovaly, nebyl by úzce zásobovaný trh s LNG schopen vrátit zásobníky v Evropě na komfortní úroveň před zimou – pro země by tak bylo klíčové jednoduše používat méně plynu.„Zásobníky jsou záchrannou sítí, ale velmi výrazné snížení poptávky je to, co v této krizi potřebujeme jako prioritu,“ řekl Matthias Buck.