Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý obořil na Spojené státy a Západ a prohlásil, že Amerika chce válku na Ukrajině protahovat.
„Situace na Ukrajině ukazuje, že se USA snaží tento konflikt prodlužovat,“ řekl během uvítacího projevu na konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Moskvě, informovala ruská státní tisková agentura Interfax.
Putin rovněž prohlásil, že se USA snaží udržet své hegemonistické postavení ve světě a že Západ chce rozšířit svůj „blokový systém“ obrany, jako je vojenská aliance NATO, do Asie.
„Vidíme také, že kolektivní Západ usiluje o rozšíření svého blokového systému do asijsko-pacifického regionu podobně jako NATO v Evropě. Za tímto účelem vznikají válečné vojensko-politické aliance, jako je AUKUS a další,“ tvrdil Putin s odkazem na trojstranný bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a USA, který byl podepsán v loňském roce.
Kromě toho uvedl, že nedávná návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která rozzlobila ruského spojence Čínu, byla „důkladně naplánovanou provokací“, a prohlásil, že taková „bezohledná“ cesta je „součástí cílevědomé a vědomé strategie Spojených států destabilizovat a chaotizovat situaci v regionu a ve světě“ a „drzým projevem neúcty k suverenitě jiných zemí a k mezinárodním závazkům“.
Putin opět obhajoval nevyprovokovanou invazi Moskvy na Ukrajinu a tvrdil, že byla provedena „za účelem zajištění bezpečnosti Ruska a našich občanů“.
Rusko pokračuje v ostřelování civilních cílů na Ukrajině
Rusko tvrdí, že jeho útok na Ukrajině, který nazývá „speciální vojenskou operací“, je zaměřen na „osvobození“ proruských, separatistických regionů v Donbasu na východě Ukrajiny, které podporuje od roku 2014.
Nejnovější, plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu způsobila rozsáhlou destrukci, smrt a vysídlení civilního obyvatelstva země. Organizace spojených národů v pondělí uvedla, že v bojích bylo zabito nejméně 5 500 civilistů, ačkoli skutečný počet bude pravděpodobně mnohem vyšší vzhledem k chaotické povaze zaznamenávání takových údajů v době války.
Ruská invaze rovněž vyvolala mezinárodní odsouzení a rozsáhlé hospodářské sankce vůči klíčovým odvětvím, společnostem a jednotlivcům napojeným na Kreml.
Posedlost ruského vůdce Ukrajinou je dlouhodobá, opakovaně vychvaloval jednotu Rusů a Ukrajinců a zároveň odsuzoval prozápadní vládu země pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského.
Političtí analytici pro CNBC uvedli, že Putinova tvrzení na adresu ukrajinské vlády jsou nesmyslná a odrážejí iracionální a špatně odhadnutelný postoj k vedení Kyjeva a jeho směřování. Západní představitelé a blízcí stoupenci Ruska rovněž považují Putinovy výroky a jeho verzi (a často revizionistický pohled) na historii za pokus o vytváření falešných a zavádějících narativů.
USA a jejich evropští spojenci v NATO se snaží pomoci Ukrajině v obraně její územní suverenity pomocí v podobě zbraní, finanční a humanitární pomoci s tím, že Rusku nesmí být umožněno uspět ve svém územním záboru Ukrajiny.
Rusko však uvedlo, že pomoc Západu Ukrajině je vyvrcholením dlouholetých protiruských nálad, a obvinilo NATO z rozpoutání války.
Evropský bezpečnostní systém Příprava na válku na Ukrajině začala koncem roku 2021, kdy Rusko shromáždilo na hranicích se svým menším sousedem více než 100 000 vojáků, přičemž po celou dobu trvalo na tom, že nemá v plánu provést invazi.
Rusko v prosinci 2021 požadovalo od NATO záruky, že Ukrajině nebude v budoucnu umožněno vstoupit do vojenské aliance (přestože neexistovaly žádné hmatatelné plány, jak tak učinit), a požadovalo, aby NATO snížilo svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Rovněž požadovalo záruky, že se vojenská aliance nebude dále rozšiřovat směrem k ruským hranicím, opět navzdory tomu, že žádné vyhlídky na rozšíření – v té době – neexistovaly.
Představitelé NATO uvedli, že existuje prostor pro jednání, ale hlavní požadavky Ruska odmítli a 24. února Rusko zahájilo invazi v plném rozsahu, přičemž se všeobecně věřilo, že je schopno na Ukrajině rychle zvítězit a svrhnout tamní prozápadní vládu.
Uplynulo téměř šest měsíců a válka nevykazuje žádné známky brzkého konce, přičemž ukrajinské síly jsou posíleny těžkými zbraněmi ze Západu – zejména americkými dary HIMARS neboli vysoce mobilními dělostřeleckými raketovými systémy, které hmatatelně mění směr války.
Invaze měla pro Moskvu i další dramatické, nezamýšlené důsledky, přičemž NATO se sjednotilo silněji než kdy jindy. Evropští opozdilci ve výdajích na obranu, jako je Německo, se rovněž zavázali k navýšení těchto nákupů v přímé reakci na ruskou agresi.
Navíc tradičně nezařazené země Švédsko a Finsko nyní požádaly o vstup do NATO, čímž se zhruba zdvojnásobila pozemní hranice, kterou Rusko sdílí se zeměmi NATO. Není překvapením, že Moskva toto rozšíření odsoudila a pohrozila odvetnými opatřeními, aniž by otevřeně uvedla, jakou formu by to mohlo mít.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Amerika chce válku na Ukrajině protahovat.
Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý obořil na Spojené státy a Západ a prohlásil, že Amerika chce válku na Ukrajině protahovat.
"Situace na Ukrajině ukazuje, že se USA snaží tento konflikt prodlužovat," řekl během uvítacího projevu na konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Moskvě, informovala ruská státní tisková agentura Interfax.
Putin rovněž prohlásil, že se USA snaží udržet své hegemonistické postavení ve světě a že Západ chce rozšířit svůj "blokový systém" obrany, jako je vojenská aliance NATO, do Asie.
"Vidíme také, že kolektivní Západ usiluje o rozšíření svého blokového systému do asijsko-pacifického regionu podobně jako NATO v Evropě. Za tímto účelem vznikají válečné vojensko-politické aliance, jako je AUKUS a další," tvrdil Putin s odkazem na trojstranný bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a USA, který byl podepsán v loňském roce.
Kromě toho uvedl, že nedávná návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která rozzlobila ruského spojence Čínu, byla "důkladně naplánovanou provokací", a prohlásil, že taková "bezohledná" cesta je "součástí cílevědomé a vědomé strategie Spojených států destabilizovat a chaotizovat situaci v regionu a ve světě" a "drzým projevem neúcty k suverenitě jiných zemí a k mezinárodním závazkům".
Putin opět obhajoval nevyprovokovanou invazi Moskvy na Ukrajinu a tvrdil, že byla provedena "za účelem zajištění bezpečnosti Ruska a našich občanů".
Zdroj: Reuters
Rusko pokračuje v ostřelování civilních cílů na Ukrajině
Rusko tvrdí, že jeho útok na Ukrajině, který nazývá "speciální vojenskou operací", je zaměřen na "osvobození" proruských, separatistických regionů v Donbasu na východě Ukrajiny, které podporuje od roku 2014.
Nejnovější, plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu způsobila rozsáhlou destrukci, smrt a vysídlení civilního obyvatelstva země. Organizace spojených národů v pondělí uvedla, že v bojích bylo zabito nejméně 5 500 civilistů, ačkoli skutečný počet bude pravděpodobně mnohem vyšší vzhledem k chaotické povaze zaznamenávání takových údajů v době války.
Ruská invaze rovněž vyvolala mezinárodní odsouzení a rozsáhlé hospodářské sankce vůči klíčovým odvětvím, společnostem a jednotlivcům napojeným na Kreml.
Posedlost ruského vůdce Ukrajinou je dlouhodobá, opakovaně vychvaloval jednotu Rusů a Ukrajinců a zároveň odsuzoval prozápadní vládu země pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského.
Političtí analytici pro CNBC uvedli, že Putinova tvrzení na adresu ukrajinské vlády jsou nesmyslná a odrážejí iracionální a špatně odhadnutelný postoj k vedení Kyjeva a jeho směřování. Západní představitelé a blízcí stoupenci Ruska rovněž považují Putinovy výroky a jeho verzi (a často revizionistický pohled) na historii za pokus o vytváření falešných a zavádějících narativů.
USA a jejich evropští spojenci v NATO se snaží pomoci Ukrajině v obraně její územní suverenity pomocí v podobě zbraní, finanční a humanitární pomoci s tím, že Rusku nesmí být umožněno uspět ve svém územním záboru Ukrajiny.
Rusko však uvedlo, že pomoc Západu Ukrajině je vyvrcholením dlouholetých protiruských nálad, a obvinilo NATO z rozpoutání války.
Evropský bezpečnostní systémPříprava na válku na Ukrajině začala koncem roku 2021, kdy Rusko shromáždilo na hranicích se svým menším sousedem více než 100 000 vojáků, přičemž po celou dobu trvalo na tom, že nemá v plánu provést invazi.
Rusko v prosinci 2021 požadovalo od NATO záruky, že Ukrajině nebude v budoucnu umožněno vstoupit do vojenské aliance (přestože neexistovaly žádné hmatatelné plány, jak tak učinit), a požadovalo, aby NATO snížilo svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Rovněž požadovalo záruky, že se vojenská aliance nebude dále rozšiřovat směrem k ruským hranicím, opět navzdory tomu, že žádné vyhlídky na rozšíření - v té době - neexistovaly.
Představitelé NATO uvedli, že existuje prostor pro jednání, ale hlavní požadavky Ruska odmítli a 24. února Rusko zahájilo invazi v plném rozsahu, přičemž se všeobecně věřilo, že je schopno na Ukrajině rychle zvítězit a svrhnout tamní prozápadní vládu.
Uplynulo téměř šest měsíců a válka nevykazuje žádné známky brzkého konce, přičemž ukrajinské síly jsou posíleny těžkými zbraněmi ze Západu - zejména americkými dary HIMARS neboli vysoce mobilními dělostřeleckými raketovými systémy, které hmatatelně mění směr války.
Invaze měla pro Moskvu i další dramatické, nezamýšlené důsledky, přičemž NATO se sjednotilo silněji než kdy jindy. Evropští opozdilci ve výdajích na obranu, jako je Německo, se rovněž zavázali k navýšení těchto nákupů v přímé reakci na ruskou agresi.
Navíc tradičně nezařazené země Švédsko a Finsko nyní požádaly o vstup do NATO, čímž se zhruba zdvojnásobila pozemní hranice, kterou Rusko sdílí se zeměmi NATO. Není překvapením, že Moskva toto rozšíření odsoudila a pohrozila odvetnými opatřeními, aniž by otevřeně uvedla, jakou formu by to mohlo mít.
Americký trh primárních veřejných nabídek akcií (IPO) prochází zajímavým oživením a jedním z nejnápadnějších kandidátů, který letos přitahuje pozornost investorů,...
