Podle údajů zveřejněných v pondělí tureckou statistickou agenturou se meziroční inflace v srpnu zrychlila již patnáctý měsíc v řadě na 80,2 % z červencových 79,6 %. Mediánová prognóza ekonomů oslovených agenturou Bloomberg činila 81,2 %.
Prezident Recep Tayyip Erdogan, který věří, že levnější výpůjční náklady mohou inflaci zpomalit, místo aby ji zvyšovaly, udržuje vývoz a zaměstnanost na předních místech programu. A to i přesto, že krize životních nákladů, která se v Turecku rozvíjí, představuje necelý rok před volbami hrozbu pro jeho atraktivitu.
Turecko má nejhlubší záporné úrokové sazby na světě po zohlednění inflace. Centrální banka se však obává „určité ztráty dynamiky“ ekonomiky a již minulý měsíc snížila svou základní sazbu o 100 bazických bodů na 13 %.
Lira se po zveřejnění údajů obchodovala stabilně. Vůči dolaru se letos propadla o 27 %, což je nejhorší výsledek na rozvíjejících se trzích.
Po většinu roku ekonomika s hodnotou 820 miliard dolarů fungovala navzdory tomu, že spotřebitelská inflace vzrostla na úroveň, která byla naposledy zaznamenána v období politické nestability před nástupem Erdogana k moci. Růst Turecka letos zatím překonává většinu srovnatelných zemí, přičemž hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vzrostl o 7,6 % ročně.
Co říká Bloomberg Economics…
„Je nepravděpodobné, že by se zisky ještě dostavily. V nadcházejících měsících očekáváme vyšší inflaci v souvislosti s rostoucími náklady na energie a poté, co centrální banka snížila úrokové sazby. Meziroční úroveň by tak měla v říjnu dosáhnout svého maxima, než na konci roku ustoupí na 69 %.“
Turečtí představitelé zatím zůstávají nezúčastnění, označují růst cen za přechodný a viní Rusko z invaze na Ukrajinu, která způsobila globální nárůst cen potravin a komodit.
Erdogan požádal o „trochu trpělivosti a větší podporu“ a minulý týden prohlásil, že inflace začne klesat na začátku nového roku.
Velkou část škod si způsobil sám. Dokonce i bez volatilních položek, jako jsou potraviny a energie, turecká inflace prudce stoupá, přičemž jádrový index v srpnu překročil 66 %, což je rekordní hodnota v údajích od roku 2004.
Maloobchodní inflace v nejbohatším tureckém městě Istanbulu minulý měsíc vzrostla na téměř 100 % oproti předchozímu roku.
Dlouhodobější škody způsobené krizí však mohou spočívat ve způsobu, jakým deformuje cenová očekávání. Srpnový průzkum centrální banky ukázal, že respondenti očekávají inflaci na úrovni přesahující 24 % až dva roky dopředu.
Podle nového tříletého plánu zveřejněného v neděli v Úředním věstníku vláda zvýšila prognózu růstu cen na 65 % v roce 2022 – z předchozích 9,8 % – a jeho zpomalení na zhruba 25 % vidí až v příštím roce. Pod 10 % by se měl dostat až v roce 2025.
Další výzvou je hrozba budoucího zpomalení ekonomiky.
Zatímco velké banky od Goldman Sachs Group Inc. po Morgan Stanley po rychlejším než předpokládaném růstu ve druhém čtvrtletí revidovaly svůj výhled pro Turecko na rok 2022 směrem nahoru, riziko recese v Evropě patří mezi faktory, které mohou ekonomiku ve zbytku roku zbrzdit.
Spotřebitelské ceny by se mohly opět dostat pod tlak, pokud by úřady uvolnily další stimuly nebo v případě dalšího šoku v oblasti cen energií.
„O něco nižší než očekávaná inflace v Turecku v srpnu je pro vládu a centrální banku vítanou zprávou,“ uvedl Per Hammarlund, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti SEB AB. „Nicméně vzhledem k tomu, že ceny energií budou v zimních měsících opět růst, problém vysoké inflace není vyřešen.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
