Kdy ve Spojených státech amerických znovu dojde ke snížení úrokových sazeb?

Jednoduchá otázka se složitými nuancemi. Odpověď nebude ale jednoduchá už vůbec. Podle deníku Wall Street Journal Federální rezervní systém včera schválil své třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě o 0,75 procentního bodu, jak již dříve signalizovala politická prohlášení a ekonomické údaje. Vyšší úrokové sazby však ze své podstaty zvyšují náklady na půjčky, a tím demotivují růst podniků. Zpomalení pak může přinést recesi. Nepřekvapí, že se mnozí pozorovatelé trhu otevřeně podivují: Kdy se sazby sníží? Nejčastější dotaz ve vyhledávačích, ti, kteří doufají v oddech od zpřísňování měnové politiky, z oficiálních zdrojů příliš úlevy nenajdou. Podle WSJ představitelé Fedu jednomyslně odhlasovali zvýšení základní sazby federálních fondů do rozmezí 3 % až 3,25 %. Takto vysoko nebyla sazba federálních fondů od roku 2008. "Téměř všichni očekávají, že do konce letošního roku zvýší sazby na 4 až 4,5 %," uvádí zpráva WSJ s odvoláním na nové projekce zveřejněné počátkem tohoto týdne. Takže ti, kteří se ptají, kdy půjdou sazby dolů, si možná budou muset chvíli počkat. Zdroj: Unsplash Tváří v tvář tvrdé realitě V srpnu přednesl předseda Fedu Jerome Powell svůj projev o měnové politice na každoročním ekonomickém sympoziu v Jackson Hole ve Wyomingu. Powell během svého vystoupení připustil, že domácnosti a podniky mohou v souvislosti s bojem centrální banky s inflací pocítit "určitou bolest". Zároveň však zmínil, že její neřešení může přinést dlouhodobé důsledky. Dále je možné, že ekonomické údaje přinutily Fed k tomu, aby se rozhodl. Index spotřebitelských cen (CPI) v srpnu odhalil, že inflace byla vyšší, než se očekávalo. Úporně přetrvávající růst cen se tak promítl do toho, že centrální banka vyžaduje agresivní opatření. "Myslím, že poselství bude do značné míry stejné jako v Jackson Hole," řekl Michael Gapen, hlavní ekonom Bank of America pro USA, před oznámením zvýšení sazeb Fedu. "Půjde o to, aby politika byla restriktivní, aby tam byla po určitou dobu, přičemž hlavním cílem bude cenová stabilita." Kdy však dojde ke snížení sazeb? Přesto, když centrální banky řídí měnovou politiku na základě současných paradigmat, je rozumné se ptát, kdy půjdou sazby dolů. V určitém okamžiku Fed pravděpodobně dosáhne svého inflačního cíle, což může následně nastolit uvolněnější strategii. Investiční zdroj a výzkumná společnost Morningstar očekává, že Fed se v roce 2023 přikloní k uvolněné měnové politice a inflace klesne zpět ke svému 2% cíli. Pokud se tento rámec naplní, "potřeba podpořit hospodářský růst se stane hlavním problémem". Zdroj: Unsplash Společnost Morningstar skutečně očekává "sazbu federálních fondů na konci roku 2023 ve výši 1,75 %, zatímco konsenzus je 3,25 %". Její projekce na rok 2026 a dlouhodobá projekce "pro sazbu federálních fondů a výnos desetiletých státních dluhopisů činí 1,75 %, resp. 2,75 %". Pokud jde o širší ekonomiku, společnost Morningstar očekává, že "růst HDP se od roku 2024 odrazí ode dna, protože Fed přejde k uvolňování". Kromě toho by normalizace globálního dodavatelského řetězce "měla usnadnit zrychlení růstu, aniž by se inflace stala opět problémem".