Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
„Srpnovou inflaci bude ovlivňovat několik protichůdných efektů. Na další růst inflace bude působit pokračující růst cen energií pro domácností a patrně i další růst cen potravin. V opačném směru pak půjde poměrně silný desetiprocentní meziměsíční pokles cen pohonných hmot,“ řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Očekává meziroční inflaci 17,6 procenta, vliv podle něj bude mít také vyšší srovnávací základna z minulého roku, kdy ceny začaly již zrychlovat.
Analytici Raiffeisenbank u spotřebitelských cen očekávají za srpen mírné zvýšení meziročního tempa na 17,7 procenta. V meziměsíčním srovnání mělo ale zdražování ubrat na razanci z 1,3 na 0,8 procenta, míní. Důvodem relativně mírného pohybu inflace směrem nahoru je zlevnění pohonných hmot, uvedli. Se snižující se kupní silou domácností navíc podle analytiků banky ubývá prostor pro navyšování cen.
Naopak analytik UniCredit Bank Jiří Pour očekává, že meziroční inflace v srpnu zpomalila na 17,2 procenta a meziměsíčně spotřebitelské ceny přidaly 0,4 procenta. Meziměsíční růst brzdil především dvouciferný pokles cen pohonných hmot v souvislosti se zlevněním ropy, uvedl.
„Hlavním tahounem spotřebitelských cen zůstávají náklady na bydlení, zejména ceny energií. Růst cen potravin zřejmě meziměsíčně citelně zpomalil, ale meziročně dále zrychlil. Ve zbytku roku by se meziroční inflace měla udržet okolo 17 až 18 procent a během příštího roku postupně brzdit k šesti až sedmi procentům,“ odhadl Pour.
Situace v EU
Zdroj: Unsplash
Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila v meziročním srovnání na 5,5 procenta z červencových 5,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o 4,3 procenta.
Ceny energií se v srpnu meziročně zvýšily o 38,3 procenta, tempo jejich růstu mírně zpomalilo z červencových 39,6 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o pět procent a ceny služeb o 3,8 procenta.
Podle předběžného odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 25,2 procenta. O více než 20 procent ceny vzrostly také v Litvě a Lotyšsku. Nejnižší byla inflace ve Francii, kde činila 6,5 procenta.
Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Řekla to na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny. Unijní ministři financí vzali na vědomí, že zásadním úkolem je snížit spotřebitelské ceny. Při řešeních krize je žádoucí zvolit koordinovaný postup v souladu s politikou ECB, dodal předseda Euroskupiny, irský ministr financí Paschal Donohoe.
Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
"Srpnovou inflaci bude ovlivňovat několik protichůdných efektů. Na další růst inflace bude působit pokračující růst cen energií pro domácností a patrně i další růst cen potravin. V opačném směru pak půjde poměrně silný desetiprocentní meziměsíční pokles cen pohonných hmot," řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Očekává meziroční inflaci 17,6 procenta, vliv podle něj bude mít také vyšší srovnávací základna z minulého roku, kdy ceny začaly již zrychlovat.
Analytici Raiffeisenbank u spotřebitelských cen očekávají za srpen mírné zvýšení meziročního tempa na 17,7 procenta. V meziměsíčním srovnání mělo ale zdražování ubrat na razanci z 1,3 na 0,8 procenta, míní. Důvodem relativně mírného pohybu inflace směrem nahoru je zlevnění pohonných hmot, uvedli. Se snižující se kupní silou domácností navíc podle analytiků banky ubývá prostor pro navyšování cen.
Naopak analytik UniCredit Bank Jiří Pour očekává, že meziroční inflace v srpnu zpomalila na 17,2 procenta a meziměsíčně spotřebitelské ceny přidaly 0,4 procenta. Meziměsíční růst brzdil především dvouciferný pokles cen pohonných hmot v souvislosti se zlevněním ropy, uvedl.
"Hlavním tahounem spotřebitelských cen zůstávají náklady na bydlení, zejména ceny energií. Růst cen potravin zřejmě meziměsíčně citelně zpomalil, ale meziročně dále zrychlil. Ve zbytku roku by se meziroční inflace měla udržet okolo 17 až 18 procent a během příštího roku postupně brzdit k šesti až sedmi procentům," odhadl Pour.
Situace v EU
Zdroj: Unsplash
Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila v meziročním srovnání na 5,5 procenta z červencových 5,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o 4,3 procenta.
Ceny energií se v srpnu meziročně zvýšily o 38,3 procenta, tempo jejich růstu mírně zpomalilo z červencových 39,6 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o pět procent a ceny služeb o 3,8 procenta.
Podle předběžného odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 25,2 procenta. O více než 20 procent ceny vzrostly také v Litvě a Lotyšsku. Nejnižší byla inflace ve Francii, kde činila 6,5 procenta.
Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Řekla to na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny. Unijní ministři financí vzali na vědomí, že zásadním úkolem je snížit spotřebitelské ceny. Při řešeních krize je žádoucí zvolit koordinovaný postup v souladu s politikou ECB, dodal předseda Euroskupiny, irský ministr financí Paschal Donohoe.
