Jeho dalším cílem je vznikající odvětví obnovitelných zdrojů energie v zemi.
Druhý nejbohatší muž v zemi se ve snaze přilákat mezinárodní investory zaměřuje na solární farmy, bateriová zařízení a vodní projekty. Jeho ekologické úsilí prostřednictvím společnosti Prime Infrastructure Capital, Inc., která vstoupí na burzu koncem tohoto roku, je v souladu s širšími plány vlády zvýšit do roku 2040 využití obnovitelné energie na 50 %.
Na Filipínách, kde růst poptávky po elektřině převyšuje nové kapacity, je potřeba více energie jakéhokoli druhu naléhavá. Stát jihovýchodní Asie, který téměř veškerou svou potřebu ropy dováží, se snaží vydávat více prostředků na dotace na pohonné hmoty jako ochranu před vyššími cenami. Rozvoj domácích obnovitelných zdrojů také pomůže zemi snížit závislost na ropě a uhlí.
Projekty společnosti Prime Infra budou prvními svého druhu na filipínském trhu s obnovitelnými zdroji, což investorům umožní včasný vstup na trh.
Země „pravděpodobně není tam, kde by měla být, pokud jde o poptávku po dodávkách energie. Pravděpodobně nejsme tam, kde bychom měli být z hlediska dostupnosti vody a hygieny, nebo pravděpodobně nejsme tam, kde bychom měli být z hlediska nakládání s odpady a klimatu. Pokud toto vše jako investor vezmete v úvahu, je naprosto logické investovat do Filipín a společnosti Prime Infra,“ řekl v rozhovoru generální ředitel Guillaume Lucci.
Zdroj: WSJ.com
Staví solárně-bateriové zařízení, které nahradí roční spotřebu přibližně 1,4 milionu tun uhlí, což odpovídá téměř 6 % roční potřeby země. V plánu je také výstavba vodní elektrárny o výkonu 1 400 megawattů v zátoce Laguna de Bay jižně od Manily a dva vodohospodářské projekty, které do roku 2025 zajistí 518 milionů litrů vody pro oblasti v okolí hlavního města.
Realizace těchto projektů bude záviset na plánované primární nabídce akcií společnosti v hodnotě 25,6 miliardy pesos (11 miliard Kč), která se má stát největší veřejnou nabídkou akcií v tomto roce a jednou z největších na Filipínách vůbec. Letos v zemi vstoupilo na burzu pouze osm firem, které získaly celkem 17,2 miliardy pesos. To má být nejhorší výsledek od roku 2018 uprostřed celosvětového propadu trhu.
„Bude to hlavní hra na filipínské obnovitelné zdroje energie, což je příběh, který je stále v počáteční fázi růstu a odvětví, které chce vláda rozvíjet,“ uvedl Carlos Temporal, analytik společnosti AP Securities. Podle něj by IPO „mohlo přilákat silnou poptávku vzhledem k odvětví, ve kterém se nachází, a vzhledem k vlastníkovi společnosti“.
Razon, který je rovněž předsedou představenstva společnosti International Container Terminal Services Inc. provozující více než 30 přístavních terminálů ve 20 zemích, má podle Bloomberg Billionaires Index odhadovanou hodnotu 4,8 miliardy dolarů.
Filipíny usilují o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu na 50 % do roku 2040 z pouhé pětiny v roce 2019. Prezident Ferdinand Marcos mladší ve svém červencovém projevu uvedl, že klíčem k dosažení jeho klimatického programu jsou solární, větrné, vodní a geotermální zdroje energie.
Hlavní město Manila – Zdroj: Unsplash
Přesto jsou ambice společnosti Prime Infra v oblasti obnovitelných zdrojů ohroženy. Kvůli problémům v dodavatelském řetězci se poprvé za deset let zvýšila cena solárních panelů a silná konkurence v souvislosti s tím, jak Evropa a USA zvyšují své klimatické ambice, by mohla znamenat, že ceny zůstanou v příštích několika letech vyšší, než se očekávalo. To by zvýšilo náklady na velký projekt solárních baterií společnosti Razon a potenciálně snížilo jeho ziskovost.
V současné době získává Prime Infra 80 % svých příjmů od společnosti Manila Water Co. Inc., která zásobuje polovinu filipínského hlavního města. Za čtyři až pět let budou příjmy z elektřiny tvořit 40 % ze současných méně než 20 %, uvedl Lucci.
Zatímco jejím prvním projektem byla 29megawattová plynová elektrárna v Iráku, Razonova infrastrukturní společnost plánuje před expanzí do zahraničí rozšířit své portfolio v oblasti energetiky, vodního hospodářství a odpadového hospodářství na Filipínách, uvedl generální ředitel.
Jeho dalším cílem je vznikající odvětví obnovitelných zdrojů energie v zemi.Druhý nejbohatší muž v zemi se ve snaze přilákat mezinárodní investory zaměřuje na solární farmy, bateriová zařízení a vodní projekty. Jeho ekologické úsilí prostřednictvím společnosti Prime Infrastructure Capital, Inc., která vstoupí na burzu koncem tohoto roku, je v souladu s širšími plány vlády zvýšit do roku 2040 využití obnovitelné energie na 50 %.Na Filipínách, kde růst poptávky po elektřině převyšuje nové kapacity, je potřeba více energie jakéhokoli druhu naléhavá. Stát jihovýchodní Asie, který téměř veškerou svou potřebu ropy dováží, se snaží vydávat více prostředků na dotace na pohonné hmoty jako ochranu před vyššími cenami. Rozvoj domácích obnovitelných zdrojů také pomůže zemi snížit závislost na ropě a uhlí.Projekty společnosti Prime Infra budou prvními svého druhu na filipínském trhu s obnovitelnými zdroji, což investorům umožní včasný vstup na trh.Země „pravděpodobně není tam, kde by měla být, pokud jde o poptávku po dodávkách energie. Pravděpodobně nejsme tam, kde bychom měli být z hlediska dostupnosti vody a hygieny, nebo pravděpodobně nejsme tam, kde bychom měli být z hlediska nakládání s odpady a klimatu. Pokud toto vše jako investor vezmete v úvahu, je naprosto logické investovat do Filipín a společnosti Prime Infra,“ řekl v rozhovoru generální ředitel Guillaume Lucci.Zdroj: WSJ.comStaví solárně-bateriové zařízení, které nahradí roční spotřebu přibližně 1,4 milionu tun uhlí, což odpovídá téměř 6 % roční potřeby země. V plánu je také výstavba vodní elektrárny o výkonu 1 400 megawattů v zátoce Laguna de Bay jižně od Manily a dva vodohospodářské projekty, které do roku 2025 zajistí 518 milionů litrů vody pro oblasti v okolí hlavního města.Realizace těchto projektů bude záviset na plánované primární nabídce akcií společnosti v hodnotě 25,6 miliardy pesos , která se má stát největší veřejnou nabídkou akcií v tomto roce a jednou z největších na Filipínách vůbec. Letos v zemi vstoupilo na burzu pouze osm firem, které získaly celkem 17,2 miliardy pesos. To má být nejhorší výsledek od roku 2018 uprostřed celosvětového propadu trhu.Chcete využít této příležitosti?„Bude to hlavní hra na filipínské obnovitelné zdroje energie, což je příběh, který je stále v počáteční fázi růstu a odvětví, které chce vláda rozvíjet,“ uvedl Carlos Temporal, analytik společnosti AP Securities. Podle něj by IPO „mohlo přilákat silnou poptávku vzhledem k odvětví, ve kterém se nachází, a vzhledem k vlastníkovi společnosti“.Razon, který je rovněž předsedou představenstva společnosti International Container Terminal Services Inc. provozující více než 30 přístavních terminálů ve 20 zemích, má podle Bloomberg Billionaires Index odhadovanou hodnotu 4,8 miliardy dolarů.Filipíny usilují o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu na 50 % do roku 2040 z pouhé pětiny v roce 2019. Prezident Ferdinand Marcos mladší ve svém červencovém projevu uvedl, že klíčem k dosažení jeho klimatického programu jsou solární, větrné, vodní a geotermální zdroje energie.Hlavní město Manila – Zdroj: UnsplashPřesto jsou ambice společnosti Prime Infra v oblasti obnovitelných zdrojů ohroženy. Kvůli problémům v dodavatelském řetězci se poprvé za deset let zvýšila cena solárních panelů a silná konkurence v souvislosti s tím, jak Evropa a USA zvyšují své klimatické ambice, by mohla znamenat, že ceny zůstanou v příštích několika letech vyšší, než se očekávalo. To by zvýšilo náklady na velký projekt solárních baterií společnosti Razon a potenciálně snížilo jeho ziskovost.V současné době získává Prime Infra 80 % svých příjmů od společnosti Manila Water Co. Inc., která zásobuje polovinu filipínského hlavního města. Za čtyři až pět let budou příjmy z elektřiny tvořit 40 % ze současných méně než 20 %, uvedl Lucci.Zatímco jejím prvním projektem byla 29megawattová plynová elektrárna v Iráku, Razonova infrastrukturní společnost plánuje před expanzí do zahraničí rozšířit své portfolio v oblasti energetiky, vodního hospodářství a odpadového hospodářství na Filipínách, uvedl generální ředitel.
