Zaměstnanci, kteří přešli na čtyřdenní pracovní týden, věnují nový volný čas…
Když mohou zaměstnanci zkrátit svůj tradiční pětidenní pracovní týden na čtyři dny, mají tendenci věnovat svůj nový volný čas jedné překvapivé činnosti: spánku.
Podle hlavní výzkumnice Juliet Schorové, socioložky a ekonomky z Boston College, která sleduje více než 180 organizací po celém světě, které přecházejí na zkrácené pracovní úvazky prostřednictvím šestiměsíčních pilotních programů, zaměstnanci, kteří přešli na 32hodinový pracovní týden, spali 7,58 hodiny za noc, což je téměř o celou hodinu více, než když dodržovali 40hodinový pracovní týden.
Jinými slovy, téměř sedm z osmi získaných hodin týdně strávili podřimováním, místo aby vyřizovali různé záležitosti nebo se stýkali s přáteli.
„Nepřekvapilo mě, že lidé spí o něco více, ale překvapilo mě, jak razantní změny to byly,“ řekl Schor. Procento lidí považovaných za nevyspalé, kteří spí méně než 7 hodin denně, kleslo při čtyřdenním pracovním rozvrhu ze 42,6 % na 14,5 %.
Schorův průzkum mezi 304 pracovníky v 16 společnostech (tři v USA, jedna v Austrálii a 12 se sídlem v Irsku) sleduje soubor celosvětových šestiměsíčních testů, které provádí nezisková organizace nazvaná 4 Day Week Global, a přichází v době, kdy pandemie nutí zaměstnavatele napříč odvětvími přehodnotit způsob, místo a čas výkonu práce.
Zdroj: Unsplash
Koncept zkrácených pracovních týdnů získává na popularitě od doby, kdy pandemie narušila rozvrh práce a umožnila mnoha pracovníkům nahlédnout, jak by flexibilita mohla zlepšit jejich život. Přestože šéfové od Elona Muska ze společnosti Tesla Inc. po Jamieho Dimona z JPMorgan Chase & Co. tvrdě prosazují, aby se zaměstnanci vrátili k rozvržení pracovní doby z doby před pandemií, jiní významní představitelé podporují kratší pracovní týdny. Pro větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem se nedávno vyslovili například quarterback Tampa Bay Buccaneers Tom Brady nebo Adam Aron, výkonný ředitel společnosti AMC Entertainment Holdings Inc.
Ne všechny organizace, které zahájí tyto čtyřdenní testy, je dokončí. Zhruba každý pátý zaměstnavatel od toho upustí, většinou již ve fázi předběžného plánování. Vedoucí pracovníci, kteří se do pilotních projektů pustili, říkají, že čelí dvojí výzvě, a to překonání pětidenních norem pro zaměstnance a odvětví a zároveň složitému úkolu odstranit zbytečnou práci, aby dosáhli stejného výkonu za čtyři dny.
Těm, kterým se to podaří, se může zdát, že obrovský nárůst spánku je neintuitivní. Proč by zaměstnanci, kteří si berou volné pátky, nakonec spali každou noc v týdnu o hodinu déle, místo aby se věnovali koníčkům, rodině a společenským aktivitám?
Christopher Barnes, profesor managementu na Michael G. Foster School of Business na Washingtonské univerzitě, tvrdí, že čtyřdenní rozvrh snižuje celkovou časovou náročnost a omezuje potřebu vyřizovat e-maily nebo skládat prádlo ve 22 hodin.
„Lidé nejsou jen zaměstnanci a spáči. Jsme také členy rodiny, manželi, členy komunity a rodiči, a pokud si na každou z těchto rolí nevyhradíme čas, věci se hromadí,“ řekl Barnes.
Zdroj: Unsplash
Jiné studie prokázaly souvislost mezi spánkem a pracovní dobou, zejména v zaměstnáních náchylných k dlouhé pracovní době. „Spánek a práce spolu tak trochu soupeří,“ tvrdí Barnes, „a když vyměníte spánek za práci, je to problematické. Obětujete své zdraví a máte špatné pracovní výsledky.“ Důsledkem nízkého spánku je podle něj neetické chování, nižší pracovní nasazení, méně vstřícné chování vůči kolegům, větší sklony k urážkám a agresivnímu vedení.
Předběžné údaje Schorové ukazují, že pracovníci se čtyřdenním rozvrhem ve studii zaznamenali zlepšení v různých ukazatelích pohody a produktivity, jako je životní spokojenost a rovnováha mezi prací a rodinou, a uvedla, že tyto výsledky mohou souviset s dodatečným časem stráveným spánkem.
Clete Kushida, profesor spánkové medicíny na Stanfordově univerzitě, uvedl, že zvýšení nočního spánku by mělo pravděpodobně pomoci pracovníkům zaznamenat určitou kombinaci zlepšení nálady, zlepšení krátkodobé paměti a soustředění, vyšší schopnosti výkonných funkcí a méně rizikového chování.
„Více spánku je vždycky dobré,“ řekl Kushida. „Zlepšení se u jednotlivých osob liší, ale největší vliv by měla bdělost v průběhu dne.“
Podle hlavní výzkumnice Juliet Schorové, socioložky a ekonomky z Boston College, která sleduje více než 180 organizací po celém světě, které přecházejí na zkrácené pracovní úvazky prostřednictvím šestiměsíčních pilotních programů, zaměstnanci, kteří přešli na 32hodinový pracovní týden, spali 7,58 hodiny za noc, což je téměř o celou hodinu více, než když dodržovali 40hodinový pracovní týden.Jinými slovy, téměř sedm z osmi získaných hodin týdně strávili podřimováním, místo aby vyřizovali různé záležitosti nebo se stýkali s přáteli.„Nepřekvapilo mě, že lidé spí o něco více, ale překvapilo mě, jak razantní změny to byly,“ řekl Schor. Procento lidí považovaných za nevyspalé, kteří spí méně než 7 hodin denně, kleslo při čtyřdenním pracovním rozvrhu ze 42,6 % na 14,5 %.Schorův průzkum mezi 304 pracovníky v 16 společnostech sleduje soubor celosvětových šestiměsíčních testů, které provádí nezisková organizace nazvaná 4 Day Week Global, a přichází v době, kdy pandemie nutí zaměstnavatele napříč odvětvími přehodnotit způsob, místo a čas výkonu práce.Zdroj: UnsplashKoncept zkrácených pracovních týdnů získává na popularitě od doby, kdy pandemie narušila rozvrh práce a umožnila mnoha pracovníkům nahlédnout, jak by flexibilita mohla zlepšit jejich život. Přestože šéfové od Elona Muska ze společnosti Tesla Inc. po Jamieho Dimona z JPMorgan Chase & Co. tvrdě prosazují, aby se zaměstnanci vrátili k rozvržení pracovní doby z doby před pandemií, jiní významní představitelé podporují kratší pracovní týdny. Pro větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem se nedávno vyslovili například quarterback Tampa Bay Buccaneers Tom Brady nebo Adam Aron, výkonný ředitel společnosti AMC Entertainment Holdings Inc.Ne všechny organizace, které zahájí tyto čtyřdenní testy, je dokončí. Zhruba každý pátý zaměstnavatel od toho upustí, většinou již ve fázi předběžného plánování. Vedoucí pracovníci, kteří se do pilotních projektů pustili, říkají, že čelí dvojí výzvě, a to překonání pětidenních norem pro zaměstnance a odvětví a zároveň složitému úkolu odstranit zbytečnou práci, aby dosáhli stejného výkonu za čtyři dny.Chcete využít této příležitosti?Těm, kterým se to podaří, se může zdát, že obrovský nárůst spánku je neintuitivní. Proč by zaměstnanci, kteří si berou volné pátky, nakonec spali každou noc v týdnu o hodinu déle, místo aby se věnovali koníčkům, rodině a společenským aktivitám?Christopher Barnes, profesor managementu na Michael G. Foster School of Business na Washingtonské univerzitě, tvrdí, že čtyřdenní rozvrh snižuje celkovou časovou náročnost a omezuje potřebu vyřizovat e-maily nebo skládat prádlo ve 22 hodin.„Lidé nejsou jen zaměstnanci a spáči. Jsme také členy rodiny, manželi, členy komunity a rodiči, a pokud si na každou z těchto rolí nevyhradíme čas, věci se hromadí,“ řekl Barnes.Zdroj: UnsplashJiné studie prokázaly souvislost mezi spánkem a pracovní dobou, zejména v zaměstnáních náchylných k dlouhé pracovní době. „Spánek a práce spolu tak trochu soupeří,“ tvrdí Barnes, „a když vyměníte spánek za práci, je to problematické. Obětujete své zdraví a máte špatné pracovní výsledky.“ Důsledkem nízkého spánku je podle něj neetické chování, nižší pracovní nasazení, méně vstřícné chování vůči kolegům, větší sklony k urážkám a agresivnímu vedení.Předběžné údaje Schorové ukazují, že pracovníci se čtyřdenním rozvrhem ve studii zaznamenali zlepšení v různých ukazatelích pohody a produktivity, jako je životní spokojenost a rovnováha mezi prací a rodinou, a uvedla, že tyto výsledky mohou souviset s dodatečným časem stráveným spánkem.Clete Kushida, profesor spánkové medicíny na Stanfordově univerzitě, uvedl, že zvýšení nočního spánku by mělo pravděpodobně pomoci pracovníkům zaznamenat určitou kombinaci zlepšení nálady, zlepšení krátkodobé paměti a soustředění, vyšší schopnosti výkonných funkcí a méně rizikového chování.„Více spánku je vždycky dobré,“ řekl Kushida. „Zlepšení se u jednotlivých osob liší, ale největší vliv by měla bdělost v průběhu dne.“