Fiskální síla Německa dělá ostatním evropským zemím starosti
Plány Německa na obří úvěrový program, který má ochránit firmy a domácnosti před prudkým růstem cen energií, vyvolávají v ostatních evropských zemích obavy, že se znovu otevřou hospodářské rozpory, které se bloku podařilo překlenout během krize Covid.
Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden představil plán v hodnotě 200 miliard eur (4,9 miliardy Kč) a uvedl, že opatření včetně omezení cen plynu vytvoří „velký ochranný deštník“ nad největší evropskou ekonomikou. Neochránil by však ostatní země, které se budou snažit následovat, protože po pandemii budou čelit vyšším nákladům na půjčky a větším rozpočtovým deficitům.
Ministři financí, kteří se v pondělí sešli v Lucemburku, diskutovali o tom, jak postupovat koordinovaně a jak provádět opatření, aniž by se zhoršila inflace.
„Uvědomujeme si, že je třeba hlouběji koordinovat národní opatření a mít společnou zpětnou reakci na rostoucí důsledky války,“ řekl Paschal Donohoe, který stojí v čele setkání šéfů financí.
Komisař EU pro hospodářství Paolo Gentiloni varoval před obviňováním.
Zdroj: Getty Images
„Teď není ta správná chvíle, abychom obviňovali tu či onu snahu jednotlivých členských států,“ řekl v pondělí večer po skončení setkání. „Toto je chvíle, kdy se máme pokusit zvýšit úroveň naší společné solidarity.“
Jeho komentář přišel po dřívějším varování francouzského ministra financí Bruna Le Maira, že země musí definovat společnou hospodářskou strategii.
„Pokud nebudou probíhat konzultace, solidarita, cílená podpora a dodržování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, hrozí nám roztříštění eurozóny,“ řekl.
Tyto výhrady sdílel i jeho finský protějšek Annika Saarikko, podle něhož by se mělo více dbát na dopady rozhodnutí jedné země na ostatní.
Větší divergence v rámci Evropy by mohla ještě více ochromit ekonomiku, které již nyní hrozí, že se přes zimu propadne do recese. Neschopnost spolupracovat by také byla v rozporu s reakcí Evropské unie na Covid, kdy vlády vydaly dluhopisy pro masivní fond na obnovu ve prospěch zemí, které to nejvíce potřebují.
„Naléhám na členské státy, aby našly všechny prostředky, které mají k dispozici, na podporu svého průmyslu a podniků – ale věřím, že by to mělo být prováděno s velkou transparentností, konzultacemi a soudržností EU,“ uvedl ve zprávě na Twitteru Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní trhy. „Zatímco Německo si může dovolit půjčit si na finančních trzích 200 miliard eur, některé jiné členské státy EU si to dovolit nemohou.“
Hnací síly inflace
Zdroj: Unsplash
Obavy vzbuzuje také způsob, jakým země utrácejí peníze v době energetické krize, přičemž Evropská centrální banka varuje, že fiskální opatření musí být cílená a dočasná, aby nepodnítila inflaci, kterou se snaží omezit.
Výkonný místopředseda EU Valdis Dombrovskis před zasedáním novinářům řekl, že ministři budou diskutovat o „kombinaci hospodářských politik bloku“.
„Je jasné, že nemůžeme pokračovat pouze v plošné fiskální podpoře, takže v tomto ohledu musíme být cílenější, opatrnější a také se musíme ujistit, že fiskální opatření, která přijímáme, nejsou v rozporu s cílem ECB vrátit se k 2% inflaci,“ řekl.
Německý ministr financí Christian Lindner uvedl, že balíček jeho země je přiměřený velikosti její ekonomiky a že vláda použije co nejméně z 200 miliard eur.
„Německo nepředkládá hospodářský plán, Německo nestimuluje poptávku, neposkytujeme hospodářskou pomoc, co děláme, je, že tlumíme ničivé cenové skoky,“ řekl Lindner novinářům. „Dáváme Putinovi jasně najevo, že využíváme naší ekonomické síly, abychom se ochránili.“
V pondělí večer Scholz hostí v Berlíně na pracovní večeři francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba lídři mají jednat o solidárních opatřeních mezi členskými státy a o reformě správy ekonomických záležitostí v Evropě s cílem lépe podpořit růst a investice, uvedl představitel Macronova úřadu.
Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden představil plán v hodnotě 200 miliard eur a uvedl, že opatření včetně omezení cen plynu vytvoří „velký ochranný deštník“ nad největší evropskou ekonomikou. Neochránil by však ostatní země, které se budou snažit následovat, protože po pandemii budou čelit vyšším nákladům na půjčky a větším rozpočtovým deficitům.Ministři financí, kteří se v pondělí sešli v Lucemburku, diskutovali o tom, jak postupovat koordinovaně a jak provádět opatření, aniž by se zhoršila inflace.„Uvědomujeme si, že je třeba hlouběji koordinovat národní opatření a mít společnou zpětnou reakci na rostoucí důsledky války,“ řekl Paschal Donohoe, který stojí v čele setkání šéfů financí.Komisař EU pro hospodářství Paolo Gentiloni varoval před obviňováním.Zdroj: Getty Images„Teď není ta správná chvíle, abychom obviňovali tu či onu snahu jednotlivých členských států,“ řekl v pondělí večer po skončení setkání. „Toto je chvíle, kdy se máme pokusit zvýšit úroveň naší společné solidarity.“Jeho komentář přišel po dřívějším varování francouzského ministra financí Bruna Le Maira, že země musí definovat společnou hospodářskou strategii.Chcete využít této příležitosti?„Pokud nebudou probíhat konzultace, solidarita, cílená podpora a dodržování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, hrozí nám roztříštění eurozóny,“ řekl.Tyto výhrady sdílel i jeho finský protějšek Annika Saarikko, podle něhož by se mělo více dbát na dopady rozhodnutí jedné země na ostatní.Větší divergence v rámci Evropy by mohla ještě více ochromit ekonomiku, které již nyní hrozí, že se přes zimu propadne do recese. Neschopnost spolupracovat by také byla v rozporu s reakcí Evropské unie na Covid, kdy vlády vydaly dluhopisy pro masivní fond na obnovu ve prospěch zemí, které to nejvíce potřebují.„Naléhám na členské státy, aby našly všechny prostředky, které mají k dispozici, na podporu svého průmyslu a podniků – ale věřím, že by to mělo být prováděno s velkou transparentností, konzultacemi a soudržností EU,“ uvedl ve zprávě na Twitteru Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní trhy. „Zatímco Německo si může dovolit půjčit si na finančních trzích 200 miliard eur, některé jiné členské státy EU si to dovolit nemohou.“Zdroj: UnsplashObavy vzbuzuje také způsob, jakým země utrácejí peníze v době energetické krize, přičemž Evropská centrální banka varuje, že fiskální opatření musí být cílená a dočasná, aby nepodnítila inflaci, kterou se snaží omezit.Výkonný místopředseda EU Valdis Dombrovskis před zasedáním novinářům řekl, že ministři budou diskutovat o „kombinaci hospodářských politik bloku“.„Je jasné, že nemůžeme pokračovat pouze v plošné fiskální podpoře, takže v tomto ohledu musíme být cílenější, opatrnější a také se musíme ujistit, že fiskální opatření, která přijímáme, nejsou v rozporu s cílem ECB vrátit se k 2% inflaci,“ řekl.Německý ministr financí Christian Lindner uvedl, že balíček jeho země je přiměřený velikosti její ekonomiky a že vláda použije co nejméně z 200 miliard eur.„Německo nepředkládá hospodářský plán, Německo nestimuluje poptávku, neposkytujeme hospodářskou pomoc, co děláme, je, že tlumíme ničivé cenové skoky,“ řekl Lindner novinářům. „Dáváme Putinovi jasně najevo, že využíváme naší ekonomické síly, abychom se ochránili.“V pondělí večer Scholz hostí v Berlíně na pracovní večeři francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba lídři mají jednat o solidárních opatřeních mezi členskými státy a o reformě správy ekonomických záležitostí v Evropě s cílem lépe podpořit růst a investice, uvedl představitel Macronova úřadu.