Kryptoměny na Blízkém východě – a konec světové chudoby je ohrožen

Blízký východ a Afrika se stává nejrychleji rostoucí skupinou na světě, která přijímá kryptoměny Blízký východ a severní Afrika jsou nejrychleji rostoucími trhy s kryptoměnami na světě, přičemž objem přijatých kryptoměn v tomto regionu vzrostl za rok do června o 48 %, uvedl ve středeční zprávě výzkumník blockchainu Chainalysis. Ačkoli je region MENA jedním z nejmenších trhů s kryptoměnami, jeho růst na 566 miliard dolarů přijatých v kryptoměnách mezi červencem 2021 a červnem 2022 ukazuje, že jejich přijetí rychle roste. Druhý největší nárůst ve stejném období zaznamenala Latinská Amerika, a to o 40 %. Následovala Severní Amerika s 36% růstem, těsně následovaná střední a jižní Asií a Oceánií s 35% růstem, uvedla společnost Chainalysis. V žebříčku Global Crypto Adoption Index 2022 společnosti Chainalysis se mezi prvními 30 zeměmi regionu MENA umístily tři země: Turecko na 12. místě, Egypt na 14. místě a Maroko na 24. místě. "V Turecku a Egyptě se kolísající ceny kryptoměn shodují s rychlým znehodnocením fiat (tradičních) měn, což posiluje přitažlivost kryptoměn pro uchování úspor," uvedla společnost Chainalysis. Turecká lira letos oslabila o téměř 30 % na nová rekordní minima poté, co loni ztratila 44 % své hodnoty v důsledku měnové krize vyvolané snížením sazeb. Turecko je v regionu MENA zdaleka na prvním místě, pokud jde o hodnotu přijatých kryptoměn, když za rok do konce června přijalo kryptoměny v hodnotě 192 miliard dolarů, ačkoli zaznamenalo pouze 10,5% meziroční růst. Také egyptská měna ztratila na začátku roku vůči dolaru zhruba čtvrtinu své hodnoty. "Platby v rámci remitencí představují asi 8 % egyptského HDP a národní banka země již zahájila projekt vybudování koridoru pro remitence na bázi kryptoměn mezi Egyptem a SAE, kde pracuje mnoho rodilých Egypťanů," uvedla Chainalysis. Šest zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu "se zřídkakdy dostává na přední příčky našeho indexu přijetí kryptoměn zdola, protože ten váží země podle parity kupní síly na obyvatele, což zvýhodňuje chudší země," uvedl Chainalysis. "Přesto bychom jejich roli v krypto ekosystému neměli podceňovat. Například Saúdská Arábie je třetím největším krypto trhem v celé MENA a SAE jsou páté." Afghánistán, který byl v loňském roce na 20. místě v indexu adopce společnosti Chainalysis, se propadl na konec seznamu, protože tálibánské úřady "přirovnaly krypto k hazardu", který je v islámu zakázaný, uvedla společnost Chainalysis. Od listopadu 2021 do současnosti obdrželi uživatelé z Afghánistánu v průměru méně než 80 000 dolarů v kryptoměnách měsíčně z průměrných 68 milionů dolarů měsíčně před převzetím moci Talibanem, uvedla společnost Chainalysis. Světová banka tvrdí, že cíl ukončit extrémní chudobu do roku 2030 pravděpodobně nebude splněn Otřesy spojené s pandemií COVID-19 a válkou na Ukrajině znamenají, že svět pravděpodobně nesplní dlouhodobý cíl ukončit extrémní chudobu do roku 2030, uvedla Světová banka v nové zprávě zveřejněné ve středu. Zpráva uvádí, že pandemie COVID-19 znamenala historický zlom po desetiletích snižování chudoby, přičemž v roce 2020 bude v extrémní chudobě žít o 71 milionů lidí více. To znamená, že 719 milionů lidí, tedy asi 9,3 % světové populace, žije za pouhých 2,15 dolaru (53 Kč) na den, a pokračující válka, snížený růst v Číně a vyšší ceny potravin a energií hrozí, že se úsilí o snížení chudoby ještě více zbrzdí, uvádí se ve zprávě. Pokud nedojde k výraznému zvýšení růstu, bude podle odhadů 574 milionů lidí, tedy asi 7 % světové populace, v roce 2030 stále žít na stejné úrovni příjmů, a to převážně v Africe. Prezident Světové banky David Malpass uvedl, že nová zpráva Chudoba a sdílená prosperita ukazuje chmurné vyhlídky, kterým čelí desítky milionů lidí, a vyzval k zásadním politickým změnám, které by podpořily růst a pomohly nastartovat úsilí o vymýcení chudoby. "Pokrok ve snižování extrémní chudoby se v podstatě zastavil spolu s utlumeným globálním hospodářským růstem," uvedl v prohlášení a z nárůstu extrémní chudoby obvinil inflaci, znehodnocování měn a širší překrývající se krize. Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky, uvedl, že neúspěch ve snižování chudoby v rozvojových zemích by měl hluboké důsledky pro širší schopnost světa bojovat proti změně klimatu a mohl by uvolnit nové velké migrační toky. Omezilo by to také růst vyspělých ekonomik, protože míra extrémní chudoby by těmto často hustě osídleným rozvojovým zemím zabránila stát se většími spotřebiteli zboží na světovém trhu. "Pokud vám záleží na prosperitě vyspělých ekonomik, dříve či později chcete, aby tyto země měly velké trhy, země jako Indie, země jako Čína," řekl. "Chcete také, aby tyto země rostly, aby se skutečně začaly stávat zdrojem poptávky, a ne pouze nabídky." Pro změnu kurzu by podle Světové banky měly země posílit spolupráci, vyhnout se rozsáhlým dotacím, zaměřit se na dlouhodobý růst a přijmout opatření, jako jsou daně z nemovitostí a uhlíkové daně, které by mohly pomoci zvýšit příjmy, aniž by poškodily nejchudší obyvatele. Uvedla, že snižování chudoby se zpomalilo již během pěti let předcházejících pandemii a nejchudší lidé nesou jednoznačně její největší náklady. Světová banka uvedla, že 40 % nejchudších lidí zaznamenalo během pandemie průměrný pokles příjmů o 4 %, což je dvakrát více než u 20 % nejbohatších. Zpráva ukázala, že vládní výdaje a nouzová podpora pomohly zabránit ještě většímu nárůstu míry chudoby, ale hospodářské oživení bylo nerovnoměrné, přičemž rozvojové ekonomiky s menšími zdroji vydávaly méně a dosahovaly nižších výsledků. Extrémní chudoba se nyní soustřeďuje v subsaharské Africe, kde míra chudoby dosahuje přibližně 35 % a kde žije 60 % všech lidí v extrémní chudobě, uvádí zpráva.