To je zpráva, která vyplývá z pečlivě sledovaných firem přecházejících na čtyřdenní pracovní týden v rámci pilotních programů neziskové organizace 4 Day Week Global. Podle průzkumu 78 % vedoucích pracovníků více než 70 britských společností, které přešly na čtyřdenní pracovní dobu, uvedlo, že jejich přechod byl dobrý nebo „bezproblémový“. Pouze 2 % z nich to považují za náročné. Většina (88 %) tvrdí, že čtyřdenní rozvrh funguje dobře.
Myšlenka čtyřdenního pracovního týdne není vtip. Kalifornští zákonodárci nedávno zvažovali a poté odložili plány na zavedení celostátního čtyřdenního pracovního týdne pro některé zaměstnance. Podle průzkumu společnosti Gartner Inc. je kratší pracovní týden oblíbenou strategií pro nábor a udržení zaměstnanců.
V současné době probíhají šestiměsíční pilotní programy s více než 180 společnostmi v půl tuctu zemí. Zaměstnavatelé obvykle přecházejí na čtyřdenní, 32hodinový rozvrh (v závislosti na funkci a odvětví) bez snížení mzdy. V britském pilotním projektu byli v polovině období dotazováni vedoucí pracovníci společností s celkem 3 300 zaměstnanci. Program je provozován ve spolupráci s kampaní 4 Day Week Campaign a think tankem Autonomy spolu s partnerstvím výzkumných pracovníků z Boston College, Cambridge University a Oxford University, kteří se podílejí na sběru dat.
Téměř všechny zúčastněné organizace ve Velké Británii (86 %) uvedly, že po skončení pilotních projektů v listopadu pravděpodobně zachovají čtyřdenní rozvrh. Téměř polovina, 49 %, uvedla, že se produktivita zlepšila, zatímco 46 % uvedlo, že zůstala stabilní.
Zdroj: Mashable.com
„Je to nesmírně povzbudivé zjištění,“ řekl Joe O’Connor, výkonný ředitel společnosti 4 Day Week Global, který očekával, že organizace budou vykazovat stabilnější výkonnost. „Za velký úspěch bychom považovali, kdyby produktivita zůstala stejná.“
Pilotní studie pokračují ve Velké Británii, USA, na Novém Zélandu, v Austrálii, Irsku a Kanadě.
Podle O’Connora ne všechny organizace, které začnou se zkouškami, je dokončí. Zhruba každý pátý zaměstnavatel od nich upustí, více než polovina z nich ve fázi předběžného plánování. Vedoucí pracovníci, kteří se pustili do pilotních studií, říkají, že čelí dvojí výzvě, a to překonání pětidenních norem pro zaměstnance a odvětví spolu s obtížným úkolem odstranit zlepšení pracovních procesů tak, aby stejný výstup byl dosažen za čtyři dny.
Když společnosti odpadnou ve fázi plánování, „hlavním důvodem je, že vedení nad tím příliš přemýšlí a nechá se zastrašit,“ řekl O’Connor. „Začnou se snažit vyřešit všechny možné problémy nebo záležitosti ještě předtím, než skutečně spustí zkušební provoz, což je nemožné, protože spousta zvýšení produktivity a zlepšení procesů je od základů a vedou je týmy.“
Potíže podle něj mají také společnosti s kulturou nedůvěry mezi vedoucími pracovníky a zaměstnanci.
Zdroj: Unsplash
„Myslí si, že mají otevřený styl rozhodování zdola nahoru, ale v praxi to tak být nemusí,“ řekl.
Součástí tohoto procesu jsou i problémy s kariérním růstem.
„Na začátku to nebyla procházka růžovým sadem, ale to žádná velká změna není,“ řekla Nicci Russellová, výkonná ředitelka neziskové organizace Waterwise, která se zaměřuje na snižování spotřeby vody. „Všichni jsme na tom museli pracovat – například roční dovolená nám může ztížit, abychom vše stihli. Ale tým je docela spokojený a určitě jsme všichni rádi za den navíc mimo kancelář.“
Společnosti, které mají čtyřdenní rozvrh, jsou často velmi malé a pracují v oborech, které vyžadují pěti- nebo sedmidenní směny, což vyžaduje přesné plánování mezi malým počtem zaměstnanců. Například dárková společnost Bookishly si stále pohrává s personálním obsazením v době největšího vytížení.
Organizace také upouštějí od zkráceného rozvrhování, když je zasáhnou neočekávané změny, například nové vedení nebo finanční změny. Mezi účastníky britského zkušebního projektu, který se týká různých odvětví, například vzdělávání, médií, pohostinství a zdravotnictví, patří Charity Bank, společnost Everledger, která se zabývá transparentností dodavatelského řetězce, platforma pro komunikaci se zákazníky Secure Digital Exchange a Královská biologická společnost.
O’Connor se naučil, že když už ho společnosti nepotřebují, věci jdou dobře.
„V počátečních fázích nás opravdu potřebují,“ řekl. „Když poptávka po kontaktu s námi sklouzne, znamená to, že jsou na dobré cestě k tomu, aby to fungovalo.“
Čtyřdenní pracovní týden je… funkční.
To je zpráva, která vyplývá z pečlivě sledovaných firem přecházejících na čtyřdenní pracovní týden v rámci pilotních programů neziskové organizace 4 Day Week Global. Podle průzkumu 78 % vedoucích pracovníků více než 70 britských společností, které přešly na čtyřdenní pracovní dobu, uvedlo, že jejich přechod byl dobrý nebo "bezproblémový". Pouze 2 % z nich to považují za náročné. Většina (88 %) tvrdí, že čtyřdenní rozvrh funguje dobře.
Myšlenka čtyřdenního pracovního týdne není vtip. Kalifornští zákonodárci nedávno zvažovali a poté odložili plány na zavedení celostátního čtyřdenního pracovního týdne pro některé zaměstnance. Podle průzkumu společnosti Gartner Inc. je kratší pracovní týden oblíbenou strategií pro nábor a udržení zaměstnanců.
V současné době probíhají šestiměsíční pilotní programy s více než 180 společnostmi v půl tuctu zemí. Zaměstnavatelé obvykle přecházejí na čtyřdenní, 32hodinový rozvrh (v závislosti na funkci a odvětví) bez snížení mzdy. V britském pilotním projektu byli v polovině období dotazováni vedoucí pracovníci společností s celkem 3 300 zaměstnanci. Program je provozován ve spolupráci s kampaní 4 Day Week Campaign a think tankem Autonomy spolu s partnerstvím výzkumných pracovníků z Boston College, Cambridge University a Oxford University, kteří se podílejí na sběru dat.
Téměř všechny zúčastněné organizace ve Velké Británii (86 %) uvedly, že po skončení pilotních projektů v listopadu pravděpodobně zachovají čtyřdenní rozvrh. Téměř polovina, 49 %, uvedla, že se produktivita zlepšila, zatímco 46 % uvedlo, že zůstala stabilní.
Zdroj: Mashable.com
"Je to nesmírně povzbudivé zjištění," řekl Joe O'Connor, výkonný ředitel společnosti 4 Day Week Global, který očekával, že organizace budou vykazovat stabilnější výkonnost. "Za velký úspěch bychom považovali, kdyby produktivita zůstala stejná."
Pilotní studie pokračují ve Velké Británii, USA, na Novém Zélandu, v Austrálii, Irsku a Kanadě.
Podle O'Connora ne všechny organizace, které začnou se zkouškami, je dokončí. Zhruba každý pátý zaměstnavatel od nich upustí, více než polovina z nich ve fázi předběžného plánování. Vedoucí pracovníci, kteří se pustili do pilotních studií, říkají, že čelí dvojí výzvě, a to překonání pětidenních norem pro zaměstnance a odvětví spolu s obtížným úkolem odstranit zlepšení pracovních procesů tak, aby stejný výstup byl dosažen za čtyři dny.
Když společnosti odpadnou ve fázi plánování, "hlavním důvodem je, že vedení nad tím příliš přemýšlí a nechá se zastrašit," řekl O'Connor. "Začnou se snažit vyřešit všechny možné problémy nebo záležitosti ještě předtím, než skutečně spustí zkušební provoz, což je nemožné, protože spousta zvýšení produktivity a zlepšení procesů je od základů a vedou je týmy."
Potíže podle něj mají také společnosti s kulturou nedůvěry mezi vedoucími pracovníky a zaměstnanci.
Zdroj: Unsplash
"Myslí si, že mají otevřený styl rozhodování zdola nahoru, ale v praxi to tak být nemusí," řekl.
Součástí tohoto procesu jsou i problémy s kariérním růstem.
"Na začátku to nebyla procházka růžovým sadem, ale to žádná velká změna není," řekla Nicci Russellová, výkonná ředitelka neziskové organizace Waterwise, která se zaměřuje na snižování spotřeby vody. "Všichni jsme na tom museli pracovat - například roční dovolená nám může ztížit, abychom vše stihli. Ale tým je docela spokojený a určitě jsme všichni rádi za den navíc mimo kancelář."
Společnosti, které mají čtyřdenní rozvrh, jsou často velmi malé a pracují v oborech, které vyžadují pěti- nebo sedmidenní směny, což vyžaduje přesné plánování mezi malým počtem zaměstnanců. Například dárková společnost Bookishly si stále pohrává s personálním obsazením v době největšího vytížení.
Organizace také upouštějí od zkráceného rozvrhování, když je zasáhnou neočekávané změny, například nové vedení nebo finanční změny. Mezi účastníky britského zkušebního projektu, který se týká různých odvětví, například vzdělávání, médií, pohostinství a zdravotnictví, patří Charity Bank, společnost Everledger, která se zabývá transparentností dodavatelského řetězce, platforma pro komunikaci se zákazníky Secure Digital Exchange a Královská biologická společnost.
O'Connor se naučil, že když už ho společnosti nepotřebují, věci jdou dobře.
"V počátečních fázích nás opravdu potřebují," řekl. "Když poptávka po kontaktu s námi sklouzne, znamená to, že jsou na dobré cestě k tomu, aby to fungovalo."
