Stejně jako jiná města po celém světě začal Berlín instalovat plynové lucerny na svých třídách a uličkách na počátku 19. století. Zatímco zbytek planety již dávno přešel na sodíkové, halogenidové a LED osvětlení, německé hlavní město zůstává tvrdohlavě ve starých kolejích a stále zde svítí přibližně 23 000 plynových luceren. Místní vláda se už léta snaží plynové lampy odstranit ve prospěch udržitelnějších technologií, ale fanouškům hřejivé záře a vyřezávaných stožárů se podařilo tuto snahu zpomalit. V současné době ruská válka na Ukrajině zánik této technologie urychluje. „Plyn je příliš drahý a neekonomický,“ říká Benedikt Lux, městský zákonodárce ze Strany zelených. „Už dávno se mělo přejít na LED diody.“
Změna osvětlení podtrhuje změny, které v Německu probíhají, protože válka ohrožuje dodávky energie, které pohánějí největší evropskou ekonomiku. Od února se dovoz ropy z Ruska do Německa snížil o dvě třetiny, a zatímco kdysi odtamtud země získávala více než polovinu zemního plynu a uhlí, nyní nedostává vůbec nic. Ceny plynu, elektřiny a benzinu prudce vzrostly, a proto Berlín vypnul světla u památek, jako je Braniborská brána, katedrála a vítězný sloup v Tiergarten. Město zavedlo řadu úsporných opatření, například snížilo termostaty v kancelářích, omezilo teplotu v bazénech na 26 °C a vypnulo plynové lucerny. „Čeká nás vážná doba,“ řekl v srpnu novinářům kancléř Olaf Scholz. „Myslím, že to ví každý v této zemi.“
Zdroj: wmf.org
Obyvatelé Berlína, kteří se připravují na zimu plnou chladných a tmavých nocí, hledají alternativy vytápění, zejména dřevo. V mnoha starších bytech po celém městě jsou stále k dispozici staletá kamna na dřevo a uhlí, která nebyla odstraněna při přechodu na ústřední vytápění. Lidé, kteří je nemají, si pořizují nová kamna na dřevo, ačkoli jen málokdo si je pořídí dříve než v létě, protože dodací lhůty se protáhly na téměř osm měsíců, zatímco ještě minulou zimu to byl pouhý týden.
Cena palivového dřeva se za poslední rok téměř zdvojnásobila – pokud se dá sehnat. Peter Engelke, který prodává štípaná polena, dřevěné pelety, uhlí a topný olej v berlínské čtvrti Tempelhof, říká, že je zavalen telefonáty. Zatímco dříve prodával zákazníkům libovolné množství, letos musel omezit dodávky dřevěných briket na maximálně 500 kilogramů. „Nemohu přijímat nové zákazníky,“ říká. „Stěží se dokážu postarat o ty, které mám.“
Kominíci mezitím hlásí telefonáty od obyvatel, kteří se ptají, zda mohou spalovat věci jako koňský hnůj (ne), staré bedny od zeleniny (záleží na kvalitě) a žitné pelety (to je v pořádku, ale získáte spoustu popela navíc). Federální asociace kominíků varuje, že neortodoxní paliva mohou poškodit kamna, vést k potenciálně výbušným nánosům v komínech a zaplnit oblohu částicemi, které zhorší astma. Pro lidi, kteří je používají, „je to nebezpečí pro jejich vlastní zdraví a zdraví sousedů, stejně jako zátěž pro životní prostředí,“ říká kominík Markus Schlichter. „Jednoznačně očekáváme, že tuto zimu budeme mít více práce.“
Změnou, která však bude mít pravděpodobně nejdelší účinek, je výměna pouličních lamp. Za posledních deset let jich Berlín převedl na LED více než 20 000. Tisíce z nich jsou však stále v provozu – prakticky všechny na západě, protože východní Berlín přešel na elektrický proud již před desítkami let za komunistické vlády – a každá z nich spotřebuje tolik plynu jako jednočlenná domácnost. Svítidla mají až devět žárovek, které obvykle vyhoří za méně než rok, přičemž náhrady jsou k dispozici pouze od dodavatele z Indie. Přibližně 1 000 svítidel běží ve dne i v noci, protože jejich ventily již nelze uzavřít. „Vzhledem k hrozícímu nedostatku plynu a hrozbě výpadků proudu musí Berlín šetřit co nejvíce energie,“ říká Nina Lerchová, městská zákonodárkyně z vládnoucích sociálních demokratů.
Fanoušci oponují, že krémová záře lamp vytváří náladovou, romantickou atmosféru, která za ty náklady stojí. Občanská skupina Gaslicht-Kultur, která bojuje za jejich zachování, navrhla, aby město jednoduše dočasně vypnulo plynovou síť a na lucerny připevnilo LED diody poháněné solární energií, ale jakmile se nedostatek plynu zmírní, žárovky opět zapnulo. Druhou možností by bylo snížit průtok paliva, což by mohlo ušetřit miliony metrů krychlových plynu ročně, ale světla by byla slabší. „Neměli bychom využívat plynovou krizi k tomu, abychom našli nový argument pro vytržení luceren,“ říká Berthold Kujath, inženýr ze skupiny. „Berlín by je neměl strhnout a nahradit elektrickými lampami, které nemají žádnou kulturní hodnotu.“
Zástupci města tlačí na zásluhy plynových luceren a poukazují na to, že tradiční lampy lze zachovat a zároveň použít účinnější LED diody. Tisíce lamp, které již byly nahrazeny, podle města vrhají světlo, které má téměř stejnou barvu a teplo jako plynové lucerny, a to při méně než 10% nákladech na palivo a údržbu. „Musíte rozlišovat,“ říká Lux, zákonodárce Strany zelených. „V některých případech usilujeme o zachování lamp jako chráněných památek, ale hořící plyn nemá žádnou památkovou hodnotu. To nikdy nemělo.“
Stejně jako jiná města po celém světě začal Berlín instalovat plynové lucerny na svých třídách a uličkách na počátku 19. století. Zatímco zbytek planety již dávno přešel na sodíkové, halogenidové a LED osvětlení, německé hlavní město zůstává tvrdohlavě ve starých kolejích a stále zde svítí přibližně 23 000 plynových luceren. Místní vláda se už léta snaží plynové lampy odstranit ve prospěch udržitelnějších technologií, ale fanouškům hřejivé záře a vyřezávaných stožárů se podařilo tuto snahu zpomalit. V současné době ruská válka na Ukrajině zánik této technologie urychluje. „Plyn je příliš drahý a neekonomický,“ říká Benedikt Lux, městský zákonodárce ze Strany zelených. „Už dávno se mělo přejít na LED diody.“Změna osvětlení podtrhuje změny, které v Německu probíhají, protože válka ohrožuje dodávky energie, které pohánějí největší evropskou ekonomiku. Od února se dovoz ropy z Ruska do Německa snížil o dvě třetiny, a zatímco kdysi odtamtud země získávala více než polovinu zemního plynu a uhlí, nyní nedostává vůbec nic. Ceny plynu, elektřiny a benzinu prudce vzrostly, a proto Berlín vypnul světla u památek, jako je Braniborská brána, katedrála a vítězný sloup v Tiergarten. Město zavedlo řadu úsporných opatření, například snížilo termostaty v kancelářích, omezilo teplotu v bazénech na 26 °C a vypnulo plynové lucerny. „Čeká nás vážná doba,“ řekl v srpnu novinářům kancléř Olaf Scholz. „Myslím, že to ví každý v této zemi.“Zdroj: wmf.orgObyvatelé Berlína, kteří se připravují na zimu plnou chladných a tmavých nocí, hledají alternativy vytápění, zejména dřevo. V mnoha starších bytech po celém městě jsou stále k dispozici staletá kamna na dřevo a uhlí, která nebyla odstraněna při přechodu na ústřední vytápění. Lidé, kteří je nemají, si pořizují nová kamna na dřevo, ačkoli jen málokdo si je pořídí dříve než v létě, protože dodací lhůty se protáhly na téměř osm měsíců, zatímco ještě minulou zimu to byl pouhý týden.Cena palivového dřeva se za poslední rok téměř zdvojnásobila – pokud se dá sehnat. Peter Engelke, který prodává štípaná polena, dřevěné pelety, uhlí a topný olej v berlínské čtvrti Tempelhof, říká, že je zavalen telefonáty. Zatímco dříve prodával zákazníkům libovolné množství, letos musel omezit dodávky dřevěných briket na maximálně 500 kilogramů. „Nemohu přijímat nové zákazníky,“ říká. „Stěží se dokážu postarat o ty, které mám.“Kominíci mezitím hlásí telefonáty od obyvatel, kteří se ptají, zda mohou spalovat věci jako koňský hnůj , staré bedny od zeleniny a žitné pelety . Federální asociace kominíků varuje, že neortodoxní paliva mohou poškodit kamna, vést k potenciálně výbušným nánosům v komínech a zaplnit oblohu částicemi, které zhorší astma. Pro lidi, kteří je používají, „je to nebezpečí pro jejich vlastní zdraví a zdraví sousedů, stejně jako zátěž pro životní prostředí,“ říká kominík Markus Schlichter. „Jednoznačně očekáváme, že tuto zimu budeme mít více práce.“Změnou, která však bude mít pravděpodobně nejdelší účinek, je výměna pouličních lamp. Za posledních deset let jich Berlín převedl na LED více než 20 000. Tisíce z nich jsou však stále v provozu – prakticky všechny na západě, protože východní Berlín přešel na elektrický proud již před desítkami let za komunistické vlády – a každá z nich spotřebuje tolik plynu jako jednočlenná domácnost. Svítidla mají až devět žárovek, které obvykle vyhoří za méně než rok, přičemž náhrady jsou k dispozici pouze od dodavatele z Indie. Přibližně 1 000 svítidel běží ve dne i v noci, protože jejich ventily již nelze uzavřít. „Vzhledem k hrozícímu nedostatku plynu a hrozbě výpadků proudu musí Berlín šetřit co nejvíce energie,“ říká Nina Lerchová, městská zákonodárkyně z vládnoucích sociálních demokratů.Chcete využít této příležitosti?Zdroj: Independent.co.ukFanoušci oponují, že krémová záře lamp vytváří náladovou, romantickou atmosféru, která za ty náklady stojí. Občanská skupina Gaslicht-Kultur, která bojuje za jejich zachování, navrhla, aby město jednoduše dočasně vypnulo plynovou síť a na lucerny připevnilo LED diody poháněné solární energií, ale jakmile se nedostatek plynu zmírní, žárovky opět zapnulo. Druhou možností by bylo snížit průtok paliva, což by mohlo ušetřit miliony metrů krychlových plynu ročně, ale světla by byla slabší. „Neměli bychom využívat plynovou krizi k tomu, abychom našli nový argument pro vytržení luceren,“ říká Berthold Kujath, inženýr ze skupiny. „Berlín by je neměl strhnout a nahradit elektrickými lampami, které nemají žádnou kulturní hodnotu.“Zástupci města tlačí na zásluhy plynových luceren a poukazují na to, že tradiční lampy lze zachovat a zároveň použít účinnější LED diody. Tisíce lamp, které již byly nahrazeny, podle města vrhají světlo, které má téměř stejnou barvu a teplo jako plynové lucerny, a to při méně než 10% nákladech na palivo a údržbu. „Musíte rozlišovat,“ říká Lux, zákonodárce Strany zelených. „V některých případech usilujeme o zachování lamp jako chráněných památek, ale hořící plyn nemá žádnou památkovou hodnotu. To nikdy nemělo.“
