Proč by letní čas mohl prohloubit energetickou krizi v Evropě?

Děje se tak každý rok. Když na konci podzimu nastane letní čas a velká část severní polokoule se náhle ponoří do podvečerní tmy, miliony z nás si kladou otázku, zda je tato každoroční změna hodin skutečně nezbytná.Tento relikt pokusů o maximalizaci pracovní doby za první světové války, který je spojován s poklesem produktivity a nárůstem infarktů, autonehod a dokonce i kriminality, se nějakým způsobem udržel navzdory pochybnostem odborníků o jeho přínosu a všeobecné nepopularitě. Dokonce i závazky Evropské unie zrušit letní čas byly odsunuty na druhou kolej, protože Unie se soustředí na řešení naléhavějších problémů, jako je Covid, brexit, válka na Ukrajině a energetická krize.Zdroj: UnsplashNyní se však v Evropě objevil nový, aktuální argument pro zrušení půlročních změn hodin. Zbavení se letního času by mohlo zmírnit energetickou krizi na kontinentu. Vzhledem k válce na Ukrajině, která způsobila prudký nárůst cen pohonných hmot, si účastníci kampaní a politici v několika zemích všimli, že letní čas by mohl zvýšit poptávku po pohonných hmotách. V Itálii vyzvala Italská společnost pro životní prostředí k ukončení střídání času s tím, že i pouhé posunutí změny času z konce října na konec listopadu by zemi ušetřilo 70 milionů eur na účtech za palivo. V Irsku jeden ze senátorů rovněž vyzval ke zrušení změny času z důvodu úspory energie – ministr zdravotnictví uvedl, že vláda by tento krok mohla zvážit, pokud by Irsko zůstalo v souladu se zbytkem EU a Velkou Británií.Zdá se, že zájem o ukončení střídání hodin zejména v Irsku vyvolala profesorka Aoife Foleyová, odbornice na energetické systémy z Queens University Belfast, která se nedávno prostřednictvím irského a severoirského rozhlasu podělila o výsledky dosud nepublikovaného výzkumu týkajícího se střídání hodin a spotřeby energie. Profesorka Foleyová ve spolupráci s malým týmem postgraduálních studentů a při zkoumání typické velikosti domácností a vzorců spotřeby vypočítala, že zrušení letního času by mohlo domácnostem v Anglii, Skotsku a Walesu ušetřit 1,2 až 2,3 miliardy liber ročně v závislosti na placeném tarifu. Tato finanční úspora by byla také výhrou pro životní prostředí. Podle výpočtů by Irská republika mohla snížit emise oxidu uhličitého o 3,48 % jen díky snížení spotřeby elektřiny v domácnostech.Zdroj: UnsplashDůvod, proč by zrušení letního času mohlo přinést tak jasné výhody, jak naznačuje Foleyová, je nápadně jednoduchý. Když se později během dne stmívá, lidé později rozsvěcují světla. Ve Spojeném království a Irsku dosahuje denní poptávka po energii vrcholu mezi 17. a 19. hodinou, přičemž v zimě začíná poptávka prudce stoupat těsně před 16. hodinou – v době, kdy sluneční světlo slábne. Bez změny hodin by soumrak začal přicházet až kolem páté hodiny, což by odložilo a rozložilo denní nárůst spotřeby elektřiny, když se začne stmívat.Úskalím tohoto argumentu by bylo, že zrušení letního času by mohlo jednoduše přesunout spotřebu elektřiny do tmavších ranních hodin, aniž by došlo k jejímu celkovému snížení. To by se však nestalo, domnívá se Foleyová, protože i při zachování letního času mají domácnosti v Británii a Irsku tendenci rozsvěcet světla v zimních ranních hodinách, protože bez nich je často příliš šero. Navíc mnoho pracujících již v současné době odchází z domova do práce před příchodem plného denního světla. Jinými slovy, tmavší rána by nemusela nutně znamenat podstatně větší spotřebu osvětlení – protože ve většině britských a irských domácností se již svítí.Chcete využít této příležitosti?Podle Foleyové je úsporné svícení zavedeno navzdory tomu, že zbytečně zatěžuje naše zásoby energie, protože bylo reakcí na podmínky na počátku 20. století, které byly velmi odlišné od těch dnešních.„Když ho v minulém století zavedli,“ řekla agentuře Bloomberg CityLab, „všichni lidé vstávali brzy ráno, protože potřebovali jasné světlo k práci. Bylo to proto, že neměli takovou elektrickou síť nebo možnosti domácího osvětlení, jaké máme my. Také potřebovali jít ráno do práce za jasnějšího světla, protože neměli takové veřejné osvětlení, jaké máme nyní. V dnešní době je stav silnic a aut lepší a chodníky jsou bezpečnější.“Zdroj: UnsplashMíra ohlasu na výzkum Foleyové ukazuje, jak živý je o toto téma zájem – její zjištění se rozšířila po britských a irských celostátních médiích po pouhých dvou vystoupeních v místním rozhlase a ještě předtím, než je skutečně připravila k publikaci. Zvláštní zájem právě teď dává smysl.Nedostatek elektřiny v Evropě by mohl být tuto zimu tak vážný, že německé odbory již doporučují, aby podniky zavřely dříve, aby ušetřily energii, zatímco mnoho měst v zemi se letos vzdává vánočního osvětlení. Britské domácnosti mohou čelit výpadkům, což povede ke zvýšení prodeje domácích baterií, zatímco Španělsko zavedlo teplotní limity pro vytápění i klimatizaci ve veřejných budovách. Vzhledem k možným potížím, které by všechna tato opatření mohla způsobit, by se vzdání se letního času mohlo ukázat jako poměrně snadná výhra.To však ještě neznamená, že letní čas je na cestě k zániku. K dohodě EU uzavřené v roce 2019 o zrušení střídání hodin stále nedošlo – částečně kvůli šedým zónám v mocenské struktuře unie, ale hlavně proto, že všichni její členové měli v posledních několika chaotických letech větší požáry. V této souvislosti se letní čas pochopitelně dostal na seznam mezinárodních problémů, které je třeba vyřešit.S přibývajícími důkazy o tom, že je překážkou – a že by mohl mít i potenciální geopolitické dopady – se však zdá, že hodiny stále tikají a že se zrušení tohoto zvyku v Evropě, kde se ho již vzdaly Island, Turecko, Rusko a Bělorusko, blíží. Zdá se však, že hodiny tikají poměrně pomalu.