Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 mld. Kč na 2,89 bilionu
Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275.000 korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Ministerstvo v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekávalo, že za celý letošní rok státní dluh vzroste na 2,728 bilionu korun. Zároveň ale upozorňovalo, že výši zadlužení mohou ovlivnit vnější faktory, jako je válka na Ukrajině nebo vývoj cen energií.
Rychlejší růst zadlužení nyní ministerstvo zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na letošní rok. Sněmovna tento týden rozhodla o prohloubení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard korun.
Za první tři čtvrtletí vydalo ministerstvo korunové dluhopisy se splatností nad jeden rok za 390 miliard korun. „Došlo k pokrytí všech letošních splátek státního dluhu a předfinancování významné části schodku státního rozpočtu,“ uvedl úřad.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Zdroj: Getty Images
Vývoj státního dluhu:
Rok
Státní dluh (v mld. Kč)
1993
158,8
1994
157,3
1995
154,4
1996
155,2
1997
173,1
1998
194,7
1999
228,4
2000
289,3
2001
345,0
2002
395,9
2003
493,2
2004
592,9
2005
691,2
2006
802,5
2007
892,3
2008
999,5
2009
1178,2
2010
1344,1
2011
1499,4
2012
1667,6
2013
1683,3
2014
1663,7
2015
1673,0
2016
1613,4
2017
1624,7
2018
1622,0
2019
1640,2
2020
2049,7
2021
2465,7
1.-3. čtvrtletí 2022
2890,4
Vládní dluh členských zemí EU ve druhém čtvrtletí klesl, v Česku se ale zvýšil
Zdroj: Getty Images
Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska – Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
V České republice vládní dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl na 43,5 procenta ze 42,9 procenta HDP. Česko ale díky snižování dluhu k HDP v době před pandemií mělo nadále osmé nejnižší zadlužení z 27 členských zemí EU a nejnižší zadlužení ze zemí visegrádské čtyřky, plyne z údajů Eurostatu.
Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci druhého čtvrtletí vykázalo Řecko, a to 182,1 procenta. Nejméně zadlužené bylo naopak Estonsko, kde vládní dluh činil pouze 16,7 procenta HDP. Nejvýraznějšího poklesu zadlužení dosáhl Kypr, a to o 6,8 procentního bodu.
Česká republika patří mezi čtveřici členských zemí EU, kde se ve druhém čtvrtletí zadlužení zvýšilo také v meziročním srovnání. Meziroční růst poměru vládního dluhu k HDP vykázaly také Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.
Eurostat dnes také oznámil, že rozpočtový deficit členských zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí snížil na 1,8 procenta HDP z 2,3 procenta v prvním kvartálu. V České republice deficit klesl na 2,3 procenta ze 3,2 procenta HDP.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 mld. Kč na 2,89 bilionuNa každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275.000 korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.Ministerstvo v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekávalo, že za celý letošní rok státní dluh vzroste na 2,728 bilionu korun. Zároveň ale upozorňovalo, že výši zadlužení mohou ovlivnit vnější faktory, jako je válka na Ukrajině nebo vývoj cen energií.Rychlejší růst zadlužení nyní ministerstvo zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na letošní rok. Sněmovna tento týden rozhodla o prohloubení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard korun.Za první tři čtvrtletí vydalo ministerstvo korunové dluhopisy se splatností nad jeden rok za 390 miliard korun. „Došlo k pokrytí všech letošních splátek státního dluhu a předfinancování významné části schodku státního rozpočtu,“ uvedl úřad.Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.Zdroj: Getty ImagesVývoj státního dluhu:RokStátní dluh 1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,71.-3. čtvrtletí 20222890,4Vládní dluh členských zemí EU ve druhém čtvrtletí klesl, v Česku se ale zvýšilZdroj: Getty Images Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska – Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.V České republice vládní dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl na 43,5 procenta ze 42,9 procenta HDP. Česko ale díky snižování dluhu k HDP v době před pandemií mělo nadále osmé nejnižší zadlužení z 27 členských zemí EU a nejnižší zadlužení ze zemí visegrádské čtyřky, plyne z údajů Eurostatu.Chcete využít této příležitosti?Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci druhého čtvrtletí vykázalo Řecko, a to 182,1 procenta. Nejméně zadlužené bylo naopak Estonsko, kde vládní dluh činil pouze 16,7 procenta HDP. Nejvýraznějšího poklesu zadlužení dosáhl Kypr, a to o 6,8 procentního bodu.Česká republika patří mezi čtveřici členských zemí EU, kde se ve druhém čtvrtletí zadlužení zvýšilo také v meziročním srovnání. Meziroční růst poměru vládního dluhu k HDP vykázaly také Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.Eurostat dnes také oznámil, že rozpočtový deficit členských zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí snížil na 1,8 procenta HDP z 2,3 procenta v prvním kvartálu. V České republice deficit klesl na 2,3 procenta ze 3,2 procenta HDP.Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Výsledková sezóna technologických gigantů opět přinesla důležité signály o tom, jak se jednotlivé společnosti vyrovnávají s nástupem umělé inteligence a...