Výpadek v dodávkách ruského plynu způsobuje v Evropě s blížící se zimou problémy
Evropa musí zaplatit za dovoz zkapalněného zemního plynu, modlit se za mírnou zimu a snížit poptávku po energii, protože jakákoli sabotáž infrastruktury nebo ještě hlubší omezení ruských dodávek by způsobily, že příděly elektřiny nebo výpadky proudu by byly téměř nevyhnutelné.
I kdyby se Evropě podařilo tuto zimu udržet teplo a svítit, bude mít příští rok mnohem větší problém doplnit vyčerpané zásoby než letos v listopadu, kdy měla splnit cíl Evropské unie vytvořit zásoby na 80 % kapacity.
Tento cíl sice překročila a zásoby, které v současnosti dosahují zhruba 90 %, představují rezervu, ale zastavení dodávek plynu přes síť Nord Stream z Ruska do Německa ponechává mezeru i přes zvýšené dodávky odjinud.
Rusko postupně omezilo toky plynu přes Nord Stream a také přes jiné trasy po západních sankcích v reakci na válku na Ukrajině, která začala v únoru. Plyn přes Nord Stream se zcela zastavil v září.
Analytici odhadují nedostatek plynu na téměř 15 % průměrné evropské poptávky v zimě, což znamená, že kontinent musí snížit spotřebu, aby přečkal topnou sezónu s nejvyšší poptávkou.
Zdroj: Pixabay
„Situace bude i nadále velmi nejistá,“ uvedl Cuneyt Kazokoglu, ředitel pro energetickou ekonomiku ve společnosti FGE.
„Spotřeba plynu v domácnostech v Německu vyskočila na konci září na nejvyšší úroveň od března kvůli chladnému období a poptávka byla přibližně 14 % nad čtyřletým průměrem 2018-2022. To představuje hrozbu,“ dodal.
Německo, největší evropská ekonomika a jeden z největších dovozců ruského plynu na kontinentu, je narušení dodávek vystaveno nejvíce a obzvláště aktivně vyvíjí plány na ochranu svého průmyslu a spotřebitelů.
Veškeré naděje na obnovení dodávek ze sítě Nord Stream do Německa zmařilo minulý měsíc podezření ze sabotáže.
Evropské státy uvedly, že pracují na zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury poté, co výbuchy poškodily Nord Stream 1 a také Nord Stream 2, který nikdy nebyl v provozu, ale byl naplněn plynem v pohotovosti.
Ruské výpadky by se mohly ještě zhoršit, pokud Moskva splní svou hrozbu, že uvalí sankce na ukrajinskou energetickou společnost Naftogaz, a uzavře tak jednu z posledních fungujících ruských plynových tras do Evropy.
GLOBÁLNÍ KONKURENCE
Zdroj: Pixabay
Evropa zvyšuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a rozšiřuje potřebnou infrastrukturu, ale musí konkurovat na světovém trhu, kde by se konkurence mohla zostřit, pokud by zesílil meteorologický jev známý jako La Nina a zvýšil poptávku v Asii.
To by zvýšilo ceny. Vzhledem k tomu, že se Evropě podařilo vytvořit zásoby, ceny klesly z maximálních hodnot dosažených v době ruské invaze na Ukrajinu, ale velkoobchodní cena nizozemského plynu, která je evropskou referenční cenou, je stále přibližně o 80 % vyšší než loni touto dobou.
„Dodatečné zkapalnění zemního plynu a zničení poptávky letos zatím pomohly,“ uvedl Wayne Bryan, vedoucí evropského výzkumu plynu ve společnosti Refinitiv, ale dodal: „Evropa potřebuje více stejného léku“.
I tak je nepravděpodobné, že by nahradil chybějící ruský plyn.
Společnost Refinitiv odhaduje, že severozápadní Evropa, včetně Německa, by mohla tuto zimu dovézt o 18 miliard metrů krychlových (m³) LNG více, čímž by dovoz letos dosáhl 52 m³, což je o 5,5 % více než loni.
Zvýšily se také dodávky plynu potrubím z Ázerbájdžánu, severní Afriky a Norska, ale zůstávají hluboko pod úrovní, kterou bývalý přední vývozce plynu poskytoval.
Podle Bank of America (NYSE:BAC) mají plynovody Nord Stream dohromady kapacitu 110 mld. m3 ročně, a pokud by fungovaly na plný výkon, pokryly by více než 30 % celkové evropské poptávky po plynu.
Prozatím Rusko dodává do severozápadní Evropy přes Polsko a Ukrajinu 86 milionů metrů krychlových (mcm) denně ve srovnání s průměrnými 360 mcm/den v loňském roce, což představuje pokles o 76 %, uvedli analytici společnosti Bernstein.
Odhady analytiků se liší. Pokud budou dodávky pokračovat na současné úrovni, hrozí Evropě nedostatek 155 mil. m3/den, ukazují údaje společnosti Bernstein, které vycházejí z průměrné denní poptávky v severozápadní Evropě za období září až březen v letech 2017-2021 ve výši 930 mil. m3.
Země EU se dohodly, že tuto zimu sníží poptávku až o 15 %, tedy celkem o 50 mld. m³.
Zdroj: Pixabay
Pokud se jim to podaří, měly by zásoby na konci zimy dosáhnout přibližně 55 mld. m³. Jejich včasné doplnění na následující zimu zkomplikují chybějící ruské dodávky, které Evropa dostávala ještě na začátku letošního roku.
Riziko spočívá v tom, že s klesajícími dodávkami energie se poptávka po energii nesníží dostatečně.
Evropská poptávka po průmyslovém plynu klesla, protože vysoké ceny plynu vedly k tomu, že továrny v energeticky náročných odvětvích, jako je výroba hliníku, oceli a čpavku, zastavily výrobu.
Německá Spolková agentura pro sítě, která by v případě nouzových dodávek měla na starosti příděly plynu, však uvedla, že spotřeba domácností je příliš vysoká na to, aby byla udržitelná.
Dalším problémem je, že stárnoucí jaderné elektrárny a potíže s chlazením reaktorů během letního sucha snížily francouzskou výrobu atomové energie, což má následné dopady.
Společnost Refinitiv odhaduje, že výsledná poptávka po plynu pro výrobu elektřiny mezi veřejnými službami by mohla být v letošním roce o 30 % vyšší než v loňském roce.
Británie, která může dovážet energii z Evropy, rovněž varovala před výpadky elektřiny v letošní zimě v důsledku nedostatku v Evropě.
Komfortnější situace v zásobování energií by mohla nastat až za mnoho zim.
Francisco Blanch, analytik Bank of America, odhadl, že normalizace cen plynu v Evropě může trvat pět až deset let.
„Evropa bude muset za plyn stále platit více a modlit se za teplejší počasí,“ řekl.
I kdyby se Evropě podařilo tuto zimu udržet teplo a svítit, bude mít příští rok mnohem větší problém doplnit vyčerpané zásoby než letos v listopadu, kdy měla splnit cíl Evropské unie vytvořit zásoby na 80 % kapacity.Tento cíl sice překročila a zásoby, které v současnosti dosahují zhruba 90 %, představují rezervu, ale zastavení dodávek plynu přes síť Nord Stream z Ruska do Německa ponechává mezeru i přes zvýšené dodávky odjinud.Rusko postupně omezilo toky plynu přes Nord Stream a také přes jiné trasy po západních sankcích v reakci na válku na Ukrajině, která začala v únoru. Plyn přes Nord Stream se zcela zastavil v září.Analytici odhadují nedostatek plynu na téměř 15 % průměrné evropské poptávky v zimě, což znamená, že kontinent musí snížit spotřebu, aby přečkal topnou sezónu s nejvyšší poptávkou.Zdroj: Pixabay„Situace bude i nadále velmi nejistá,“ uvedl Cuneyt Kazokoglu, ředitel pro energetickou ekonomiku ve společnosti FGE.„Spotřeba plynu v domácnostech v Německu vyskočila na konci září na nejvyšší úroveň od března kvůli chladnému období a poptávka byla přibližně 14 % nad čtyřletým průměrem 2018-2022. To představuje hrozbu,“ dodal.Chcete využít této příležitosti?Německo, největší evropská ekonomika a jeden z největších dovozců ruského plynu na kontinentu, je narušení dodávek vystaveno nejvíce a obzvláště aktivně vyvíjí plány na ochranu svého průmyslu a spotřebitelů.Veškeré naděje na obnovení dodávek ze sítě Nord Stream do Německa zmařilo minulý měsíc podezření ze sabotáže.Evropské státy uvedly, že pracují na zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury poté, co výbuchy poškodily Nord Stream 1 a také Nord Stream 2, který nikdy nebyl v provozu, ale byl naplněn plynem v pohotovosti.Ruské výpadky by se mohly ještě zhoršit, pokud Moskva splní svou hrozbu, že uvalí sankce na ukrajinskou energetickou společnost Naftogaz, a uzavře tak jednu z posledních fungujících ruských plynových tras do Evropy.Zdroj: PixabayEvropa zvyšuje dovoz zkapalněného zemního plynu a rozšiřuje potřebnou infrastrukturu, ale musí konkurovat na světovém trhu, kde by se konkurence mohla zostřit, pokud by zesílil meteorologický jev známý jako La Nina a zvýšil poptávku v Asii.To by zvýšilo ceny. Vzhledem k tomu, že se Evropě podařilo vytvořit zásoby, ceny klesly z maximálních hodnot dosažených v době ruské invaze na Ukrajinu, ale velkoobchodní cena nizozemského plynu, která je evropskou referenční cenou, je stále přibližně o 80 % vyšší než loni touto dobou.„Dodatečné zkapalnění zemního plynu a zničení poptávky letos zatím pomohly,“ uvedl Wayne Bryan, vedoucí evropského výzkumu plynu ve společnosti Refinitiv, ale dodal: „Evropa potřebuje více stejného léku“.I tak je nepravděpodobné, že by nahradil chybějící ruský plyn.Společnost Refinitiv odhaduje, že severozápadní Evropa, včetně Německa, by mohla tuto zimu dovézt o 18 miliard metrů krychlových LNG více, čímž by dovoz letos dosáhl 52 m³, což je o 5,5 % více než loni.Zvýšily se také dodávky plynu potrubím z Ázerbájdžánu, severní Afriky a Norska, ale zůstávají hluboko pod úrovní, kterou bývalý přední vývozce plynu poskytoval.Podle Bank of America mají plynovody Nord Stream dohromady kapacitu 110 mld. m3 ročně, a pokud by fungovaly na plný výkon, pokryly by více než 30 % celkové evropské poptávky po plynu.Prozatím Rusko dodává do severozápadní Evropy přes Polsko a Ukrajinu 86 milionů metrů krychlových denně ve srovnání s průměrnými 360 mcm/den v loňském roce, což představuje pokles o 76 %, uvedli analytici společnosti Bernstein.Odhady analytiků se liší. Pokud budou dodávky pokračovat na současné úrovni, hrozí Evropě nedostatek 155 mil. m3/den, ukazují údaje společnosti Bernstein, které vycházejí z průměrné denní poptávky v severozápadní Evropě za období září až březen v letech 2017-2021 ve výši 930 mil. m3.Země EU se dohodly, že tuto zimu sníží poptávku až o 15 %, tedy celkem o 50 mld. m³.Zdroj: PixabayPokud se jim to podaří, měly by zásoby na konci zimy dosáhnout přibližně 55 mld. m³. Jejich včasné doplnění na následující zimu zkomplikují chybějící ruské dodávky, které Evropa dostávala ještě na začátku letošního roku.Riziko spočívá v tom, že s klesajícími dodávkami energie se poptávka po energii nesníží dostatečně.Evropská poptávka po průmyslovém plynu klesla, protože vysoké ceny plynu vedly k tomu, že továrny v energeticky náročných odvětvích, jako je výroba hliníku, oceli a čpavku, zastavily výrobu.Německá Spolková agentura pro sítě, která by v případě nouzových dodávek měla na starosti příděly plynu, však uvedla, že spotřeba domácností je příliš vysoká na to, aby byla udržitelná.Dalším problémem je, že stárnoucí jaderné elektrárny a potíže s chlazením reaktorů během letního sucha snížily francouzskou výrobu atomové energie, což má následné dopady.Společnost Refinitiv odhaduje, že výsledná poptávka po plynu pro výrobu elektřiny mezi veřejnými službami by mohla být v letošním roce o 30 % vyšší než v loňském roce.Británie, která může dovážet energii z Evropy, rovněž varovala před výpadky elektřiny v letošní zimě v důsledku nedostatku v Evropě.Komfortnější situace v zásobování energií by mohla nastat až za mnoho zim.Francisco Blanch, analytik Bank of America, odhadl, že normalizace cen plynu v Evropě může trvat pět až deset let.„Evropa bude muset za plyn stále platit více a modlit se za teplejší počasí,“ řekl.