září seismologové zaznamenali sérii výbuchů, které byly rychle vystopovány na dně Baltského moře. Brzy se ukázalo, že výbuchy přerušily plynovody Nord Stream 1 a 2 spojující Rusko s Německem. Mnoho lidí z branže podezřívalo z odpovědnosti ruského prezidenta Vladimira Putina – což Kreml popírá a místo toho obviňuje „Anglosasy“.
Škody upozornily na zranitelnost evropských energetických sítí, která se v následujících týdnech ještě více zvýraznila, když byly v Německu přerušeny rádiové kabely, což na několik hodin zastavilo železniční dopravu, a Norsko začalo v blízkosti svých pobřežních energetických zařízení zaznamenávat „abnormálně vysokou“ aktivitu dronů. „Zaznamenali jsme řadu velmi podivných fyzických útoků,“ říká Evangelos Ouzounis, vedoucí oddělení pro rozvoj politiky v agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost. „Energetická síť je rozsáhlá a nelze ji fyzicky chránit.“
Tlak se zvýšil 15. listopadu, kdy raketa zasáhla vesnici v Polsku, členském státě NATO, což vyvolalo obavy, že by se konflikt mohl rozšířit. Od útoků na Nord Stream členové NATO zvýšili monitorování pomocí satelitů, letadel, lodí a ponorek a vytvořili něco jako protiletecký štít pro Severní a Baltské moře. A Velká Británie tvrdí, že bude investovat do speciálních lodí, které pomohou zabezpečit podmořské potrubí a datové kabely. „Rusko chce přitlačit na pilu a otestovat odhodlání NATO,“ říká Kristine Berzina z German Marshall Fund ve Washingtonu. Podívejte se na zařízení, která jsou ohrožena nejvíce.
Nejzranitelnější místa
Baltské potrubí
Zdroj: Unsplash
Plynovod může ročně přepravit až 10 miliard metrů krychlových (353 miliard kubických stop) plynu z Norska do Polska přes Dánsko. Byl slavnostně otevřen v den výbuchů plynovodu Nord Stream a umožňuje Polsku a pobaltským státům – všem zarytým odpůrcům ruské invaze na Ukrajinu – diverzifikovat dodávky energie. Přestože jeho kapacita je jen desetinou kapacity Nord Streamu, každý kousek se počítá, protože ceny energie v Evropě jsou zhruba čtyřikrát vyšší než v minulosti, a to navzdory nadprůměrným teplotám, které v poslední době snížily poptávku. Přerušení systému by bylo pro Polsko, které má málo zásob plynu, těžkou ranou. A nepřímo by to zasáhlo i Ukrajince, z nichž asi 1 milion hledá útočiště v Polsku.
ESTlink a NordBalt
Přerušení těchto podmořských elektrických kabelů by mělo jak rušivý, tak vysoce symbolický dopad, neboť by izolovalo bývalé sovětské pobaltské republiky od evropské sítě ve Finsku a Švédsku, které ukončily desetiletí neangažovanosti a plánují vstup do NATO. NordBalt o výkonu 700 megawattů spojuje Švédsko a Litvu. Dva kabely ESTlink s celkovou kapacitou 1 000 MW spojují Estonsko a Finsko, které tuto zimu očekává průběžné výpadky elektřiny po zastavení jejího dovozu z Ruska.
Terminály LNG
Zkapalněný zemní plyn se stal důležitou součástí reakce regionu na přerušení dodávek ze strany Kremlu a litevské dovozní zařízení v Klaipedě – jen kousek od ruské Kaliningradské oblasti – bylo pokřtěno „Nezávislost“. Německo najímá až sedm lodí, které mohou převádět palivo do plynárenské sítě; tři z nich by měly být spuštěny do konce roku, včetně jedné v pobřežním přístavu Lubmin, kde Nord Stream přistává. Finsko a Estonsko se v obavách z útoku rozhodly, že budou tuto zimu provozovat plovoucí terminál LNG z kotviště v jižním pobřežním městě Inkoo.
Tyto plynovody přepravující norský plyn do Německa a Velké Británie se zdají být obzvláště zranitelné vzhledem k tomu, že většina jejich trasy, která měří více než 1 600 km, vede přes extrémně vzdálené vody. „Znepokojující na tom, co se stalo s Nord Streamem, je, že jde o poměrně frekventovanou oblast,“ říká Anne-Sophie Corbeauová, výzkumná pracovnice Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.
Energetický ostrov Bornholm
Německé a dánské centrum větrných elektráren na moři v hodnotě 9 miliard eur je sice ještě několik let vzdáleno od zahájení provozu, ale jeho ochrana je obtížná a případný incident by zasadil tvrdou ránu evropskému úsilí o energetickou nezávislost. EU, Spojené království a USA v květnu obvinily Moskvu z kybernetických útoků na satelitní síť, které narušily kontrolu nad tisíci německých větrných turbín. „Větrná farma nefunguje sama o sobě,“ říká Patricia Schoukerová, energetická analytička Payneova institutu pro veřejnou politiku v Coloradu. „Je propojená a Rusko právě teď testuje tyto vstupní body a zranitelnosti.“
26. září seismologové zaznamenali sérii výbuchů, které byly rychle vystopovány na dně Baltského moře. Brzy se ukázalo, že výbuchy přerušily plynovody Nord Stream 1 a 2 spojující Rusko s Německem. Mnoho lidí z branže podezřívalo z odpovědnosti ruského prezidenta Vladimira Putina - což Kreml popírá a místo toho obviňuje "Anglosasy".
Škody upozornily na zranitelnost evropských energetických sítí, která se v následujících týdnech ještě více zvýraznila, když byly v Německu přerušeny rádiové kabely, což na několik hodin zastavilo železniční dopravu, a Norsko začalo v blízkosti svých pobřežních energetických zařízení zaznamenávat "abnormálně vysokou" aktivitu dronů. "Zaznamenali jsme řadu velmi podivných fyzických útoků," říká Evangelos Ouzounis, vedoucí oddělení pro rozvoj politiky v agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost. "Energetická síť je rozsáhlá a nelze ji fyzicky chránit."
Tlak se zvýšil 15. listopadu, kdy raketa zasáhla vesnici v Polsku, členském státě NATO, což vyvolalo obavy, že by se konflikt mohl rozšířit. Od útoků na Nord Stream členové NATO zvýšili monitorování pomocí satelitů, letadel, lodí a ponorek a vytvořili něco jako protiletecký štít pro Severní a Baltské moře. A Velká Británie tvrdí, že bude investovat do speciálních lodí, které pomohou zabezpečit podmořské potrubí a datové kabely. "Rusko chce přitlačit na pilu a otestovat odhodlání NATO," říká Kristine Berzina z German Marshall Fund ve Washingtonu. Podívejte se na zařízení, která jsou ohrožena nejvíce.
Nejzranitelnější místa
Baltské potrubí
Zdroj: Unsplash
Plynovod může ročně přepravit až 10 miliard metrů krychlových (353 miliard kubických stop) plynu z Norska do Polska přes Dánsko. Byl slavnostně otevřen v den výbuchů plynovodu Nord Stream a umožňuje Polsku a pobaltským státům - všem zarytým odpůrcům ruské invaze na Ukrajinu - diverzifikovat dodávky energie. Přestože jeho kapacita je jen desetinou kapacity Nord Streamu, každý kousek se počítá, protože ceny energie v Evropě jsou zhruba čtyřikrát vyšší než v minulosti, a to navzdory nadprůměrným teplotám, které v poslední době snížily poptávku. Přerušení systému by bylo pro Polsko, které má málo zásob plynu, těžkou ranou. A nepřímo by to zasáhlo i Ukrajince, z nichž asi 1 milion hledá útočiště v Polsku.
ESTlink a NordBalt
Přerušení těchto podmořských elektrických kabelů by mělo jak rušivý, tak vysoce symbolický dopad, neboť by izolovalo bývalé sovětské pobaltské republiky od evropské sítě ve Finsku a Švédsku, které ukončily desetiletí neangažovanosti a plánují vstup do NATO. NordBalt o výkonu 700 megawattů spojuje Švédsko a Litvu. Dva kabely ESTlink s celkovou kapacitou 1 000 MW spojují Estonsko a Finsko, které tuto zimu očekává průběžné výpadky elektřiny po zastavení jejího dovozu z Ruska.
Terminály LNG
Zkapalněný zemní plyn se stal důležitou součástí reakce regionu na přerušení dodávek ze strany Kremlu a litevské dovozní zařízení v Klaipedě - jen kousek od ruské Kaliningradské oblasti - bylo pokřtěno "Nezávislost". Německo najímá až sedm lodí, které mohou převádět palivo do plynárenské sítě; tři z nich by měly být spuštěny do konce roku, včetně jedné v pobřežním přístavu Lubmin, kde Nord Stream přistává. Finsko a Estonsko se v obavách z útoku rozhodly, že budou tuto zimu provozovat plovoucí terminál LNG z kotviště v jižním pobřežním městě Inkoo.
Europipe II a Langeled
Zdroj: Unsplash
Tyto plynovody přepravující norský plyn do Německa a Velké Británie se zdají být obzvláště zranitelné vzhledem k tomu, že většina jejich trasy, která měří více než 1 600 km, vede přes extrémně vzdálené vody. "Znepokojující na tom, co se stalo s Nord Streamem, je, že jde o poměrně frekventovanou oblast," říká Anne-Sophie Corbeauová, výzkumná pracovnice Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.
Energetický ostrov Bornholm
Německé a dánské centrum větrných elektráren na moři v hodnotě 9 miliard eur je sice ještě několik let vzdáleno od zahájení provozu, ale jeho ochrana je obtížná a případný incident by zasadil tvrdou ránu evropskému úsilí o energetickou nezávislost. EU, Spojené království a USA v květnu obvinily Moskvu z kybernetických útoků na satelitní síť, které narušily kontrolu nad tisíci německých větrných turbín. "Větrná farma nefunguje sama o sobě," říká Patricia Schoukerová, energetická analytička Payneova institutu pro veřejnou politiku v Coloradu. "Je propojená a Rusko právě teď testuje tyto vstupní body a zranitelnosti."
