Bylo to koncem loňského roku v Inusawě, vesnici na severu Nigérie na vyprahlém okraji největšího města regionu. Během několika hodin se ženy – kterým bylo od dvaceti do čtyřiceti let a každá měla dvě až osm dětí – bavily o ideální velikosti své domácnosti a o tom, proč vyhledaly pomoc při plánování rodiny. Nejprve však měly praktické otázky.
„Změní to můj menstruační cyklus?“ zeptala se jedna z nich. „Proč je ve špičce kondomu vždycky vzduch?“ zeptala se jiná.
Maitama, který působí jako místní zástupkyně neziskové organizace se sídlem v Londýně, pravidelně pořádá sezení pro malé skupiny žen ve vesnicích v okolí města Kano. Podporuje upřímnou diskusi, která se v této konzervativní části světa vede jen zřídka.
Země subsaharské Afriky mají nejvyšší porodnost na světě. Niger na severu Nigérie je s 6,7 porodu na matku na prvním místě, zatímco nedaleké Mali a Čad patří k těm, které jsou těsně za ním. S 5,2 dětmi na ženu, což je více než dvojnásobek celosvětového průměru 2,4 dítěte, se Nigérie pevně drží v první desítce zemí světa. Podle odhadů OSN se počet Nigerijců do roku 2050 více než zdvojnásobí na 450 milionů, čímž se stane třetí nejlidnatější zemí světa.
Tato část západní Afriky je nyní motorem světového populačního růstu, což je titul, který dříve připadal Číně, Indii nebo jihovýchodní Asii – z nichž každá se stala ekonomickou velmocí. Vzestup těchto regionů byl zčásti způsoben tzv. přechodem v porodnosti. To je doba, kdy míra porodnosti klesá směrem k náhradní míře plodnosti, která činí přibližně 2,1 porodu na ženu, což stabilizuje populaci a úzce souvisí s rozvojem, růstem a snižováním chudoby. Nižší míra porodnosti znamená vyšší průměrný věk, což znamená větší počet pracujících obyvatel, kteří vydělávají a spoří peníze. Větší základna úspor obvykle přináší nižší úrokové sazby, které pomáhají zemím budovat infrastrukturu, jako jsou energetické sítě a silnice.
Zdroj: Bloomberg
Mnoho afrických zemí již dosáhlo pokroku ve snižování porodnosti. Nigérie, kde žije přibližně každý sedmý Afričan a která je největším národním hospodářstvím kontinentu, se však ani zdaleka nepřiblížila ke zvrácení své populační rovnováhy. Podle údajů FP2030, globálního partnerství podporovaného OSN, vynaložila tato země v roce 2019 na plánování rodiny 18,2 milionu dolarů. To je asi sedmina Pákistánu, země s podobným počtem obyvatel, ale s mírou porodnosti 3,4. Přesto jsou tyto výdaje vyšší než v roce 2017, kdy činily pouhých 1,7 milionu dolarů, a tvůrci politik si v poslední době začali uvědomovat problémy, které před nimi stojí. Letos prezident Muhammadu Buhari zřídil Národní radu pro řízení populace a zdůraznil „naléhavost řešení trvale vysoké míry porodnosti v Nigérii, a to rozšířením přístupu k modernímu plánování rodiny“.
Více lidí znamená potřebu více škol, učitelů, nemocnic a další důležité infrastruktury. Bez těchto „kritických složek“ pravděpodobně utrpí hospodářský pokrok, říká Alex Ezeh, profesor globálního zdraví na Drexelově univerzitě ve Filadelfii: „Tempo růstu, které máme v západoafrických zemích, je příliš vysoké na to, aby jim umožnilo provést nezbytné investice do rozvoje lidského kapitálu, které by zlepšily hospodářské výsledky a růst.“
V místech, jako je Mali a Čad, kde počet obyvatel roste tempem přibližně 3 % ročně, se počet lidí zdvojnásobuje každé čtvrtstoletí. V Nigérii se růst populace pohybuje kolem 2,5 % a napětí je patrné po celé zemi. Není zde dostatek energie ani vody a chybí finanční prostředky na zdravotní péči, vzdělávání a infrastrukturu.
Podle odhadů Světové banky z let 2018-19 žily přibližně čtyři desetiny více než 200milionové nigerijské populace v extrémní chudobě – definované jako přežívání za 2,15 USD (53 Kč) na den nebo méně – a 3 z 10 obyvatel byli ohroženi pádem na tuto úroveň. To je v absolutních číslech více lidí pod hranicí chudoby než v kterékoli jiné zemi na světě, včetně Indie, která má sedmkrát více obyvatel. V Nigérii žije pětina dětí na světě, které nechodí do školy. Polovina dospělých je nezaměstnaná nebo má nízkou kvalifikaci, přičemž u osob mladších 34 let, které tvoří většinu populace, se toto číslo zvyšuje na dvě třetiny. Nezaměstnanost mladých lidí podporuje prosperující průmysl únosů za výkupné, kdy ozbrojené gangy mladých mužů unášejí autobusy plné lidí z dálnic nebo celé školy se stovkami dětí.
Zdroj: Bloomberg
Nigérie je v mnoha ohledech příběhem dvou zemí. Studie provedená v roce 2019 na 23 000 nigerijských ženách zjistila, že úhrnná plodnost etnické skupiny Hausa-Fulani, která dominuje na převážně muslimském severu, je 8,02, zatímco u Igbo a Jorubů, kteří jsou soustředěni na jihu, je to 4,91, respektive 4,43. V roce 2019 byla v Nigérii provedena studie, podle které se v Nigérii narodilo celkem 6 000 žen. Severní státy mají v Nigérii nejvyšší míru chudoby, dětí, které nechodí do školy, a mateřské úmrtnosti, spolu s nejnižší úrovní gramotnosti a nejvážnějším nedostatkem bezpečnosti.
Analýza Centra kodaňského konsensu (Copenhagen Consensus Center), amerického think tanku, z roku 2014 odhaduje, že každý dolar vynaložený na všeobecný přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví přináší 120 dolarů ročního ekonomického přínosu. Vedou se však diskuse o tom, zda by investice do vzdělání nebo do plánování rodiny lépe podnítily hospodářský rozvoj.
Charles Robertson, hlavní ekonom investiční banky Renaissance Capital, ve své knize The Time-Traveling Economist z roku 2022 uvádí souvislost mezi porodností a hospodářským růstem: Proč jsou vzdělání, elektřina a porodnost klíčem k úniku z chudoby. Země rostou nejrychleji, když se díky nižší porodnosti zvýší průměrný věk na úroveň mezi 20. a 30. rokem života, kdy lidé pracují a více spoří. „Nejdříve však musíte mít vzdělání, protože žádná negramotná země nikdy nezbohatla,“ napsal. „A musíte vzdělávat zejména ženy.“
Pokud jde o vzdělání, „nestačí mít jen školní budovy,“ říká Partha Dasgupta, emeritní profesor na Cambridgeské univerzitě, který se zabývá ekonomií chudoby. „Musíte vyškolit učitele, potřebujete, aby se objevili ve škole.“
Zdroj: Bloomberg
To se v Nigérii, která vydává na vzdělávání asi 5 % svého hrubého domácího produktu, což je asi třetina referenční hodnoty UNESCO, neděje. Učitelé běžně stávkují několik měsíců kvůli nezaplaceným účtům a školy v celém regionu jsou žalostně podfinancované.
Plánování rodiny je citlivé téma, a to jak z kulturních a náboženských důvodů, tak i z historických důvodů. Nezisková organizace, pro kterou Maitama pracuje, MSI Reproductive Choices, se do roku 2020 jmenovala Marie Stopes International, pojmenovaná po britské průkopnici kontroly porodnosti z počátku 20. století, jejíž eugenické názory se v posledních letech staly předmětem zvýšené kontroly.
Populace je v Nigérii také politickým tématem – čím více lidí, tím více parlamentních křesel a peněz od centrální vlády stát dostane. Naposledy se v zemi konalo sčítání lidu v roce 2006, které bylo poznamenáno náhlým a podezřelým nárůstem počtu obyvatel v různých státech.
Politici podporují rychlý růst populace, protože „jim to pomáhá čerpat více zdrojů“, říká Ezeh, profesor z Drexelu, který se v Nigérii narodil. „Nezáleží na tom, jestli jsou hladoví, chudí nebo negramotní, na tom jim nezáleží.“
Růst města Lagos v čase – Zdroj: internetgeography.net
„Politické elity vám řeknou, že je to naším náboženstvím, a já jim říkám, že nejsme katoličtější než Španělsko nebo Itálie, nejsme islámštější než Indonésie,“ říká. Zmiňuje Bangladéš – muslimskou společnost, která je hojně uváděna jako vzor pro africké země -, která rychle snížila porodnost z téměř sedmi v sedmdesátých letech na dnešní dvě. „Není to otázka náboženství nebo kultury.“
Jasné je, že růst je tažen především severem, kde tradice včetně sňatků mladistvých a polygamie dlouho činily z velkých rodin normu.
Právě tam MSI a program integrovaného sexuálního zdraví žen provozovaný Mezinárodní federací plánovaného rodičovství soustřeďují naprostou většinu svých služeb, které zahrnují antikoncepční pilulky a implantáty i nitroděložní tělíska. Tyto skupiny se vyhýbají slovům jako „sexuální“ nebo „plánování rodiny“ a dávají přednost „odstupu od porodu“. Podle Effioma Effioma, vedoucího MSI v Nigérii, je klíčová podpora ze strany manželů a mužských autorit, a to jak náboženských, tak kulturních. Jeho týmy zapojují nejprve muže, aby je zbavily „mýtů a mylných představ o tom, co islám říká o plánování rodiny“. Rychlá urbanizace také snižuje potřebu velkých rodin, které byly dlouho užitečné na farmách. To by mohlo pomoci změnit postoje.
V Inusawě 24letá Shafaatu řekla, že nechce mít více než dvě děti, a její manžel s tím souhlasil. Třicetiletá Shamisiyya, která má šest dětí, se připojila k názorům ostatních žen, když řekla, že plánování rodiny je také o tom, aby si ženy odpočinuly od dlouhého koloběhu porodů a výchovy dětí. „Chci si naplánovat rodinu, lépe si rozumět s manželem, abychom neměli problémy a nehádali se o peníze,“ říká. „Ale také si chci trochu odpočinout.“
Bylo to koncem loňského roku v Inusawě, vesnici na severu Nigérie na vyprahlém okraji největšího města regionu. Během několika hodin se ženy – kterým bylo od dvaceti do čtyřiceti let a každá měla dvě až osm dětí – bavily o ideální velikosti své domácnosti a o tom, proč vyhledaly pomoc při plánování rodiny. Nejprve však měly praktické otázky.„Změní to můj menstruační cyklus?“ zeptala se jedna z nich. „Proč je ve špičce kondomu vždycky vzduch?“ zeptala se jiná.Maitama, který působí jako místní zástupkyně neziskové organizace se sídlem v Londýně, pravidelně pořádá sezení pro malé skupiny žen ve vesnicích v okolí města Kano. Podporuje upřímnou diskusi, která se v této konzervativní části světa vede jen zřídka.Země subsaharské Afriky mají nejvyšší porodnost na světě. Niger na severu Nigérie je s 6,7 porodu na matku na prvním místě, zatímco nedaleké Mali a Čad patří k těm, které jsou těsně za ním. S 5,2 dětmi na ženu, což je více než dvojnásobek celosvětového průměru 2,4 dítěte, se Nigérie pevně drží v první desítce zemí světa. Podle odhadů OSN se počet Nigerijců do roku 2050 více než zdvojnásobí na 450 milionů, čímž se stane třetí nejlidnatější zemí světa.Tato část západní Afriky je nyní motorem světového populačního růstu, což je titul, který dříve připadal Číně, Indii nebo jihovýchodní Asii – z nichž každá se stala ekonomickou velmocí. Vzestup těchto regionů byl zčásti způsoben tzv. přechodem v porodnosti. To je doba, kdy míra porodnosti klesá směrem k náhradní míře plodnosti, která činí přibližně 2,1 porodu na ženu, což stabilizuje populaci a úzce souvisí s rozvojem, růstem a snižováním chudoby. Nižší míra porodnosti znamená vyšší průměrný věk, což znamená větší počet pracujících obyvatel, kteří vydělávají a spoří peníze. Větší základna úspor obvykle přináší nižší úrokové sazby, které pomáhají zemím budovat infrastrukturu, jako jsou energetické sítě a silnice.Zdroj: BloombergMnoho afrických zemí již dosáhlo pokroku ve snižování porodnosti. Nigérie, kde žije přibližně každý sedmý Afričan a která je největším národním hospodářstvím kontinentu, se však ani zdaleka nepřiblížila ke zvrácení své populační rovnováhy. Podle údajů FP2030, globálního partnerství podporovaného OSN, vynaložila tato země v roce 2019 na plánování rodiny 18,2 milionu dolarů. To je asi sedmina Pákistánu, země s podobným počtem obyvatel, ale s mírou porodnosti 3,4. Přesto jsou tyto výdaje vyšší než v roce 2017, kdy činily pouhých 1,7 milionu dolarů, a tvůrci politik si v poslední době začali uvědomovat problémy, které před nimi stojí. Letos prezident Muhammadu Buhari zřídil Národní radu pro řízení populace a zdůraznil „naléhavost řešení trvale vysoké míry porodnosti v Nigérii, a to rozšířením přístupu k modernímu plánování rodiny“.Více lidí znamená potřebu více škol, učitelů, nemocnic a další důležité infrastruktury. Bez těchto „kritických složek“ pravděpodobně utrpí hospodářský pokrok, říká Alex Ezeh, profesor globálního zdraví na Drexelově univerzitě ve Filadelfii: „Tempo růstu, které máme v západoafrických zemích, je příliš vysoké na to, aby jim umožnilo provést nezbytné investice do rozvoje lidského kapitálu, které by zlepšily hospodářské výsledky a růst.“Chcete využít této příležitosti?V místech, jako je Mali a Čad, kde počet obyvatel roste tempem přibližně 3 % ročně, se počet lidí zdvojnásobuje každé čtvrtstoletí. V Nigérii se růst populace pohybuje kolem 2,5 % a napětí je patrné po celé zemi. Není zde dostatek energie ani vody a chybí finanční prostředky na zdravotní péči, vzdělávání a infrastrukturu.Podle odhadů Světové banky z let 2018-19 žily přibližně čtyři desetiny více než 200milionové nigerijské populace v extrémní chudobě – definované jako přežívání za 2,15 USD na den nebo méně – a 3 z 10 obyvatel byli ohroženi pádem na tuto úroveň. To je v absolutních číslech více lidí pod hranicí chudoby než v kterékoli jiné zemi na světě, včetně Indie, která má sedmkrát více obyvatel. V Nigérii žije pětina dětí na světě, které nechodí do školy. Polovina dospělých je nezaměstnaná nebo má nízkou kvalifikaci, přičemž u osob mladších 34 let, které tvoří většinu populace, se toto číslo zvyšuje na dvě třetiny. Nezaměstnanost mladých lidí podporuje prosperující průmysl únosů za výkupné, kdy ozbrojené gangy mladých mužů unášejí autobusy plné lidí z dálnic nebo celé školy se stovkami dětí.Zdroj: BloombergNigérie je v mnoha ohledech příběhem dvou zemí. Studie provedená v roce 2019 na 23 000 nigerijských ženách zjistila, že úhrnná plodnost etnické skupiny Hausa-Fulani, která dominuje na převážně muslimském severu, je 8,02, zatímco u Igbo a Jorubů, kteří jsou soustředěni na jihu, je to 4,91, respektive 4,43. V roce 2019 byla v Nigérii provedena studie, podle které se v Nigérii narodilo celkem 6 000 žen. Severní státy mají v Nigérii nejvyšší míru chudoby, dětí, které nechodí do školy, a mateřské úmrtnosti, spolu s nejnižší úrovní gramotnosti a nejvážnějším nedostatkem bezpečnosti.Analýza Centra kodaňského konsensu , amerického think tanku, z roku 2014 odhaduje, že každý dolar vynaložený na všeobecný přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví přináší 120 dolarů ročního ekonomického přínosu. Vedou se však diskuse o tom, zda by investice do vzdělání nebo do plánování rodiny lépe podnítily hospodářský rozvoj.Charles Robertson, hlavní ekonom investiční banky Renaissance Capital, ve své knize The Time-Traveling Economist z roku 2022 uvádí souvislost mezi porodností a hospodářským růstem: Proč jsou vzdělání, elektřina a porodnost klíčem k úniku z chudoby. Země rostou nejrychleji, když se díky nižší porodnosti zvýší průměrný věk na úroveň mezi 20. a 30. rokem života, kdy lidé pracují a více spoří. „Nejdříve však musíte mít vzdělání, protože žádná negramotná země nikdy nezbohatla,“ napsal. „A musíte vzdělávat zejména ženy.“Pokud jde o vzdělání, „nestačí mít jen školní budovy,“ říká Partha Dasgupta, emeritní profesor na Cambridgeské univerzitě, který se zabývá ekonomií chudoby. „Musíte vyškolit učitele, potřebujete, aby se objevili ve škole.“Zdroj: BloombergTo se v Nigérii, která vydává na vzdělávání asi 5 % svého hrubého domácího produktu, což je asi třetina referenční hodnoty UNESCO, neděje. Učitelé běžně stávkují několik měsíců kvůli nezaplaceným účtům a školy v celém regionu jsou žalostně podfinancované.Plánování rodiny je citlivé téma, a to jak z kulturních a náboženských důvodů, tak i z historických důvodů. Nezisková organizace, pro kterou Maitama pracuje, MSI Reproductive Choices, se do roku 2020 jmenovala Marie Stopes International, pojmenovaná po britské průkopnici kontroly porodnosti z počátku 20. století, jejíž eugenické názory se v posledních letech staly předmětem zvýšené kontroly.Populace je v Nigérii také politickým tématem – čím více lidí, tím více parlamentních křesel a peněz od centrální vlády stát dostane. Naposledy se v zemi konalo sčítání lidu v roce 2006, které bylo poznamenáno náhlým a podezřelým nárůstem počtu obyvatel v různých státech.Politici podporují rychlý růst populace, protože „jim to pomáhá čerpat více zdrojů“, říká Ezeh, profesor z Drexelu, který se v Nigérii narodil. „Nezáleží na tom, jestli jsou hladoví, chudí nebo negramotní, na tom jim nezáleží.“Růst města Lagos v čase – Zdroj: internetgeography.net„Politické elity vám řeknou, že je to naším náboženstvím, a já jim říkám, že nejsme katoličtější než Španělsko nebo Itálie, nejsme islámštější než Indonésie,“ říká. Zmiňuje Bangladéš – muslimskou společnost, která je hojně uváděna jako vzor pro africké země -, která rychle snížila porodnost z téměř sedmi v sedmdesátých letech na dnešní dvě. „Není to otázka náboženství nebo kultury.“Jasné je, že růst je tažen především severem, kde tradice včetně sňatků mladistvých a polygamie dlouho činily z velkých rodin normu.Právě tam MSI a program integrovaného sexuálního zdraví žen provozovaný Mezinárodní federací plánovaného rodičovství soustřeďují naprostou většinu svých služeb, které zahrnují antikoncepční pilulky a implantáty i nitroděložní tělíska. Tyto skupiny se vyhýbají slovům jako „sexuální“ nebo „plánování rodiny“ a dávají přednost „odstupu od porodu“. Podle Effioma Effioma, vedoucího MSI v Nigérii, je klíčová podpora ze strany manželů a mužských autorit, a to jak náboženských, tak kulturních. Jeho týmy zapojují nejprve muže, aby je zbavily „mýtů a mylných představ o tom, co islám říká o plánování rodiny“. Rychlá urbanizace také snižuje potřebu velkých rodin, které byly dlouho užitečné na farmách. To by mohlo pomoci změnit postoje.V Inusawě 24letá Shafaatu řekla, že nechce mít více než dvě děti, a její manžel s tím souhlasil. Třicetiletá Shamisiyya, která má šest dětí, se připojila k názorům ostatních žen, když řekla, že plánování rodiny je také o tom, aby si ženy odpočinuly od dlouhého koloběhu porodů a výchovy dětí. „Chci si naplánovat rodinu, lépe si rozumět s manželem, abychom neměli problémy a nehádali se o peníze,“ říká. „Ale také si chci trochu odpočinout.“