Vedra a sucho způsobují nebezpečný tlak na dojnice po celém světě, vyčerpávají jejich produkci mléka a ohrožují dlouhodobé globální dodávky všeho možného od másla po dětskou výživu.
Předpokládá se, že objem mléka a mléčných výrobků v Austrálii, která je hlavním vývozcem, se letos sníží téměř o půl milionu tun, protože zemědělci po letech tlaku vln veder opouštějí toto odvětví. V Indii uvažují drobní zemědělci o investicích do chladicích zařízení, které by si museli dovolit. A výrobci ve Francii museli přerušit výrobu jednoho druhu vysoce kvalitního sýra, když se kvůli vyprahlým polím neměly krávy krmené trávou kde pást.
Některé z největších světových oblastí, kde se vyrábí mléko, jsou pro tato zvířata stále méně příznivé kvůli extrémnímu počasí, které přináší změna klimatu: Krávy nedávají tolik mléka ve stresu z vysokých teplot a vyprahlé podmínky a bouře tento problém ještě zhoršují tím, že usychá nebo se ničí tráva a další plodiny, kterými se živí.
Někteří vědci odhadují, že jen v USA bude změna klimatu stát mlékárenský průmysl do konce století 2,2 miliardy dolarů ročně, což je finanční zásah, který odvětví, jež již nyní bojuje o peníze, jen tak neunese. Pokud emise skleníkových plynů zůstanou vysoké, jedna studie odhaduje, že mlékárenský a masný průmysl přijde do stejného data kvůli tepelnému stresu o 39,94 miliardy dolarů ročně.
Současně rostoucí střední třída v mnoha rozvojových zemích zvyšuje poptávku po mléčných výrobcích, zatímco politiky zaměřené na ochranu životního prostředí odrazují zemědělce v některých oblastech od rozšiřování výroby. Tento střet předznamenává vyšší ceny a možný nedostatek základních potravinářských výrobků, jako je smetanový sýr nebo jogurt.
„Klimatické změny zvyšují volatilitu nebo výkyvy v nabídce, což může mít za následek zvýšenou potravinovou nejistotu,“ řekla Mary Ledmanová, globální stratég pro mléčné výrobky ve společnosti Rabobank.
Navzdory nákladným snahám udržet dobytek v chladu se chovatelé dojnic nevyhnou dopadu horka na svá stáda.
Tom Barcellos, který chová a dojí zvířata již 45 let v kalifornském Tiptonu, má na své farmě komplexní chladicí systém. Je vybaven ventilátory a mlžícími zařízeními a dokonce plánuje podle směru větru. Zjistil však, že teplé noci mohou snížit produkci.
„Pokud máte večer vyšší teploty a je to pro krávy trochu větší stres, může dojít ke ztrátě 15 %, v extrémních případech možná i 20 %,“ řekl Barcellos, který chová 1 800 krav.
Podobně je tomu i na druhé straně světa, kde Šarad Bhai Harendra Bhai Pandya a jeho bratr mají v západoindickém státě Gudžarát více než 40 krav.
Pandya svůj dobytek ustájil v přístřešku se systémem mlhovače, který čerpá vodu a přeměňuje ji na mlhu. Přesto se mu produkce mléka na jeho farmě během letních veder snižuje o více než 30 %.
Zvyšující se teploty pravděpodobně způsobí, že se takové podmínky stanou realitou pro více farmářů na delší dobu. To ztěžuje rozhodování o investicích.
Zdroj: Bloomberg
Ranu Bhai Bharvad, chovatel dojnic v Indii, nemá ani přístřešek pro své stádo 35 zvířat. Jeho dobytek má k dispozici pouze stín stromu neem, aby se ubránil stresu z horka.
„Nemohu si dovolit postavit přístřešek pro svůj dobytek,“ řekl Bharvad, který ze zisků své farmy živí patnáctičlennou rodinu.
Bharvad není nijak výjimečný: Indie je zdaleka největším světovým producentem mléka, který se na celkových dodávkách podílí téměř čtvrtinou. Obrovské objemy produkují z velké části desítky milionů drobných zemědělců, kteří chovají skromný počet zvířat.
Mlékárna Amul, která nakupuje mléko od Bharváda a jemu podobných zemědělců, reaguje na náročné podmínky a podniká kroky k ochraně dodávek.
„Během zimy, kdy je produkce vyšší, uchováváme mléko navíc v [podobě] prášku a tuto obranu použijeme v případě nedostatku během léta,“ řekl RS Sodhi, generální ředitel společnosti Gujarat Cooperative Milk Marketing Federation Ltd., která vlastní značku Amul.
Sucho v Austrálii
Zdroj: Unsplash
Austrálie, nejsušší obydlený kontinent na Zemi, nabízí ukázku toho, jak by se mohl světový mlékárenský průmysl pod tlakem klimatických změn zlomit.
Země byla kdysi těžkou vahou v tomto oboru, ale produkce mléka má prudce klesající tendenci a její podíl na celosvětovém obchodu s mlékem a mléčnými výrobky klesl z 16 % v 90. letech 20. století na přibližně 6 % v roce 2018.
Snížení produkce podpořila řada extrémních vln veder, včetně sucha, které trvalo od roku 1997 do roku 2010, a dalšího, které trvalo od roku 2017 do roku 2020. To nedávné bylo nejhorší v historii země a tlak, který vyvolalo na ceny vody a krmiva pro dobytek, snížil hospodářské výsledky zemědělců. Tyto obtížné obchodní podmínky přispěly k masovému odchodu z odvětví: V letech 1980 až 2020 se počet mléčných farem snížil téměř o tři čtvrtiny.
Nyní se chovatelé mléčného skotu stále potýkají s rizikem nepříznivého počasí, ale přidaly se k nim nové tlaky, které z tohoto odvětví vyhánějí ještě více zemědělců. Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství se v roce 2022 objem mléka v Austrálii sníží o více než 4 % na 8,6 milionu tun.
Podle USDA to odráží suché podmínky v klíčových oblastech produkce mléka, ale také problémy spojené s nedostatkem pracovníků, včetně toho, že někteří farmáři se rozhodli přejít na produkci hovězího dobytka, která je méně náročná na pracovní sílu.
Celosvětovou produkci mléka mohou nakonec ovlivnit i vládní politiky. Na sousedním Novém Zélandu, který je největším světovým vývozcem mléka, začnou zemědělci od roku 2025 platit poplatek za zemědělské emise. Přestože zemědělci produkující mléko udělali mnoho pro zmírnění emisí, nezbytnosti, jako je výroba hnoje, hnojiv a krmiv, z nich stále dělají poměrně velké producenty skleníkových plynů. Zemědělské skupiny bijí na poplach, že by daň mohla přimět producenty mléka, aby změnili využití své půdy na lesnictví nebo jiné účely.
Francouzské sýry
Zdroj: Unsplash
Problémy, s nimiž se potýkají chovatelé mléčného skotu, již ovlivňují dostupnost některých výrobků. Ve Francii se letos nevyrábí prémiový sýr Salers. Musí se vyrábět z mléka od krav krmených trávou, což je překážka, když byly pastviny letos zničeny vlnou veder.
Ačkoli absence luxusního sýra není nijak mimořádná, podobné problémy s výrobou by mohly při extrémních teplotách rozkolísat trh ve větším měřítku.
„Pokud mluvíme o časovém horizontu pěti až patnácti let, pravděpodobně uvidíme, že produkce dosáhne vrcholu a vyrovná se v regionech s nedostatkem vody,“ uvedl Nate Donnay, ředitel pro analýzu mléčného trhu ve společnosti StoneX Group Inc. „V horizontu 15 až 30 let bychom mohli v těchto regionech zaznamenat tendenci k poklesu produkce.“
To vše by mohlo znamenat vyšší ceny nebo dokonce nedostatek některých mléčných výrobků.
Melvin Medeiros, farmář z Kalifornie, která je předním producentem mléka v USA, říká, že extrémní počasí pravděpodobně v příštím desetiletí změní podobu zemědělských činností v jeho státě. Očekává, že dojde k poklesu počtu krav a zmenšení obdělávatelné půdy, což částečně přičítá nedostatečným vládním zásahům.
„Nedokázali jsme řešit situaci, ke které dochází již více než 50 let,“ řekl Medeiros. „Nyní jsme přitlačeni zády ke zdi a nemáme jinou možnost, než snížit produkci nebo udělat něco pro řešení současné situace.“
Vedra a sucho způsobují nebezpečný tlak na dojnice po celém světě, vyčerpávají jejich produkci mléka a ohrožují dlouhodobé globální dodávky všeho možného od másla po dětskou výživu. Předpokládá se, že objem mléka a mléčných výrobků v Austrálii, která je hlavním vývozcem, se letos sníží téměř o půl milionu tun, protože zemědělci po letech tlaku vln veder opouštějí toto odvětví. V Indii uvažují drobní zemědělci o investicích do chladicích zařízení, které by si museli dovolit. A výrobci ve Francii museli přerušit výrobu jednoho druhu vysoce kvalitního sýra, když se kvůli vyprahlým polím neměly krávy krmené trávou kde pást.Některé z největších světových oblastí, kde se vyrábí mléko, jsou pro tato zvířata stále méně příznivé kvůli extrémnímu počasí, které přináší změna klimatu: Krávy nedávají tolik mléka ve stresu z vysokých teplot a vyprahlé podmínky a bouře tento problém ještě zhoršují tím, že usychá nebo se ničí tráva a další plodiny, kterými se živí.Někteří vědci odhadují, že jen v USA bude změna klimatu stát mlékárenský průmysl do konce století 2,2 miliardy dolarů ročně, což je finanční zásah, který odvětví, jež již nyní bojuje o peníze, jen tak neunese. Pokud emise skleníkových plynů zůstanou vysoké, jedna studie odhaduje, že mlékárenský a masný průmysl přijde do stejného data kvůli tepelnému stresu o 39,94 miliardy dolarů ročně.Současně rostoucí střední třída v mnoha rozvojových zemích zvyšuje poptávku po mléčných výrobcích, zatímco politiky zaměřené na ochranu životního prostředí odrazují zemědělce v některých oblastech od rozšiřování výroby. Tento střet předznamenává vyšší ceny a možný nedostatek základních potravinářských výrobků, jako je smetanový sýr nebo jogurt.„Klimatické změny zvyšují volatilitu nebo výkyvy v nabídce, což může mít za následek zvýšenou potravinovou nejistotu,“ řekla Mary Ledmanová, globální stratég pro mléčné výrobky ve společnosti Rabobank.Chcete využít této příležitosti?Krávy ve stresuZdroj: BloombergNavzdory nákladným snahám udržet dobytek v chladu se chovatelé dojnic nevyhnou dopadu horka na svá stáda.Tom Barcellos, který chová a dojí zvířata již 45 let v kalifornském Tiptonu, má na své farmě komplexní chladicí systém. Je vybaven ventilátory a mlžícími zařízeními a dokonce plánuje podle směru větru. Zjistil však, že teplé noci mohou snížit produkci.„Pokud máte večer vyšší teploty a je to pro krávy trochu větší stres, může dojít ke ztrátě 15 %, v extrémních případech možná i 20 %,“ řekl Barcellos, který chová 1 800 krav.Podobně je tomu i na druhé straně světa, kde Šarad Bhai Harendra Bhai Pandya a jeho bratr mají v západoindickém státě Gudžarát více než 40 krav.Pandya svůj dobytek ustájil v přístřešku se systémem mlhovače, který čerpá vodu a přeměňuje ji na mlhu. Přesto se mu produkce mléka na jeho farmě během letních veder snižuje o více než 30 %.Zvyšující se teploty pravděpodobně způsobí, že se takové podmínky stanou realitou pro více farmářů na delší dobu. To ztěžuje rozhodování o investicích.Zdroj: BloombergRanu Bhai Bharvad, chovatel dojnic v Indii, nemá ani přístřešek pro své stádo 35 zvířat. Jeho dobytek má k dispozici pouze stín stromu neem, aby se ubránil stresu z horka.„Nemohu si dovolit postavit přístřešek pro svůj dobytek,“ řekl Bharvad, který ze zisků své farmy živí patnáctičlennou rodinu.Bharvad není nijak výjimečný: Indie je zdaleka největším světovým producentem mléka, který se na celkových dodávkách podílí téměř čtvrtinou. Obrovské objemy produkují z velké části desítky milionů drobných zemědělců, kteří chovají skromný počet zvířat.Mlékárna Amul, která nakupuje mléko od Bharváda a jemu podobných zemědělců, reaguje na náročné podmínky a podniká kroky k ochraně dodávek.„Během zimy, kdy je produkce vyšší, uchováváme mléko navíc v [podobě] prášku a tuto obranu použijeme v případě nedostatku během léta,“ řekl RS Sodhi, generální ředitel společnosti Gujarat Cooperative Milk Marketing Federation Ltd., která vlastní značku Amul.Sucho v AustráliiZdroj: UnsplashAustrálie, nejsušší obydlený kontinent na Zemi, nabízí ukázku toho, jak by se mohl světový mlékárenský průmysl pod tlakem klimatických změn zlomit.Země byla kdysi těžkou vahou v tomto oboru, ale produkce mléka má prudce klesající tendenci a její podíl na celosvětovém obchodu s mlékem a mléčnými výrobky klesl z 16 % v 90. letech 20. století na přibližně 6 % v roce 2018.Snížení produkce podpořila řada extrémních vln veder, včetně sucha, které trvalo od roku 1997 do roku 2010, a dalšího, které trvalo od roku 2017 do roku 2020. To nedávné bylo nejhorší v historii země a tlak, který vyvolalo na ceny vody a krmiva pro dobytek, snížil hospodářské výsledky zemědělců. Tyto obtížné obchodní podmínky přispěly k masovému odchodu z odvětví: V letech 1980 až 2020 se počet mléčných farem snížil téměř o tři čtvrtiny.Nyní se chovatelé mléčného skotu stále potýkají s rizikem nepříznivého počasí, ale přidaly se k nim nové tlaky, které z tohoto odvětví vyhánějí ještě více zemědělců. Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství se v roce 2022 objem mléka v Austrálii sníží o více než 4 % na 8,6 milionu tun.Podle USDA to odráží suché podmínky v klíčových oblastech produkce mléka, ale také problémy spojené s nedostatkem pracovníků, včetně toho, že někteří farmáři se rozhodli přejít na produkci hovězího dobytka, která je méně náročná na pracovní sílu.Celosvětovou produkci mléka mohou nakonec ovlivnit i vládní politiky. Na sousedním Novém Zélandu, který je největším světovým vývozcem mléka, začnou zemědělci od roku 2025 platit poplatek za zemědělské emise. Přestože zemědělci produkující mléko udělali mnoho pro zmírnění emisí, nezbytnosti, jako je výroba hnoje, hnojiv a krmiv, z nich stále dělají poměrně velké producenty skleníkových plynů. Zemědělské skupiny bijí na poplach, že by daň mohla přimět producenty mléka, aby změnili využití své půdy na lesnictví nebo jiné účely.Francouzské sýryZdroj: UnsplashProblémy, s nimiž se potýkají chovatelé mléčného skotu, již ovlivňují dostupnost některých výrobků. Ve Francii se letos nevyrábí prémiový sýr Salers. Musí se vyrábět z mléka od krav krmených trávou, což je překážka, když byly pastviny letos zničeny vlnou veder.Ačkoli absence luxusního sýra není nijak mimořádná, podobné problémy s výrobou by mohly při extrémních teplotách rozkolísat trh ve větším měřítku.„Pokud mluvíme o časovém horizontu pěti až patnácti let, pravděpodobně uvidíme, že produkce dosáhne vrcholu a vyrovná se v regionech s nedostatkem vody,“ uvedl Nate Donnay, ředitel pro analýzu mléčného trhu ve společnosti StoneX Group Inc. „V horizontu 15 až 30 let bychom mohli v těchto regionech zaznamenat tendenci k poklesu produkce.“To vše by mohlo znamenat vyšší ceny nebo dokonce nedostatek některých mléčných výrobků.Melvin Medeiros, farmář z Kalifornie, která je předním producentem mléka v USA, říká, že extrémní počasí pravděpodobně v příštím desetiletí změní podobu zemědělských činností v jeho státě. Očekává, že dojde k poklesu počtu krav a zmenšení obdělávatelné půdy, což částečně přičítá nedostatečným vládním zásahům.„Nedokázali jsme řešit situaci, ke které dochází již více než 50 let,“ řekl Medeiros. „Nyní jsme přitlačeni zády ke zdi a nemáme jinou možnost, než snížit produkci nebo udělat něco pro řešení současné situace.“
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
