Německý index DAX se vrací do býčího trhu, od zářijových minim vzrostl o 20 %

Německé akcie se vracejí na býčí trh. Referenční index DAX v pondělí vzrostl o téměř 1 % poté, co Evropská komise udělila Berlínu povolení znárodnit bývalou jednotku ruského plynárenského monopolu Gazprom (MCX:GAZP), čímž posílila snahu největší evropské ekonomiky obnovit pořádek na svém energetickém trhu po chaosu způsobeném ruskou válkou na Ukrajině. V důsledku toho index DAX nyní vzrostl o více než 20 % oproti svým minimům z konce září, což je klasická definice býčího trhu. A to navzdory stále jasnějším důkazům, že německá ekonomika se propadá do recese, přičemž ziskové marže podniků jsou poškozeny a důvěra spotřebitelů je narušena prudkým nárůstem cen energií v tomto roce. Mezi největší zisky v pondělí patřila internetová módní skupina Zalando (ETR:ZALG), která pokračovala v růstu poté, co začátkem tohoto měsíce zveřejnila lepší než očekávaná čísla za třetí čtvrtletí, zatímco farmaceutická společnost Merck KGaA (ETR:MRCG) po výsledcích z minulého týdne rovněž rozšířila své zisky. Akcie Merck vzrostly o 4,5 %, zatímco akcie Zalando o 3,8 %. DAX je podporován výrazným oživením eura, protože účastníci trhu omezují svá očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb v USA po říjnovém údaji o inflaci, který byl minulý týden nižší, než se očekávalo. A to navzdory víkendovému přísnému varování guvernéra Federálního rezervního systému Chrise Wallera, že tisk indexu spotřebitelských cen představuje "pouze jeden datový bod", a zdůraznil, že je před Fedem ještě "kus cesty", než bude moci přestat zvyšovat úrokové sazby. Euro minulý týden vzrostlo o 4,5 % a v pondělí v reakci na Wallerův komentář odevzdalo pouze 0,3 %. Index DAX plný velkých vývozců obvykle těží z levného eura, ale letos měl příliš mnoho dobrého, protože pokles eura na dvacetileté minimum jen umocnil dopady prudkého nárůstu cen za dovoz ropy a plynu, které se oceňují v dolarech. Očekává se, že euro získá další impuls koncem tohoto týdne, kdy Evropská centrální banka oznámí předčasné splacení tzv. úvěrů TLTRO bankami eurozóny, což zpřísní finanční podmínky na regionálních trzích odčerpáním přebytečné likvidity. Až do posledního zasedání ECB byly banky motivovány k tomu, aby si své prostředky z TLTRO ponechaly, protože se jednalo o nejlevnější dostupný zdroj financování, poskytovaný se sazbou až -1 %. ECB však zpětně změnila úrokovou sazbu, kterou u těchto úvěrů účtuje, a sladila ji se svou depozitní sazbou, která nyní činí 1,5 %. "To dramaticky zvýší náklady TLTRO, a to až o 200 bb," uvedl Frederik Ducrozet, vedoucí makroekonomického výzkumu ve společnosti Pictet Wealth Management, prostřednictvím Twitteru. "Za předpokladu, že v roce 2023 dosáhne depozitní sazba vrcholu 2,50 %, vzrostou celkové náklady na TLTRO od listopadu 2022 z 12 miliard eur podle předchozích pravidel na více než 40 miliard eur, pokud si banky ponechají půjčky až do splatnosti, což představuje nárůst o 30 miliard eur." K pátku bylo stále ještě nesplaceno přibližně 2,113 bilionu eur z úvěrů TLTRO.