Svět čelí mnoha výzvám, jelikož počet obyvatel dosáhl 8 miliard

Podle prognózy Organizace spojených národů dosáhne světová populace v úterý pravděpodobně 8 miliard lidí, přičemž velká část nárůstu připadá na rozvojové země v Africe. Mezi ně patří i Nigérie, kde jsou zdroje již nyní vyčerpány na maximum. Více než 15 milionů lidí v Lagosu soutěží o vše, od elektřiny na osvětlení svých domovů až po místa v přeplněných autobusech, často i o dvouhodinové dojíždění v každém směru v tomto rozlehlém megaměstě. Některé nigerijské děti vyrážejí do školy už v pět hodin ráno. A v příštích třech desetiletích se očekává, že počet obyvatel této západoafrické země ještě vzroste: z letošních 216 milionů na 375 milionů, uvádí OSN. Nigérie se tak stane čtvrtou nejlidnatější zemí světa po Indii, Číně a Spojených státech. "Už teď přetěžujeme to, co máme - bydlení, silnice, nemocnice, školy. Všechno je přetížené," řekl Gyang Dalyop, konzultant v oblasti urbanismu a rozvoje v Nigérii. Úterní Den 8 miliard je spíše symbolický než přesný, upozorňují opatrně úředníci OSN v rozsáhlé zprávě vydané v létě, která uvádí některé ohromující prognózy. Zdroj: Guardian.ng Vzestupný trend hrozí, že ještě více lidí v rozvojových zemích zůstane pozadu, protože vlády se snaží zajistit dostatek učeben a pracovních míst pro rychle rostoucí počet mladých lidí a nedostatek potravin se stává ještě naléhavějším problémem. Nigérie patří mezi osm zemí, které podle OSN budou do roku 2050 představovat více než polovinu světového populačního růstu - spolu s dalšími africkými zeměmi Kongem, Etiopií a Tanzanií. "Předpokládá se, že počet obyvatel v mnoha zemích subsaharské Afriky se mezi lety 2022 a 2050 zdvojnásobí, což bude znamenat další tlak na již tak napjaté zdroje a zpochybní politiky zaměřené na snižování chudoby a nerovností," uvádí zpráva OSN. Předpokládá, že v roce 2030 dosáhne světová populace přibližně 8,5 miliardy, v roce 2050 9,7 miliardy a v roce 2100 10,4 miliardy. Seznam zemí s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel doplňují ještě Egypt, Pákistán, Filipíny a Indie, která má příští rok předstihnout Čínu na pozici nejlidnatější země světa. Zdroj: Unsplash V konžském hlavním městě Kinshase, kde žije více než 12 milionů lidí, má mnoho rodin problém sehnat dostupné bydlení a zaplatit školné. Zatímco žáci základních škol chodí do školy zdarma, šance starších dětí závisí na příjmech jejich rodičů. "Moje děti chodily do školy na střídačku", řekl Luc Kyungu, řidič kamionu z Kinshasy, který má šest dětí. "Dvě studovaly, zatímco ostatní čekaly kvůli penězům. Kdybych neměl tolik dětí, dokončily by studium včas." Na rozdíl od něj se mu však nepodařilo získat peníze. Rychlý růst populace také znamená, že o omezené vodní zdroje se uchází více lidí a stále více rodin se potýká s hladem, protože změna klimatu má v mnoha částech světa stále větší dopad na produkci plodin. "Dochází také k většímu tlaku na životní prostředí, což zvyšuje problémy s potravinovou bezpečností, které jsou navíc umocněny změnou klimatu," řekl Dr. Srinath Reddy, prezident indické nadace pro veřejné zdraví. "Snižování nerovností a zároveň zaměření na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění by mělo být tím, na co by se měli naši politici zaměřit." Přesto odborníci tvrdí, že větší hrozbou pro životní prostředí je spotřeba, která je nejvyšší ve vyspělých zemích, kde nedochází k velkému nárůstu počtu obyvatel. Zdroj: Unsplash "Globální důkazy ukazují, že malá část lidí na světě spotřebovává většinu zdrojů Země a produkuje většinu emisí skleníkových plynů," uvedla Poonam Muttreja, výkonná ředitelka indické Populační nadace. "Za posledních 25 let bylo 10 % nejbohatší světové populace zodpovědných za více než polovinu všech emisí uhlíku." Podle OSN roste počet obyvatel v subsaharské Africe tempem 2,5 % ročně, což je více než trojnásobek celosvětového průměru. Něco z toho lze přičíst tomu, že lidé žijí déle, ale hnacím faktorem zůstává velikost rodiny. Ženy v subsaharské Africe rodí v průměru 4,6 dětí, což je dvakrát více než současný celosvětový průměr, který činí 2,3 dětí. Rodiny se zvětšují, když ženy začínají mít děti brzy, a podle údajů OSN se 4 z 10 dívek v Africe vdají před dovršením 18 let. Míra těhotenství mladistvých je na tomto kontinentu nejvyšší na světě - přibližně polovina dětí, které se v loňském roce narodily matkám mladším 20 let na celém světě, byla v subsaharské Africe. Přesto by podle OSN jakákoli snaha o snížení počtu rodin v současnosti přišla příliš pozdě na to, aby výrazně zpomalila prognózy růstu do roku 2050. Přibližně dvě třetiny z něj "budou poháněny dynamikou minulého růstu". "K takovému růstu by došlo, i kdyby se porodnost v dnešních zemích s vysokou porodností okamžitě snížila na přibližně dva porody na ženu," uvádí zpráva. Zdroj: Unsplash Existují také důležité kulturní důvody pro velké rodiny. V subsaharské Africe jsou děti vnímány jako požehnání a zdroj podpory pro starší - čím více synů a dcer, tím větší pohodlí v důchodu. Přesto některé velké rodiny "nemusí mít na to, aby je skutečně uživily", říká Eunice Azimiová, pojišťovací makléřka v Lagosu a matka tří dětí. "V Nigérii věříme, že děti dává Bůh," říká. "Vnímají to tak, že čím více dětí máte, tím více výhod. A vlastně předbíháte své vrstevníky, kteří tolik dětí mít nemohou. Na vesnicích to vypadá jako soutěž." Svou roli sehrála i politika v Tanzanii, kde bývalý prezident John Magufuli, který východoafrické zemi vládl od roku 2015 až do své smrti v roce 2021, od kontroly porodnosti odrazoval s tím, že velká populace je dobrá pro ekonomiku. Postavil se proti programům plánování rodiny prosazovaným externími skupinami a v projevu z roku 2019 vyzval ženy, aby si "neblokovaly vaječníky". Uživatelky antikoncepce dokonce označil za "líné" v zemi, která je podle něj zaplavena levnými potravinami. Za Magufuliho vlády byl dokonce těhotným školačkám zakázán návrat do tříd. Zdroj: Pixabay Jeho nástupkyně Samia Suluhu Hassanová však minulý měsíc ve svých komentářích zřejmě zvrátila vládní politiku, když uvedla, že kontrola porodnosti je nezbytná, aby nebyla zahlcena veřejná infrastruktura země. Přestože v některých zemích počet obyvatel prudce stoupá, podle OSN se očekává, že v 61 zemích klesne o 1 % nebo více. Podle údajů amerického úřadu pro sčítání lidu se počet obyvatel USA nyní pohybuje kolem 333 milionů. Míra růstu populace v roce 2021 činila pouhých 0,1 %, což je nejnižší hodnota od založení země. "Do budoucna budeme mít pomalejší růst - otázkou je, jak pomalý?" řekl William Frey, demograf z Brookings Institution. "Skutečnou divokou kartou pro USA a mnoho dalších vyspělých zemí je imigrace." Charles Kenny, vedoucí pracovník Centra pro globální rozvoj ve Washingtonu, říká, že obavy o životní prostředí v souvislosti s osmimiliardovou hranicí by se měly zaměřit na spotřebu, zejména ve vyspělých zemích. "Problémem není populace, problémem je způsob spotřeby - změňme své spotřební vzorce," řekl.