Univerzitní život je pro nejchudší studenty ve Velké Británii příliš drahý

Inflace přesahující 10 % znamená, že polovina vysokoškolských studentů z nejchudších britských domácností, kteří měli nárok na bezplatné školní stravování, zvažuje, že kvůli obavám o peníze zanechá studia, vyplývá z průzkumu studentské slevové služby StudentBeans. Podle nových odhadů Institutu fiskálních studií byly půjčky oproti období 2020-2021 reálně sníženy o 11 %, což odpovídá více než 1 000 liber ročně pro nejhůře vydělávající britské studenty.„Při zachování všech ostatních podmínek by takovéto snížení udržovacích půjček přimělo zejména studenty s nižšími příjmy k tomu, aby na univerzitu nechodili,“ uvedl Ben Waltmann, vedoucí ekonom výzkumu v IFS.Z historického hlediska by práce na 37,5 hodiny týdně za minimální mzdu, která v současnosti činí 9,18 GBP pro studenty ve věku 21-22 let, přinesla příjem zhruba odpovídající příjmu studenta, který si bere půjčku na výživné. Dnešní studenti by si však podle IFS po dobu 30 týdnů ročně pohoršili o více než 1 100 liber, kdyby dali přednost univerzitě před placenou prací. Tím se nejchudší budoucí studenti, kteří jsou silně zasaženi růstem cen potravin a energií, ocitají v riziku, že budou z vysokoškolského studia vyřazeni.Lizzy Haynesová, studentka prvního ročníku na King’s College London, říká, že po zaplacení ubytování jí zbývá 50 liber týdně na potraviny a cestování. A to bez navýšení její půjčky, která je maximální dostupnou částkou.Zdroj: UnsplashPůjčky na výživné se vypočítávají na základě příjmu rodiny a místa studia. Pokud je příjem rodičů nižší než 25 000 liber ročně, mohou studenti získat až 9 706 liber, pokud studují mimo Londýn a bydlí mimo domov. U studentů s nízkými příjmy studujících v hlavním městě se tato částka zvyšuje na 12 667 liber.„Nezbývá než si najít práci,“ řekla Haynesova sestra-dvojče Gigi, která si našla práci na částečný úvazek, aby se uživila během bakalářského studia. Dvojčata, která jsou součástí pětičlenné rodiny, se nemohou opřít o peníze rodičů na další výdaje. „Ani oni si to nemohou dovolit,“ řekla Gigi.Chcete využít této příležitosti?Donedávna bylo školné největší bolestí britských studentů. Náklady na britské vysokoškolské studium se v roce 2010 ztrojnásobily na 9 250 liber, což vyvolalo obavy, že vyšší dluhy odradí studenty ze znevýhodněného prostředí. I když účast na studiu roste napříč příjmovými skupinami, ti nejchudší stále zaostávají, uvedl IFS. Podle statistik ministerstva školství se tento rozdíl v posledních letech příliš nezměnil.Nyní je stejná demografická skupina ohrožena tím, že ji krize životních nákladů vyřadí z vysokoškolského studia. Podle Rebeccy Montacuteové, vedoucí manažerky pro výzkum a politiku ve společnosti The Sutton Trust, může kombinace pandemického narušení a inflace ovlivnit to, kam mladí lidé půjdou studovat – pokud vůbec půjdou – a to již od nejranějších fází studia.„Je to jiný kompromis než dříve,“ řekla Kate Ogdenová, ekonomka z výzkumné organizace IFS, s odkazem na skutečnost, že v minulosti byla volba vysokoškolského vzdělání před prací za minimální mzdu bezproblémová. Ogdenová dodala, že podle současných plánů se očekává další reálné snížení půjček.Zdroj: PixabayJisté je, že vysokoškolské vzdělání se stále považuje za dobrou investici. Podle ekonomů IFS mohou absolventi obecně očekávat, že v dlouhodobém horizontu budou vydělávat více, což platí zejména pro ty, kteří pocházejí z relativně chudších poměrů. Výzkum ministerstva školství ukázal, že britští absolventi si v roce 2018 vydělali o 10 000 liber ročně více než ti, kteří titul nezískali.Existují však alternativy, jako je učňovské vzdělávání nebo získání práce hned po ukončení střední školy, které se nyní stávají atraktivnějšími.„Není to tak, že by se těmto lidem nevyplatilo jít na univerzitu,“ řekl Ben Waltmann, vedoucí ekonom výzkumu v IFS. „Jde spíše o to, že s reálným snížením finanční podpory je to těžší.“