Urbanizace ohrožuje zelené plochy v Soulu, někteří občané se je snaží zachránit

„Myslím, že v Koreji jsou věci spojené s penězi na prvním místě,“ řekla Baik, která pracuje jako výtvarná umělkyně, zatímco se starala o své rostliny a některé připravovala k předání novým majitelům, kteří na její sbírku narazili na sociálních sítích. „Vnímám ‚rostlinnou školku‘ jako svůj vlastní způsob, jak zachránit zeleň.“

Po desetiletích závratného hospodářského růstu stále více lidí v Jižní Koreji přehodnocuje dopady tak rychlého rozvoje na životní prostředí, zejména proto, že řada kalamit na tyto náklady klade mnohem větší důraz. Patří k nim akutní znečištění ovzduší, stále častější vlny veder a nedávné záplavy, při nichž zahynuli obyvatelé proslulých sklepních domů v Soulu.

Jednou z obzvláště znepokojivých oblastí je ničení stromů a zelených ploch v Soulu, kde jsou neustále káceny původní třešňové stromy a stromy ginkgo. Obyvatelé Soulu nyní často naříkají, že ubývá míst, kam se mohou jít podívat na třešňové květy ve městě.

„Korea je zemí, která si neváží zeleně,“ řekl Hong Suk Hwan, profesor krajinářské architektury na Pusanské národní univerzitě. „Uznává pouze hodnotu majetku.“

Podle údajů soulské městské správy pokrývají parky a zelené plochy pouze 3,7 % centra Soulu, zatímco na Manhattanu je to 26,8 % a v centru Londýna 14,6 %.

Chcete využít této příležitosti?

Odlesňování je v hlavním městě a jeho okolí vážným problémem. Podle zprávy o urbanistickém plánování města Soul měla větší část Soulu v roce 2000 rozlohu lesů 5 806 km2, což je o téměř 500 km2 méně než v roce 1980. Tempo odlesňování se od té doby zpomalilo, ale podle Korejské kulturní a informační služby přišel Soul v letech 2000-2020 o téměř 150 km2 lesa. Průměrná velikost lesní plochy, kterou mohl obyvatel Soulu využívat v roce 2000, se oproti roku 1980 snížila téměř o polovinu.

Odborníci poukazují na souvislost mezi odlesňováním Jižní Koreje a zhoršujícím se dopadem povětrnostních jevů. Hong uvedl, že záplavy mohou zmírnit stromy, protože husté koruny mohou zadržet nejméně 50 % srážek.

V souvislosti s nedávnými povodněmi Hong Jong-ho, který přednáší ekonomii životního prostředí a udržitelnou politiku na Soulské národní univerzitě, uvedl, že na vině je částečně nedostatek půdy, která by absorbovala vodu.

„Je to důsledek intenzivní urbanizace,“ řekl.

Někteří obyvatelé berou ochranu stromů do vlastních rukou. V roce 2020 nezisková organizace Seoul Green Trust obnovila 22 kmenů metasekvojí, které zůstaly po přestavbě v luxusní čtvrti Gangnam, kde kdysi asi 50 000 stromů obklopovalo starý bytový komplex. Kmeny byly poté převezeny do Soulského lesa, jedné z mála velkých zelených ploch ve městě, aby byly znovu použity jako mosty a lavičky.

V Hanamu, satelitním městě východně od Soulu, byla v roce 2000 zřízena rozsáhlá oblast nazvaná „Tree Orphange“, kde mohli jednotlivci darovat velké stromy ze stavenišť a znovu je zasadit, přičemž osobní náklady na jeden strom činily až 1 milion wonů (17 900 Kč). Dostalo se sem tolik stromů, že je před devíti lety přestalo přijímat.

Městské úřady také realizovaly řadu iniciativ, kterými se snažily obnovit zeleň ve městě. Vláda v roce 2014 zahájila dlouhodobý projekt zalesňování, jehož cílem je vysadit v hlavním městě do roku 2022 30 milionů stromů a který na začátku letošního roku svůj cíl překonal. Plánuje také vybudovat 15 parků v jihozápadní části hlavního města.

Pokud jde o opatření konkrétněji zaměřená na výstavbu, město plánuje přimět realitní společnosti, aby 30 % rekonstruované plochy věnovaly zeleni. Na začátku tohoto roku také poprvé po osmi letech zrušilo limit 35 podlaží pro obytné budovy.

Jeden z městských úředníků uvedl, že ačkoli v současné době neexistuje žádný příkaz pro developery, aby zachovali nebo znovu vysadili stávající stromy na staveništích, protože jejich přemístění často končí zničením kořenů, město vysílá své zaměstnance, aby developerům poradili, jak stromy zachovat.

Přesto pokračující rozšiřování Soulu znamená, že budoucí zeleň bude muset bojovat o místo s novou zástavbou. V roce 2019 počet obyvatel metropolitní oblasti Soulu poprvé překročil polovinu z 51,7 milionu obyvatel Jižní Koreje. Analytici očekávají, že počet obyvatel v této oblasti poroste minimálně do roku 2031, tedy rok poté, co by měl počet obyvatel v zemi začít klesat, uvádí Seoul Research Data Service.

Nedávno zvolený prezident Yoon Suk Yeol slíbil, že v Soulu do roku 2027 postaví 500 000 nových domů, což je téměř dvojnásobek počtu, který slíbil jeho předchůdce. Uvedl, že plánuje zmírnit předpisy týkající se přestavby a rekonstrukce starých domů.

„Přestavby a rekonstrukce velkých bytových komplexů jsou v Jižní Koreji největším byznysem, ať už za cenu zhoršení životního prostředí, nebo ne,“ řekl Hong z PNU.

To však neodrazuje Baikovou, která věří, že i její drobné akce mohou pomoci změnit vnímání lidí.

„Když jsem tam šla zachraňovat rostliny, bylo skvělé slyšet, jak mi lidé říkají, že nevěděli, že stromy a rostliny lze také ‚adoptovat‘ a neskončit jen vyhozením,“ řekla.

Čtyřiatřicetiletý mladík zachránil více než stovku rostlin ze stavenišť po celém Soulu, kde chátrající čtvrti uvolňují místo výškovým obytným domům. Na twitterový účet své „rostlinné školky“ Baik nahrává fotografie svých akvizic a jejich vývoje – obzvlášť oblíbená je sansevierie, která při záchraně letos v květnu zbělela, ale nyní má svěží zelené listy.„Myslím, že v Koreji jsou věci spojené s penězi na prvním místě,“ řekla Baik, která pracuje jako výtvarná umělkyně, zatímco se starala o své rostliny a některé připravovala k předání novým majitelům, kteří na její sbírku narazili na sociálních sítích. „Vnímám ‚rostlinnou školku‘ jako svůj vlastní způsob, jak zachránit zeleň.“Po desetiletích závratného hospodářského růstu stále více lidí v Jižní Koreji přehodnocuje dopady tak rychlého rozvoje na životní prostředí, zejména proto, že řada kalamit na tyto náklady klade mnohem větší důraz. Patří k nim akutní znečištění ovzduší, stále častější vlny veder a nedávné záplavy, při nichž zahynuli obyvatelé proslulých sklepních domů v Soulu.Jednou z obzvláště znepokojivých oblastí je ničení stromů a zelených ploch v Soulu, kde jsou neustále káceny původní třešňové stromy a stromy ginkgo. Obyvatelé Soulu nyní často naříkají, že ubývá míst, kam se mohou jít podívat na třešňové květy ve městě.Zdroj: Bloomberg„Korea je zemí, která si neváží zeleně,“ řekl Hong Suk Hwan, profesor krajinářské architektury na Pusanské národní univerzitě. „Uznává pouze hodnotu majetku.“Podle údajů soulské městské správy pokrývají parky a zelené plochy pouze 3,7 % centra Soulu, zatímco na Manhattanu je to 26,8 % a v centru Londýna 14,6 %.Chcete využít této příležitosti?Odlesňování je v hlavním městě a jeho okolí vážným problémem. Podle zprávy o urbanistickém plánování města Soul měla větší část Soulu v roce 2000 rozlohu lesů 5 806 km2, což je o téměř 500 km2 méně než v roce 1980. Tempo odlesňování se od té doby zpomalilo, ale podle Korejské kulturní a informační služby přišel Soul v letech 2000-2020 o téměř 150 km2 lesa. Průměrná velikost lesní plochy, kterou mohl obyvatel Soulu využívat v roce 2000, se oproti roku 1980 snížila téměř o polovinu.Odborníci poukazují na souvislost mezi odlesňováním Jižní Koreje a zhoršujícím se dopadem povětrnostních jevů. Hong uvedl, že záplavy mohou zmírnit stromy, protože husté koruny mohou zadržet nejméně 50 % srážek.Zdroj: BloombergV souvislosti s nedávnými povodněmi Hong Jong-ho, který přednáší ekonomii životního prostředí a udržitelnou politiku na Soulské národní univerzitě, uvedl, že na vině je částečně nedostatek půdy, která by absorbovala vodu.„Je to důsledek intenzivní urbanizace,“ řekl.Někteří obyvatelé berou ochranu stromů do vlastních rukou. V roce 2020 nezisková organizace Seoul Green Trust obnovila 22 kmenů metasekvojí, které zůstaly po přestavbě v luxusní čtvrti Gangnam, kde kdysi asi 50 000 stromů obklopovalo starý bytový komplex. Kmeny byly poté převezeny do Soulského lesa, jedné z mála velkých zelených ploch ve městě, aby byly znovu použity jako mosty a lavičky.V Hanamu, satelitním městě východně od Soulu, byla v roce 2000 zřízena rozsáhlá oblast nazvaná „Tree Orphange“, kde mohli jednotlivci darovat velké stromy ze stavenišť a znovu je zasadit, přičemž osobní náklady na jeden strom činily až 1 milion wonů . Dostalo se sem tolik stromů, že je před devíti lety přestalo přijímat.Zdroj: BloombergMěstské úřady také realizovaly řadu iniciativ, kterými se snažily obnovit zeleň ve městě. Vláda v roce 2014 zahájila dlouhodobý projekt zalesňování, jehož cílem je vysadit v hlavním městě do roku 2022 30 milionů stromů a který na začátku letošního roku svůj cíl překonal. Plánuje také vybudovat 15 parků v jihozápadní části hlavního města.Pokud jde o opatření konkrétněji zaměřená na výstavbu, město plánuje přimět realitní společnosti, aby 30 % rekonstruované plochy věnovaly zeleni. Na začátku tohoto roku také poprvé po osmi letech zrušilo limit 35 podlaží pro obytné budovy.Jeden z městských úředníků uvedl, že ačkoli v současné době neexistuje žádný příkaz pro developery, aby zachovali nebo znovu vysadili stávající stromy na staveništích, protože jejich přemístění často končí zničením kořenů, město vysílá své zaměstnance, aby developerům poradili, jak stromy zachovat.Přesto pokračující rozšiřování Soulu znamená, že budoucí zeleň bude muset bojovat o místo s novou zástavbou. V roce 2019 počet obyvatel metropolitní oblasti Soulu poprvé překročil polovinu z 51,7 milionu obyvatel Jižní Koreje. Analytici očekávají, že počet obyvatel v této oblasti poroste minimálně do roku 2031, tedy rok poté, co by měl počet obyvatel v zemi začít klesat, uvádí Seoul Research Data Service.Zdroj: BloombergNedávno zvolený prezident Yoon Suk Yeol slíbil, že v Soulu do roku 2027 postaví 500 000 nových domů, což je téměř dvojnásobek počtu, který slíbil jeho předchůdce. Uvedl, že plánuje zmírnit předpisy týkající se přestavby a rekonstrukce starých domů.„Přestavby a rekonstrukce velkých bytových komplexů jsou v Jižní Koreji největším byznysem, ať už za cenu zhoršení životního prostředí, nebo ne,“ řekl Hong z PNU.To však neodrazuje Baikovou, která věří, že i její drobné akce mohou pomoci změnit vnímání lidí.„Když jsem tam šla zachraňovat rostliny, bylo skvělé slyšet, jak mi lidé říkají, že nevěděli, že stromy a rostliny lze také ‚adoptovat‘ a neskončit jen vyhozením,“ řekla.