Hlad a nemoci v Africe explodovaly a budou se zhoršovat

Klimatické katastrofy způsobené počasím v tuctu afrických zemí ohrožují fyzický a duševní vývoj celé generace a jejich situace se má v příštím roce ještě zhoršit, varoval šéf nadace WHO. Nejhorší sucho za nejméně čtyři desetiletí v oblasti Afrického rohu na východě kontinentu a záplavy a nedostatek vody v západoafrické oblasti Sahel způsobily, že 76 milionů lidí nemá dostatek potravin. Tyto katastrofy, zhoršené konflikty, způsobují podvýživu kojenců a epidemie nemocí, protože lidé migrují za vodou a potravinami a přetížené zdravotnické systémy se snaží reagovat, uvedl Anil Soni, výkonný ředitel Nadace WHO. Tato nezisková organizace, která shromažďuje peníze pro Světovou zdravotnickou organizaci, získala v letošním roce pro tyto dva regiony méně než polovinu z cílové částky přibližně 200 milionů dolarů. Kombinace hladu a konfliktu "ovlivní fyzický a duševní vývoj dětí na několik generací dopředu", řekl Soni v rozhovoru ve středu. "Zda přijdeme o miliony životů nebo méně, to podle mě závisí na tom, jak rychle budeme jednat." V celém regionu Sahelu a Afrického rohu bylo v důsledku klimatických katastrof a konfliktů vnitřně vysídleno 15 milionů lidí. Mezi nejvíce postižené země patří Nigérie, Burkina Faso, Etiopie, Somálsko, Súdán a Jižní Súdán. V současné době se v sedmi zemích obou regionů vyskytuje cholera a v osmi spalničky. Šest zemí se potýká s výskytem žluté zimnice a objevují se případy žloutenky typu E, kterou způsobuje kontaminovaná pitná voda, horečky dengue, antraxu a meningitidy. V oblasti Afrického rohu již pět sezón po sobě nepršelo, přičemž ta poslední byla nejsušší za posledních 70 let. Přesto je v Jižním Súdánu, který leží na periferii regionu, zaplaveno 40 % pevniny, což se stalo již třetí rok po sobě. V Sahelu, který zahrnuje státy jako Mali a Niger, je úroveň podvýživy o 60 % vyšší než v roce 2018. Přibližně 1,4 milionu dětí mladších pěti let trpí závažným chřadnutím, které je způsobeno akutní podvýživou a má za následek průjmy a oslabení imunitního systému. "Zhoršuje se" "Není důvod se domnívat, že počasí v příštím roce bude lepší než letos," řekl Soni. "To, co vidíte, je rok od roku horší." WHO spolupracuje se Světovým potravinovým programem a dalšími organizacemi v obou regionech a řeší zdravotní krizi, která doprovází hlad a masovou migraci. Banditismus na severovýchodě Nigérie a aktivity džihádistů na většině území regionu komplikují jejich úsilí o pomoc. "Zhoršující se bezpečnostní situace zhoršuje situaci v sahelské zóně, kdy dochází k obtížím při poskytování zdravotní péče v oblastech zasažených konfliktem nebo k útokům na zdravotnický personál a infrastrukturu," uvedla nadace v odpovědi na dotazy. "Jsem si bohužel jistý - a to je střízlivé prohlášení - že v příštím roce bude potřebovat pomoc více lidí než nyní," řekl Soni. Zatímco nejvíce lidí na světě žije stále v Asii, k nárůstu hladu od roku 2015 došlo především v Africe a Jižní Americe. Zpráva FAO z roku 2017 hovoří o třech hlavních příčinách nedávného nárůstu hladu: klimatu, konfliktech a zpomalení hospodářského růstu. Vydání z roku 2018 se zaměřilo na extrémní počasí jako hlavní příčinu nárůstu hladu a zjistilo, že rostoucí míra hladu je obzvláště závažná v zemích, kde jsou zemědělské systémy nejvíce citlivé na extrémní výkyvy počasí. Zpráva SOFI 2019 zjistila silnou korelaci mezi nárůstem hladu a zeměmi, které postihlo hospodářské zpomalení. Vydání pro rok 2020 se místo toho zabývalo vyhlídkami na dosažení cíle udržitelného rozvoje (SDG) souvisejícího s hladem. Varovala, že pokud se proti nepříznivým trendům posledních šesti let nic nepodnikne, mohl by se počet lidí trpících chronickým hladem do roku 2030 zvýšit o více než 150 milionů. Zpráva za rok 2021 uvádí prudký skok v počtu hladovějících způsobený pandemií COVID-19.