Inflace v Turecku poprvé po více než roce konečně zpomaluje
Inflace v Turecku poprvé po více než roce a půl zpomalila, ačkoli opatření na oživení ekonomiky před volbami v roce 2023 ji mohou ještě nějakou dobu udržet na vysoké úrovni.
Podle údajů zveřejněných v pondělí spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o 84,4 %, což je pokles z 85,5 % v předchozím měsíci. Mediánová prognóza ekonomů oslovených agenturou Bloomberg činila 84,8 %.
Statistický efekt vysoké základny z předchozího roku a dvou měsíců relativní stability turecké měny začíná pomáhat omezovat růst nákladů, i když inflace zůstává blízko nejrychlejší od roku 1998. Na měsíční bázi ceny v listopadu vzrostly o 2,9 %.
Inflace letos dosáhla nejvyšší úrovně od nástupu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci před téměř dvaceti lety poté, co Turecko zahájilo politiku, která upřednostňuje hospodářský růst a levné úvěry na úkor liry a cenové stability. Úředníci obviňují z rychlejšího růstu cen vysoké náklady na suroviny, částečně způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, a další vnější faktory.
Co říká Bloomberg Economics…
„Expanzivní fiskální a úvěrová politika před všeobecnými a parlamentními volbami v polovině roku 2023 zvýší inflační tlaky. Ale i když měsíční přírůstky cen zůstanou kladné, meziroční inflace by měla do čtvrtého čtvrtletí 2023 zpomalovat v důsledku vysokých úrovní bazických období.“ Selva Bahar Baziki
Vysoká inflace /hyperinflace není v Turecku ničím výjimečným – Zdroj: Tradingeconomics.com
Zatímco inflace dosahuje svého vrcholu později, než úřady původně očekávaly, Erdogan opakuje svůj nekonvenční názor, že nižší výpůjční náklady mají sílu ceny zmírnit. Tlačil na centrální banku, aby snížila svou referenční sazbu na jednociferné číslo, čehož dosáhla svým čtvrtým snížením v řadě koncem listopadu, které snížilo klíčovou úrokovou sazbu na 9 %.
Výsledkem je, že Turecko má jednu z nejhlubších záporných sazeb na světě po očištění o ceny. Prezident, který je podle vlastních slov „nepřítelem“ úrokových sazeb, však již naznačil, že země se bude držet ultra uvolněného přístupu k měnové politice.
Ministr financí a financí Nureddin Nebati na Twitteru uvedl, že očekává, že „klesající trend inflace bude v příštích měsících ostře pociťován“, a to především kvůli vlivu srovnávací základny.
Dlouhodobější škody způsobené krizí mohou spočívat ve způsobu, jakým deformuje cenová očekávání. Listopadový průzkum centrální banky ukázal, že respondenti očekávají na konci roku 2022 inflaci ve výši 68 % a až za dva roky téměř 21 %.
Centrální banka má optimističtější hodnocení. Předpokládá, že spotřebitelská inflace skončí v letošním roce na úrovni přibližně 65 % – 13krát vyšší než její oficiální cíl.
Turecká lira vůči dolaru – Zdroj: Tradingeconomics.com
Guvernér Sahap Kavcioglu uvedl, že snížení sazeb bylo reakcí na známky zpomalení ekonomiky. Spoléhal na řadu nepřímých opatření, aby kontroloval růst úvěrů a podpořil širší používání liry.
Spotřebitelské ceny by se mohly opět dostat pod tlak, pokud úřady uvolní další stimuly před volbami, které se budou konat již za několik měsíců. Očekává se, že v prosinci bude oznámeno tolik očekávané zvýšení minimální mzdy.
„Ačkoli meziroční inflace zpomalí v důsledku vlivu srovnávací základny – souvisejícího s poklesem liry před rokem – základní trendy zůstávají znepokojivé,“ uvedl Marek Drimal, stratég Societe Generale. „V horizontu našeho výhledu neočekáváme návrat inflace do blízkosti cíle centrální banky.“
Od svého založení v roce 1923 země fungovala na principu smíšené ekonomiky. Hlavním sektorem bylo původně zemědělství, ale postupně se začaly více prosazovat služby a průmysl. Dnes má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku.
Podle údajů zveřejněných v pondělí spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o 84,4 %, což je pokles z 85,5 % v předchozím měsíci. Mediánová prognóza ekonomů oslovených agenturou Bloomberg činila 84,8 %.Statistický efekt vysoké základny z předchozího roku a dvou měsíců relativní stability turecké měny začíná pomáhat omezovat růst nákladů, i když inflace zůstává blízko nejrychlejší od roku 1998. Na měsíční bázi ceny v listopadu vzrostly o 2,9 %.Inflace letos dosáhla nejvyšší úrovně od nástupu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci před téměř dvaceti lety poté, co Turecko zahájilo politiku, která upřednostňuje hospodářský růst a levné úvěry na úkor liry a cenové stability. Úředníci obviňují z rychlejšího růstu cen vysoké náklady na suroviny, částečně způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, a další vnější faktory.Co říká Bloomberg Economics…„Expanzivní fiskální a úvěrová politika před všeobecnými a parlamentními volbami v polovině roku 2023 zvýší inflační tlaky. Ale i když měsíční přírůstky cen zůstanou kladné, meziroční inflace by měla do čtvrtého čtvrtletí 2023 zpomalovat v důsledku vysokých úrovní bazických období.“ Selva Bahar BazikiVysoká inflace /hyperinflace není v Turecku ničím výjimečným – Zdroj: Tradingeconomics.comZatímco inflace dosahuje svého vrcholu později, než úřady původně očekávaly, Erdogan opakuje svůj nekonvenční názor, že nižší výpůjční náklady mají sílu ceny zmírnit. Tlačil na centrální banku, aby snížila svou referenční sazbu na jednociferné číslo, čehož dosáhla svým čtvrtým snížením v řadě koncem listopadu, které snížilo klíčovou úrokovou sazbu na 9 %.Výsledkem je, že Turecko má jednu z nejhlubších záporných sazeb na světě po očištění o ceny. Prezident, který je podle vlastních slov „nepřítelem“ úrokových sazeb, však již naznačil, že země se bude držet ultra uvolněného přístupu k měnové politice.Chcete využít této příležitosti?Ministr financí a financí Nureddin Nebati na Twitteru uvedl, že očekává, že „klesající trend inflace bude v příštích měsících ostře pociťován“, a to především kvůli vlivu srovnávací základny.Dlouhodobější škody způsobené krizí mohou spočívat ve způsobu, jakým deformuje cenová očekávání. Listopadový průzkum centrální banky ukázal, že respondenti očekávají na konci roku 2022 inflaci ve výši 68 % a až za dva roky téměř 21 %.Centrální banka má optimističtější hodnocení. Předpokládá, že spotřebitelská inflace skončí v letošním roce na úrovni přibližně 65 % – 13krát vyšší než její oficiální cíl.Turecká lira vůči dolaru – Zdroj: Tradingeconomics.comGuvernér Sahap Kavcioglu uvedl, že snížení sazeb bylo reakcí na známky zpomalení ekonomiky. Spoléhal na řadu nepřímých opatření, aby kontroloval růst úvěrů a podpořil širší používání liry.Spotřebitelské ceny by se mohly opět dostat pod tlak, pokud úřady uvolní další stimuly před volbami, které se budou konat již za několik měsíců. Očekává se, že v prosinci bude oznámeno tolik očekávané zvýšení minimální mzdy.„Ačkoli meziroční inflace zpomalí v důsledku vlivu srovnávací základny – souvisejícího s poklesem liry před rokem – základní trendy zůstávají znepokojivé,“ uvedl Marek Drimal, stratég Societe Generale. „V horizontu našeho výhledu neočekáváme návrat inflace do blízkosti cíle centrální banky.“Od svého založení v roce 1923 země fungovala na principu smíšené ekonomiky. Hlavním sektorem bylo původně zemědělství, ale postupně se začaly více prosazovat služby a průmysl. Dnes má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku.
Investiční banka KeyBanc Capital Markets obnovila pokrytí akcií technologického giganta Amazon a přidělila jim doporučení „nadvážit“ s cílovou cenou 300...