Dnes je zakázán v 70 zemích, které tento stavební materiál považují za „tichého zabijáka“, protože jeho vlákna jsou karcinogenní.
Ačkoli existuje šest druhů azbestu, chryzotil – bílý azbest – je nejrozšířenější formou, která se používá zejména při pokrývání střech domů.
Podle Světové zdravotnické organizace způsobují všechny typy azbestu „rakovinu plic, mezoteliom, rakovinu hrtanu a vaječníků a azbestózu [fibrózu plic]“.
Vystavení vláknům a manipulace s nimi nebo jejich vdechování může mít za následek i smrt.
Přesto s nimi některé země, jako například Indie, nadále obchodují.
Zdroj: Getty Images
V roce 2011 Indie zakázala těžbu azbestu a azbestového odpadu používaného v lodích. Nadále však obchoduje se surovým azbestem a výrobky na bázi azbestu, které se běžně nacházejí ve střechách domů, zejména v chudších oblastech země.
Podle zprávy indické vlády z listopadu 2021 dovezla Indie v letech 2019 až 2020 361 164 tun azbestu, což je o 1 % méně než v předchozím roce (364 105 tun).
Zpráva uvádí, že téměř celý dovoz představoval chryzotilový azbest, přičemž 85 % těchto vláken pocházelo z Ruska. Přibližně po 3 procentech pocházelo také z Brazílie, Kazachstánu a Maďarska a po 2 procentech z Polska a Jihoafrické republiky.
Aaron Cosbey, rozvojový ekonom a vedoucí poradenské společnosti Small World Sustainability, řekl televizi Al Jazeera, že obchod pokračuje, protože obchodní zájmy byly upřednostněny před blahobytem lidí.
„Největší indický zdroj chryzotilového azbestu – Rusko – jej na národní úrovni nezakázal. Nejde tedy o žádné pokrytectví, ale o špatnou politiku vzhledem k tomu, že WHO a 70 států světa se shodlo na tom, že tato látka nemá žádné bezpečné využití,“ řekl.
Indie azbest také vyváží, ale její prodej se v letech 2019 až 2020 výrazně snížil na 1001 tun oproti 1112 tunám v předchozím roce.
Zpráva indické vlády z listopadu 2021 uvádí, že většina vývozu směřovala do Bangladéše a 7 % na Srí Lanku.
Gopal Krishna, environmentální právník a spoluzakladatel indické sítě Ban Asbestos Network, uvedl, že navzdory tomu, že země jako Brazílie rozhodly, že používání azbestu je protiústavní – a Maďarsko, Polsko a Jihoafrická republika azbest zakázaly – Indie pokračuje v jeho dovozu a vývozu.
Zdroj: Getty Images
„Obchod pokračuje, protože nikdo v Indii nemá čas zabývat se zdravotními stížnostmi, když jde o peníze, a mezi indickou vládou a výrobci azbestu v zemi panují nemravné vztahy,“ řekl Al-Džazíře.
„V roce 2012 byla provedena studie Národním institutem pracovního lékařství v Ahmedabádu v Indii, v níž bylo dotazováno 1248 pracovníků vystavených této látce. S konstatováním, že vlákna postihla pouze tři pracovníky, studie dospěla k závěru, že azbest a jeho deriváty nejsou škodlivé pro lidské zdraví. Tuto studii vládního orgánu však spolufinancovala Asociace výrobců azbestocementových výrobků, která lobbuje za tento průmysl, což z ní činí střet zájmů,“ dodal.
Krishna uvedl, že studie je v rozporu s Rotterdamskou úmluvou OSN, která byla přijata v roce 2004 a přezkoumává škodlivé účinky celé řady chemických látek a pesticidů.
Úmluva uvádí bílá chryzotilová azbestová minerální vlákna jako součást seznamu látek, které byly zakázány nebo omezeny kvůli jejich vlivu na zdraví nebo životní prostředí.
„Indická vláda si je vědoma škodlivých dopadů azbestu, ale je silně ovlivněna schopností tohoto průmyslu vytvářet zisk. V současné době je Mansukh Mandaviya, ministr odpovědný za chemické látky a hnojiva, zároveň ministrem zdravotnictví a péče o rodinu v zemi.
„Je tedy propagátorem obchodu s azbestem a zároveň strážcem veřejného zdraví v zemi, což umocňuje tento incestní vztah mezi azbestovým průmyslem a politikou v Indii,“ řekl Krishna.
Na celosvětové scéně přelomové rozhodnutí ve prospěch zákazu obchodu s azbestem padlo v roce 2001, kdy Světová obchodní organizace (WTO) podpořila návrh Francie na zákaz této látky.
WTO byla vyzvána Kanadou, aby prověřila, zda je francouzský zákaz, který byl vyhlášen v roce 1997, oprávněný.
Odvolací orgán WTO – sedmičlenný výbor, který projednává odvolání – vydal verdikt, v němž uvedl, že „nebezpečné látky nelze posuzovat jako podobné bezpečnějším látkám“.
„Proti tomuto rozhodnutí ostře protestovala indická lobby obchodníků s azbestem, která tvrdila, že obchodní organizace by se neměla plést do zdravotních záležitostí. Jejich postoj v této věci je stále stejný, přičemž také tvrdí, že obavy o zdraví a životní prostředí v souvislosti s azbestem, které vznesly orgány pro zdraví a bezpečnost životního prostředí, jsou zkreslené,“ řekl Krišna pro Al-Džazíru.
„Tyto obchodní podniky se neřídí logikou. Operují na základě zisku,“ dodal.
Indická azbestová lobby, která se snaží prosazovat používání především chryzotilových cementových výrobků v zemi, tvrdí, že Indii sužuje fobie z chryzotilových vláken.
V článku z roku 2019, jehož cílem bylo vyvrátit mýty, lobby uvedla, že je to způsobeno nedostatečným povědomím společnosti o rozdílu mezi amfibolovým azbestem a hadovitým chryzotilem.
Zdroj: Getty Images
Lobby citovala pokyny WHO, podle nichž kontrolované používání chryzotilového azbestu nezpůsobuje žádná zdravotní rizika.
Ve zprávě WHO z roku 2014 se však uvádí, že „nejúčinnějším způsobem, jak eliminovat nemoci související s azbestem, je přestat používat všechny typy azbestu“.
Obchodní zájmy azbestového průmyslu hájí také Mezinárodní asociace pro chryzotil (ICA).
Měsíc před konáním 10. konference Rotterdamské úmluvy OSN v Ženevě v červnu letošního roku asociace ve svém prohlášení uvedla: „Neúprosný boj proti chryzotilu v průběhu mnoha konferencí smluvních stran od vzniku úmluvy změnil rotterdamskou konferenci v konferenci proti azbestu.“
Používání chryzotilových vláken je v souladu s politikou Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce (ILO), dodává se v prohlášení.
Větší informovanost veřejnosti?
Krishna uvedl, že používání azbestu a obchodování s ním začalo v době, kdy Indii vládla Velká Británie.
„Indie je obětí britského dědictví, pod jehož vlivem byla řada těchto společností vůbec založena, i když Britové věděli o jeho škodlivých účincích,“ řekl.
Zdroj: Getty Images
Dodal, že British Medical Journal informuje o azbestu od roku 1924, „takže od té doby se subkontinent bez azbestu, zejména ve stavebních materiálech, neobešel“.
Spojené království azbest zcela zakázalo v roce 1999.
Indická vláda zatím postupně ukončila používání azbestu v železničním sektoru tím, že více než 7 000 železničních stanic zbavila azbestu. Dillí rovněž vydalo kodex pracovních podmínek pro společnosti, které se zabývají manipulací s touto látkou.
Vládní zpráva o obchodu z listopadu 2021 však uvádí, že obchod bude pokračovat.
Krishna, který je odhodlán plnit svou misi, říká, že klíčem ke snížení poptávky bude vedení kampaní.
„Lidé se o tom musí vzdělávat ve školách, aby pochopili, jak toto odvětví funguje a jaká jsou zdravotní rizika,“ řekl. „Teprve pak se budou moci o této látce rozhodovat, což by mohlo nepřímo ovlivnit poptávku a nabídku azbestu.“
Dnes je zakázán v 70 zemích, které tento stavební materiál považují za „tichého zabijáka“, protože jeho vlákna jsou karcinogenní.Ačkoli existuje šest druhů azbestu, chryzotil – bílý azbest – je nejrozšířenější formou, která se používá zejména při pokrývání střech domů.Podle Světové zdravotnické organizace způsobují všechny typy azbestu „rakovinu plic, mezoteliom, rakovinu hrtanu a vaječníků a azbestózu [fibrózu plic]“.Vystavení vláknům a manipulace s nimi nebo jejich vdechování může mít za následek i smrt.Přesto s nimi některé země, jako například Indie, nadále obchodují.Zdroj: Getty ImagesV roce 2011 Indie zakázala těžbu azbestu a azbestového odpadu používaného v lodích. Nadále však obchoduje se surovým azbestem a výrobky na bázi azbestu, které se běžně nacházejí ve střechách domů, zejména v chudších oblastech země.Podle zprávy indické vlády z listopadu 2021 dovezla Indie v letech 2019 až 2020 361 164 tun azbestu, což je o 1 % méně než v předchozím roce .Zpráva uvádí, že téměř celý dovoz představoval chryzotilový azbest, přičemž 85 % těchto vláken pocházelo z Ruska. Přibližně po 3 procentech pocházelo také z Brazílie, Kazachstánu a Maďarska a po 2 procentech z Polska a Jihoafrické republiky.Aaron Cosbey, rozvojový ekonom a vedoucí poradenské společnosti Small World Sustainability, řekl televizi Al Jazeera, že obchod pokračuje, protože obchodní zájmy byly upřednostněny před blahobytem lidí.„Největší indický zdroj chryzotilového azbestu – Rusko – jej na národní úrovni nezakázal. Nejde tedy o žádné pokrytectví, ale o špatnou politiku vzhledem k tomu, že WHO a 70 států světa se shodlo na tom, že tato látka nemá žádné bezpečné využití,“ řekl.Indie azbest také vyváží, ale její prodej se v letech 2019 až 2020 výrazně snížil na 1001 tun oproti 1112 tunám v předchozím roce.Zpráva indické vlády z listopadu 2021 uvádí, že většina vývozu směřovala do Bangladéše a 7 % na Srí Lanku.Gopal Krishna, environmentální právník a spoluzakladatel indické sítě Ban Asbestos Network, uvedl, že navzdory tomu, že země jako Brazílie rozhodly, že používání azbestu je protiústavní – a Maďarsko, Polsko a Jihoafrická republika azbest zakázaly – Indie pokračuje v jeho dovozu a vývozu.Zdroj: Getty Images„Obchod pokračuje, protože nikdo v Indii nemá čas zabývat se zdravotními stížnostmi, když jde o peníze, a mezi indickou vládou a výrobci azbestu v zemi panují nemravné vztahy,“ řekl Al-Džazíře.„V roce 2012 byla provedena studie Národním institutem pracovního lékařství v Ahmedabádu v Indii, v níž bylo dotazováno 1248 pracovníků vystavených této látce. S konstatováním, že vlákna postihla pouze tři pracovníky, studie dospěla k závěru, že azbest a jeho deriváty nejsou škodlivé pro lidské zdraví. Tuto studii vládního orgánu však spolufinancovala Asociace výrobců azbestocementových výrobků, která lobbuje za tento průmysl, což z ní činí střet zájmů,“ dodal.Krishna uvedl, že studie je v rozporu s Rotterdamskou úmluvou OSN, která byla přijata v roce 2004 a přezkoumává škodlivé účinky celé řady chemických látek a pesticidů.Úmluva uvádí bílá chryzotilová azbestová minerální vlákna jako součást seznamu látek, které byly zakázány nebo omezeny kvůli jejich vlivu na zdraví nebo životní prostředí.„Indická vláda si je vědoma škodlivých dopadů azbestu, ale je silně ovlivněna schopností tohoto průmyslu vytvářet zisk. V současné době je Mansukh Mandaviya, ministr odpovědný za chemické látky a hnojiva, zároveň ministrem zdravotnictví a péče o rodinu v zemi.„Je tedy propagátorem obchodu s azbestem a zároveň strážcem veřejného zdraví v zemi, což umocňuje tento incestní vztah mezi azbestovým průmyslem a politikou v Indii,“ řekl Krishna.Chcete využít této příležitosti?Lobbistická lobby obchodu s azbestemZdroj: Getty ImagesNa celosvětové scéně přelomové rozhodnutí ve prospěch zákazu obchodu s azbestem padlo v roce 2001, kdy Světová obchodní organizace podpořila návrh Francie na zákaz této látky.WTO byla vyzvána Kanadou, aby prověřila, zda je francouzský zákaz, který byl vyhlášen v roce 1997, oprávněný.Odvolací orgán WTO – sedmičlenný výbor, který projednává odvolání – vydal verdikt, v němž uvedl, že „nebezpečné látky nelze posuzovat jako podobné bezpečnějším látkám“.„Proti tomuto rozhodnutí ostře protestovala indická lobby obchodníků s azbestem, která tvrdila, že obchodní organizace by se neměla plést do zdravotních záležitostí. Jejich postoj v této věci je stále stejný, přičemž také tvrdí, že obavy o zdraví a životní prostředí v souvislosti s azbestem, které vznesly orgány pro zdraví a bezpečnost životního prostředí, jsou zkreslené,“ řekl Krišna pro Al-Džazíru.„Tyto obchodní podniky se neřídí logikou. Operují na základě zisku,“ dodal.Indická azbestová lobby, která se snaží prosazovat používání především chryzotilových cementových výrobků v zemi, tvrdí, že Indii sužuje fobie z chryzotilových vláken.V článku z roku 2019, jehož cílem bylo vyvrátit mýty, lobby uvedla, že je to způsobeno nedostatečným povědomím společnosti o rozdílu mezi amfibolovým azbestem a hadovitým chryzotilem.Zdroj: Getty ImagesLobby citovala pokyny WHO, podle nichž kontrolované používání chryzotilového azbestu nezpůsobuje žádná zdravotní rizika.Ve zprávě WHO z roku 2014 se však uvádí, že „nejúčinnějším způsobem, jak eliminovat nemoci související s azbestem, je přestat používat všechny typy azbestu“.Obchodní zájmy azbestového průmyslu hájí také Mezinárodní asociace pro chryzotil .Měsíc před konáním 10. konference Rotterdamské úmluvy OSN v Ženevě v červnu letošního roku asociace ve svém prohlášení uvedla: „Neúprosný boj proti chryzotilu v průběhu mnoha konferencí smluvních stran od vzniku úmluvy změnil rotterdamskou konferenci v konferenci proti azbestu.“Používání chryzotilových vláken je v souladu s politikou Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní organizace práce , dodává se v prohlášení.Větší informovanost veřejnosti?Krishna uvedl, že používání azbestu a obchodování s ním začalo v době, kdy Indii vládla Velká Británie.„Indie je obětí britského dědictví, pod jehož vlivem byla řada těchto společností vůbec založena, i když Britové věděli o jeho škodlivých účincích,“ řekl.Zdroj: Getty ImagesDodal, že British Medical Journal informuje o azbestu od roku 1924, „takže od té doby se subkontinent bez azbestu, zejména ve stavebních materiálech, neobešel“.Spojené království azbest zcela zakázalo v roce 1999.Indická vláda zatím postupně ukončila používání azbestu v železničním sektoru tím, že více než 7 000 železničních stanic zbavila azbestu. Dillí rovněž vydalo kodex pracovních podmínek pro společnosti, které se zabývají manipulací s touto látkou.Vládní zpráva o obchodu z listopadu 2021 však uvádí, že obchod bude pokračovat.Krishna, který je odhodlán plnit svou misi, říká, že klíčem ke snížení poptávky bude vedení kampaní.„Lidé se o tom musí vzdělávat ve školách, aby pochopili, jak toto odvětví funguje a jaká jsou zdravotní rizika,“ řekl. „Teprve pak se budou moci o této látce rozhodovat, což by mohlo nepřímo ovlivnit poptávku a nabídku azbestu.“